V poslední době ze strany levicových
intelektuálů slýcháme, že antikomunismus je něco špatného, používají se
přívlastky typu primitivní antikomunismus či zastydlý antikomunismus.
Míní se tím zřejmě to, že pravicově orientovaným lidem uniká, že zatímco
jimi volené „pravicové“ vlády kradou, zvyšují daně, likvidují střední
třídu, malé a střední podnikatele a vymýšlejí jednu regulaci za druhou,
osvícená KSČM 23 let slušně sedí v parlamentu, nekorumpuje, nekrade
a dokonce bojuje proti nesmyslným regulacím z Bruselu. Ano, myslíte si,
že nám toho uniká ještě víc, já vím. Co ale uniká vám a proč si myslím,
že dost možná dojedete na svou naivitu?
.
.
Zesměšnění jako argument
Milan Kohout na
konferenci
Demokracie versus totalita v 21. století pořádané Hnutím za přímou
demokracii (HzPD) sedí vedle předsedy komunistů Vojtěcha Filipa.
Předsedy strany, která přímo vychází z organizace, která je dle platných
českých zákonů prohlášena za
zločineckou. Řada z nás by si vedle něj veřejně asi nesedla, ale to nechme stranou a pojďme se věnovat obsahu Kohoutova sdělení.
Český antikomunismus nazval zastydlým. Odkazuje se tak na podobně
nazvanou část puberty. Nebudu se teď pouštět do psychologického rozboru
osobnosti pana Kohouta, kde bychom jistě našli nějakou tu projekci
a pubertální zastydlost. Budu se spíše ptát a poukazovat na určité
detaily.
Zdá se mi, že levicoví intelektuálové tohoto typu nechápou podstatu
současných problémů západního světa. Za vše podle nich může totalitní
kapitalismus a bájný neoliberalismus, ke kterému se sice nikdo nehlásí,
ale jako nálepka slouží zřejmě dobře. Uniká jim, že to je absence
morálky, přebujelý „sociální“ stát způsobující nepřítomnost dobrovolné
solidarity, stát a jeho populističtí politici a nenasytní byrokrati,
kteří se pasovali do rolí spasitelů, že je to korupce vytvářející se
u všemožných dotací a státních zakázek, že je to nesmyslná regulace
každého aspektu lidského života, která ničí individuální iniciativu,
a která na mentální úrovni snímá osobní a věčnou odpovědnost každého
jednotlivce.
.
Ne kapitalismus, ale jeho absence je problém
Co si představuji pod tím, když člověk žije v kapitalismu? Je to
svobodný trh, nízké a jednoduché daně, malý stát, který se občanům do
života plete co nejméně, právní podmínky umožňující volnou konkurenci
a naopak znemožňující podvádění a porušování pravidel.
V tomto my žijeme? Ne! Žijeme v něčem, co Roman Joch nazval
socialismem pro bohaté, ale toto pojmenování není přesné – nazval bych
to spíše socialismem pro vychcané. Na systému, který zde máme,
parazitují buď pseudopodnikatelé, kteří díky svým pseudoporadcům vědí,
jak se dá ze státních či unijních peněz vytěžit co nejvíce. Dále ten typ
nezodpovědných byrokratů, kteří si přijdou ke svým – z hlediska snahy
a výsledku – neúměrně vysokým platům (které jsou navíc placené z daní
poctivě pracujících zedníků či dělníků v továrnách) díky korupci na
další velké a nepoctivé peníze.
Parazitují na něm také bezcharakterní a neschopní či všehoschopní
politici, ta část bankéřů, která ze svého života vytěsnila morálku, ale
také spousta tzv. sociálně potřebných lidí, kteří kdyby platili nižší
daně, měli lepší pracovně-právní a podnikatelské prostředí, tak by
žádnou podporu od státu vůbec nepotřebovali. Ostatně z hlediska světové
chudoby ji stejně nepotřebují. Určitě nás napadnou další skupiny občanů,
kteří by se ve zdravě a přirozeně nastaveném prostředí museli živit
jinak.
.
Occupy humanismus?
Hezký pojem. Milanu Kohoutovi připadá, že mladí lidé na českých
univerzitách místo s antikapitalistickými hnutími, jak je sám nazývá,
typu Occupy Wall Street spíše sympatizují s hypotetickými hnutími Occupy
humanismus, Occupy solidaritu či chartu lidských práv. „Pravičákům“
mezi studenty se budu věnovat níže, ale ti pravicově orientovaní
studenti, jejichž ideová příslušnost k pravici pochází z něčeho víc, než
z házení vajíček na Paroubka či z nošení placky s Karlem, nemají nic
proti humanismu, solidaritě ani skutečným lidským právům a svobodám.
Ti naopak podporují kapitalismus, ideje osobní a ekonomické svobody
a volného trhu právě proto, že jsou přesvědčeni, že ty – jakkoliv jsou
si vědomi jejich nedokonalostí – ze všech známých ekonomických,
politických či společenských systémů nejlépe vedou k prosazování
humanismu, nejlépe vedou k elementární lidské slušnosti ve společnosti.
Nejsou ani proti solidaritě, ale jsou přesvědčeni, že solidarita, která
je na jedné straně vynucená, na straně druhé nároková, nemá se
solidaritou nic společného. Že naopak solidarita dobrovolná, spontánní
a přirozená vede ke skutečně sociálně vyspělé společnosti. A lidská
práva a osobní svobody? K rozdílu mezi osobními svobodami a tzv.
kolektivními „právy“ bych opět odkázal na
texty kolegy Jocha.
.
Neoliberální tlak na svobodné univerzitní studenty
Milana Kohouta přímo šokovalo, když viděl, jak jsou u nás studenti na
univerzitách pravicoví. Odkazuje se přitom na Spojené státy, kde zřejmě
totalitní neoliberálové tlačí na chudáky svobodomyslné americké
studenty, kteří si to vůbec nenechají líbit, a i přesto jsou levicoví
a o studium marxismu či anarchismu se v žádném případě nenechají
připravit. Detail, který jsem od něj neslyšel – že jaksi establishmenty
většiny amerických univerzit jsou již desítky let na americké poměry
extrémně levicové a nějaký emočně-sociální tlak tam tedy probíhá spíše
z této strany.
A čeští univerzitní studenti jsou prý podle něj pravicoví. No,
pravda. Asi to odvozuje z těch vajíček a placky s Karlem. Nebo z toho,
že studenti volili „konzervativní“ TOP 09 či „pravicovou“ ODS. Pravicový
konzervatismus, podobně jako klasický liberalismus (tedy pravicové
ideje) u českých studentů jsou skutečně asi na podobné úrovni jako
u jimi volených politiků.
Takže zatímco tito „pravicoví“ politici zvyšují daně, dělají je
složitějšími, přijímají do českého právního řádu jednu nesmyslnou
regulaci za druhou, rapidně pokračují v zadlužování dalších generací
a každou chvíli přicházejí s novými návrhy, jak by mohli život
znepříjemnit živnostníkům, malým podnikatelům či prostě tvrdě pracujícím
daňovým poplatníkům, tak oni „pravicoví“ studenti neznají elementární
západní slušnost a zdvořilost (tedy základní občanské ctnosti jak
klasického liberalismu, tak konzervatismu).
Ve chvíli, kdy se střetnou
s realitou, že by se museli sami živit, tak jsou jejich pravicové ideje
ty tam. Vymýšlejí, v kterých úřednických strukturách by se mohli
zachytit, spekulují, že by jim vláda ČSSD a komunistů až tak nevadila,
protože ještě studují a nechtějí platit školné. A ano, největší
studentský neklid, pochody a demonstrace nebyly kvůli komunistům na
krajských radnicích, nebyly kvůli zvyšujícím se daním, nebyly ani kvůli
nekonečnému zadlužování jejich budoucích potomků, ale byly – počkejte si
– kvůli školnému. Tak se ptám – kde je ta pravicovost českých studentů?
Demagogické prohlášení Milana Kohouta bez dalšího vysvětlení této
světoborné myšlenky o tom, že pokud se antikomunismus prosadí v celé
české společnosti, tak dojde k restauraci nejen totalitního kapitalismu,
ale dokonce přímo totalitního feudalismu, již pouze zmiňuju.
.
Proč na to levicoví intelektuálové ZASE dojedou?
Je to hezké – léčit si svou frustraci ze zmatení pojmů hlásáním boje
proti bájnému neoliberalismu po pravici předsedy zločinecké organizace.
Takový intelektuální dýchánek. Zatím o nic nejde, zatím se nikomu
nezabavují majetky, zatím není nikdo popravován, zatím to neřídí oni. Co
se ale stane, až jednou tito – samozřejmě nijak neškodní a v žádném
případě ne nebezpeční komunisté vyhrají volby?
Budu trochu ironický. Určitě nebudou lhát, určitě budou dodržovat
nejen své demokratické mechanismy, určitě dají prostor pro realizaci
geniálních intelektuálních nápadů o tom, jak ještě lépe řídit lidskou
společnost a jak ještě více dobra v ní prosadit.
Ne. Tipuju následující postup – a ať při nás stojí všichni svatí,
abych nemusel mít pravdu – radikální stalinistické křídlo společně
s psychopaty z frustrované komunistické mládeže sejme dosud dobře
sloužící a sympatické Filipy a Dolejše. Řada z nich, tzv. Fischerové se
často po důkladné, ale občas i včasné analýze přizpůsobí a někde se
uchytí. Však těch státních firem ještě máme dost a těch, co budou do
poslední chvíle čekat na znárodnění o to víc.
Ti ale nebudou těmi, kteří by páchali ta největší svinstva. Těmi
budou pánové typu Janoušek, Hrdlička, Bém a všichni ti kmotři, kteří již
23 let – stejně jako to dělali před Listopadem – pouze sprostě
a neoprávněně parazitují na české společnosti. Nebudou to senilní
a nostalgičtí dědečkové a babičky z vesnic se špatně sloužící pamětí,
kdo bude vraždit, pronásledovat, znárodňovat, věšet naivní intelektuály,
kteří je dostali k moci, a likvidovat vše, co jim přijde pod ruku,
budou to právě tito. Ti, kteří v tom mají praxi. Ti, kteří se dokážou
přizpůsobit každému režimu. Ti, kteří chtějí jen ničit a parazitovat na
hodnotách, které vytvářejí jiní. Těšte se. Být komunistou totiž není ani
tak o ideologii, ale spíše o stavu mysli, o vyspělosti charakteru.
A že je to blbost, protože tady dnes komunisti za zády nemají
Sovětský svaz? Vzhledem k mocenským ambicím Ruska na našem území
v poslední době, vzhledem k aktuálním aktivitám Číny na evropské půdě je
to velice odvážné tvrzení. Ano, můžete namítnout – ale tyto země mají
ten váš kapitalismus. Skutečně? V těchto zemích je určitý druh
kapitalismu, ale na takový nejsme ve vyspělém západním prostoru zvědaví.
Kapitalismus bez právních jistot, bez morálky, bez solidárních občanů.
A můžete říct – ale ten se tu právě prosazuje, proti tomu my bojujeme.
V tom případě si uvědomte, že máme stejného nepřítele, jen my jej spíše
nazýváme socialismem a fašismem, vy pro něj vymýšlíte nesedící nálepky
onoho neoliberalismu.
.
Závěr
Nebuďte tedy naivní, neskákejte komunistům na to. Je známo, že
komunismus je 10 % ideologie a 90 % taktiky. Vzpomeňte na Grebeníčkův
výrok, že „my máme čas.“ Vzpomeňte na to, co prohlašovala soudružka
Semelová o údajném přes 20 let trvajícím přepisování historie. Berte na
vědomí, že za pár dní bude na Hradě sedět člověk, který volby vyhrál
podobným způsobem, jakým je již desítky let po celém světě vyhrávají
komunisti – tedy pomocí lží, primitivní demagogie a porušováním
základních pravidel jakékoliv férové soutěže.
A nakonec snad jen kousek Karla Čapka – „Proč nejsem komunistou? Protože mé srdce je na straně chudých.“
