sobota 21. ledna 2012

Filmy za dvacku, seriály za 5 korun - nová doba!

SOPA, PIPA, Megaupload. Stahujete? Díváte se online? Jste piráti? Co OSA? Kolik jste ochotní zaplatit za shlédnutí jednoho filmu? Jednoho dílu vašeho oblíbeného sitcomu? A v jaké kvalitě?

Osobně jsem rád, že šílená skupinka amerických zákonodárců, která navrhovala kontroverzní zákon zamířený proti piráství, pod tlakem veřejnosti od svého návrhu upustila. Bylo myslím oprávněné obávat se, že je to nástroj cenzury (ne-li záměrný, minimálně potenciální).

Osobně bych se na filmy a seriály nejradši díval tak, že by jejich autoři dostali zaplaceno (z mé strany) za to, na co mají nárok. Ostatně, bylo jen otázkou času, kdy i na internetu začnou fungovat nějaké zákony a kdy je začne někdo vymáhat. Razie musely přijít. A budou-li ještě tvrdší, brzy se přesuneme zpátky k televizním obrazovkám (a teď nechci spekulovat o tom, že skrze ně je jednodušší společností a veřejným míněním manipulovat, ne-li přímo skrývat podstatné informace, než na internetu). Osobně bych sledování seriálů možná dost omezil.

Tak si říkám, kolik bych byl ochotný (jako student z nízkopříjmové rodiny) zaplatit za shlédnutí jednoho filmu, jednoho dílu mého oblíbeného sitcomu, stažení jedné mp3 skladby. Určitě by bylo lepší to málo, o kterém nyní uvažuji, než dosavadní nula. Za ten fillm 20-50 korun, za seriál 4-5 korun, za mp3 skladbu 3 koruny. Zdá se vám to málo? Nebo naopak hodně? No, je to méně než za originál. Myslím si, že kdyby tato cena byla podmíněna horší kvalitou a reklamou, mohli by na to autoři (ne pochybné agentury, nebo co to je, typu OSA) přistoupit. Za luxusní kvalitu ve vysokém rozlišení a bez reklam by pak byli lidé ochotní zaplatit třeba plnou cenu. A celé by to bylo třeba tak, že bychom měli nějaký účet, na který bychom si dobíjeli peníze, zkrátka kreditový systém.

Takže pokud jste si na začátku tohoto článku mysleli, že už něco takového existuje, tak asi ještě ne, ale třeba to čeká na vás, abyste to vytvořili, prosadili a třeba na této čisté bázi zažili úspěch ve svém podnikání.

pátek 20. ledna 2012

Potřebujeme pravicově-konzervativní média!

Mám pocit, že nám v České republice chybí pravicově-konzervativní média. Chybí nám tu něco, jako je americká televize FOX News. Chtělo by to soukromou zpravodajskou televizi, která by propagovala pravicově-konzervativní hodnoty. Stejně tak by to chtělo pravicově-konzervativní denní tisk, bulvární deník nebo také intelektuální společensko-politický týdeník (konkurenci k levicově-liberálnímu Respektu).

A jaké hodnoty, že by taková média mohla propagovat? Je to jednoduché od ekonomické svobody – nízkých daní, snižování státního dluhu, méně státu, podpory malého a středního podnikání – až po vládu práva, likvidaci korupce, ale samozřejmě také propagaci rodiny, svobody jednotlivce a morálních (příp. náboženských) hodnot – od základní morálky (pro dobro, proti zlu + slušné chování) – až po prolife témata, podporu institutu manželství či práva rodičů.

A jaká je cílová skupina? Možná se ptáte, jak by taková média mohla v takto sekularizované a liberální společnosti vydělat? Myslím si, že zdání klame. Že většina občanů u nás nejsou vyhraněně liberální, ale spíše lhostejní – a to jak k politicko-společenským tématům, tak k těm morálně-náboženským. Stačilo by to umět prodat.

Za úspěchem americké televize FOX News stojí také chytrá strategie, jak ve svém článku - Média smí všechno – pokud nejsou Murdochova, ovšem! – napsal Roman Joch – stojí za povšimnutí si „onoho většinového konzervatismu širokých lidových vrstev“.

A proč by to šlo i u nás? Dva důkazy – (byť levicově) konzervativní Miloš Zeman – tak oblíben u běžných lidí – ale také má vlastní zkušenost, kdy jsem se původně pod vlivem levicově-liberálního mainstreamu stal díky získaným informacím pravicovým konzervativcem. 

středa 18. ledna 2012

Pokrok, který odmítneme

Již nějakou dobu máme svobodné bádání a s tím by se dalo říct, že technologický pokrok nelze zastavit. Avšak nyní více než kdykoliv jindy v historii hrozí, že obavy humanistických spisovatelů a filozofů se stanou realitou. Je docela možné, že brzy budeme schopni uměle vyrábět lidi (no já si myslím, že to nejde, protože věřím na dualitu duše a těla), že se budeme stávat kybernetickými organismy, nainstalujeme si do svého těla nejen čipy (aby mohl Facebook a Google a následně vlády lépe určit naši polohu), ale také technicky vylepšíme naše mozky, tak aby mohly mít IQ třeba 10 000. A proč ne?

Osobně by mi to přišlo jako podvod. A podvod podle mě nemá smysl. A taky bychom tím ztráceli to, co nás dělá lidmi. Takže taková možnost jednou bude (možná brzy, možná už je). Někteří to (současného člověka) budou brát pouze jako logický mezičlánek v evoluci mezi zvířetem a superroboty. Ostatně transhumanistické hnutí již dávno existuje. A kdo vůbec říká, že příroda a technika jsou tu pro člověka? Vždyť ony mají přece smysl i bez nás! Nebo ne? (Za sebe říkám, že ne).

Co tak nechat se naklonovat? A kolikrát? A co genetické úpravy? A co rození dětí? Není to dnes strašně složité, namáhavé a bolestivé? Co kdybychom to mohli udělat nějak jednoduše? Umělé oplodnění, ale i umělé zrání v nějakém ideálním prostředí. A co tak si ještě dopředu naprogramovat, jaké by to dítě mělo být?

Slyšeli jste o 3D tiskárnách? Dneska to sice ještě nejde, ale za pár let třeba bude možné vytisknout si přesnou kopii jakéhokoliv jídla. Přinese vám ho robot a vy se nemusíte ani zvedat s postele. Ostatně, proč byste to dělali, když máte Facebook zabudovaný v hlavě a ovládáte jej pomocí myšlenek?

Zkrátka a dobře, ve 21. století se mnoho věcí může změnit. Může se změnit celá podstata lidství. Sice se rád dívám na seriál Futurama, ale myslím si, že některé věci by měly zůstat pouze v naší fantazii a literatuře.

A co s kapitalismem? Nepřežije se? Myslím si, že brzy budeme na takové technologicky vyspělé úrovni, že nebudeme muset chodit pracovat (nebo podnikat, investovat), abychom si mohli žít na vysoké noze. Že replikátory čehokoliv, které bude mít každý doma, nám budou moci s malým množstvím energie vytvořit cokoliv (a byl bych rád, kdyby toto vědci co nejdříve vymysleli). Nicméně zabývám se otázkou, zda je člověk schopen žít mimo kapitalismus. Zda by mohla taková společnost fungovat. Jestli by se neudusila ve věčném konzumu. Kolik lidí by dokázalo pochopit, že to je konečně příležitost začít se věnovat těm skutečně důležitým věcem, na které jim dnes mnohdy nezbývá čas (rodina, koníčky, osobní rozvoj, četba, hra na hudební nástroje, kultura, poznávání, filozofování, duchovní život, zdravý životní styl atd.).

 Ano, záměrně přecházím fázi, kdy by velké korporace svůj druh kapitalismu tvrdě bránily, kdy by takové věci byly dostupné jen nejbohatším lidem za velké peníze, ale ptám se – neodmítli bychom i tento pokrok? Nezůstali bychom u kapitalismu? (Osobně si myslím, že to není nutné, protože podstata člověka je, že je dobrý i špatný, ale zároveň je rozdíl mezi vyspělostí a úrovní chování Angličana a Ukrajince, tudíž podle mě – kultivace je možná, byť nikdy nebude – a je to tak správně – dokonalá).

No a co s pokrokem, který už tu dnes máme? Antikoncepce, potraty, eutanazie, výběr sexuální orientace i pohlaví, nadstandardní sociální stát, geneticky modifikované potraviny? Co s tím? Není na čase již nyní některé pokroky odmítnout? Co tak se vrátit k lidské (tím nemyslím zvířecí) přirozenosti?