Pokrok, který odmítneme

Již nějakou dobu máme svobodné bádání a s tím by se dalo říct, že technologický pokrok nelze zastavit. Avšak nyní více než kdykoliv jindy v historii hrozí, že obavy humanistických spisovatelů a filozofů se stanou realitou. Je docela možné, že brzy budeme schopni uměle vyrábět lidi (no já si myslím, že to nejde, protože věřím na dualitu duše a těla), že se budeme stávat kybernetickými organismy, nainstalujeme si do svého těla nejen čipy (aby mohl Facebook a Google a následně vlády lépe určit naši polohu), ale také technicky vylepšíme naše mozky, tak aby mohly mít IQ třeba 10 000. A proč ne?

Osobně by mi to přišlo jako podvod. A podvod podle mě nemá smysl. A taky bychom tím ztráceli to, co nás dělá lidmi. Takže taková možnost jednou bude (možná brzy, možná už je). Někteří to (současného člověka) budou brát pouze jako logický mezičlánek v evoluci mezi zvířetem a superroboty. Ostatně transhumanistické hnutí již dávno existuje. A kdo vůbec říká, že příroda a technika jsou tu pro člověka? Vždyť ony mají přece smysl i bez nás! Nebo ne? (Za sebe říkám, že ne).

Co tak nechat se naklonovat? A kolikrát? A co genetické úpravy? A co rození dětí? Není to dnes strašně složité, namáhavé a bolestivé? Co kdybychom to mohli udělat nějak jednoduše? Umělé oplodnění, ale i umělé zrání v nějakém ideálním prostředí. A co tak si ještě dopředu naprogramovat, jaké by to dítě mělo být?

Slyšeli jste o 3D tiskárnách? Dneska to sice ještě nejde, ale za pár let třeba bude možné vytisknout si přesnou kopii jakéhokoliv jídla. Přinese vám ho robot a vy se nemusíte ani zvedat s postele. Ostatně, proč byste to dělali, když máte Facebook zabudovaný v hlavě a ovládáte jej pomocí myšlenek?

Zkrátka a dobře, ve 21. století se mnoho věcí může změnit. Může se změnit celá podstata lidství. Sice se rád dívám na seriál Futurama, ale myslím si, že některé věci by měly zůstat pouze v naší fantazii a literatuře.

A co s kapitalismem? Nepřežije se? Myslím si, že brzy budeme na takové technologicky vyspělé úrovni, že nebudeme muset chodit pracovat (nebo podnikat, investovat), abychom si mohli žít na vysoké noze. Že replikátory čehokoliv, které bude mít každý doma, nám budou moci s malým množstvím energie vytvořit cokoliv (a byl bych rád, kdyby toto vědci co nejdříve vymysleli). Nicméně zabývám se otázkou, zda je člověk schopen žít mimo kapitalismus. Zda by mohla taková společnost fungovat. Jestli by se neudusila ve věčném konzumu. Kolik lidí by dokázalo pochopit, že to je konečně příležitost začít se věnovat těm skutečně důležitým věcem, na které jim dnes mnohdy nezbývá čas (rodina, koníčky, osobní rozvoj, četba, hra na hudební nástroje, kultura, poznávání, filozofování, duchovní život, zdravý životní styl atd.).

 Ano, záměrně přecházím fázi, kdy by velké korporace svůj druh kapitalismu tvrdě bránily, kdy by takové věci byly dostupné jen nejbohatším lidem za velké peníze, ale ptám se – neodmítli bychom i tento pokrok? Nezůstali bychom u kapitalismu? (Osobně si myslím, že to není nutné, protože podstata člověka je, že je dobrý i špatný, ale zároveň je rozdíl mezi vyspělostí a úrovní chování Angličana a Ukrajince, tudíž podle mě – kultivace je možná, byť nikdy nebude – a je to tak správně – dokonalá).

No a co s pokrokem, který už tu dnes máme? Antikoncepce, potraty, eutanazie, výběr sexuální orientace i pohlaví, nadstandardní sociální stát, geneticky modifikované potraviny? Co s tím? Není na čase již nyní některé pokroky odmítnout? Co tak se vrátit k lidské (tím nemyslím zvířecí) přirozenosti?

Investoři – vlastenectví, etika a solidarita

Investování je úžasná věc. Je to nástroj, jak se stát bohatším člověkem, jak si zajistit dostatečné pasivní příjmy a pak už se jen dívat na to, jak bohatneme. Existují různé druhy investování, z nichž některé jsou takové, že vyhrávají obě strany (investice do rozjíždějících se firem, realit), nebo i takové, které už připomínají spíše gembling (spekulace u tradingu).

Věděli jste, že si můžete „vsadit“ na to, že vaše země začne nyní krachovat? Že důležitá firma ve vaší zemi zažije silný pokles? Udělali byste to? Osobně mi takový způsob investování připadá jako nechutný, byť se na něm dá určitě velice dobře a bezpečně vydělat. Trošku se tam v takových případech vytrácí ten občanský rozměr. Mám pocit, že někteří investoři si neuvědomují právě to, že jsou zároveň i občany své země (a konec konců i obyvateli této planety).

A jak je to se vztahem investora k solidaritě? Bohatí bohatnou a chudí chudnou. Toto je nejen přírodní zákon, ale i spočítatelný fakt. Jak se k tomu může postavit mladý člověk žijící ve střední Evropě s vyhlídkou důchodové almužny od 70 let svého života? Pokud má alespoň základní vzdělání – tedy umí číst, psát a počítat (nebo používat kalkulačku), jestliže má k dispozici internet nebo ví, kde je knihovna, tak se může vzdělávat dál. Může zjistit, že je docela snadné se stát bohatým (samozřejmě je jednodušší si chodit pro podporu na sociálku) a může se to začít učit.

Ano, mnoho z nás tato vize našeho budoucího života zaujme a mnoho z nás to tak udělá a zařídí se podle toho. Ale co ten zbytek? Co ta většina, která buď neumí ani to první, nebo nehodlá pokračovat v tom druhém, nebo prostě neuspěje? Mohli bychom se zachovat jako sociální darwinisté a říct – silnější a chytřejší přežije. Jenže o tom není člověk. Tak se chovají některá zvířata.

Jakou tedy může bohatý investor zvolit strategii, aby pomáhal těm méně bohatým, méně chytrým či méně informovaným, ale stejně jako on také hladovým a s chutí po důstojném životě? Měl by přesvědčit vládu, aby mu vzala 90 % jeho právem a těžce nabytých peněz a majetku a přerozdělila to mezi ty ostatní? Je toto ta správná cesta?

Osobně si myslím, že toto je silně nespravedlivá cesta, byť bude stále prosazována a mnohdy ke konečné smůle těch méně bohatých i prosazena. Vidím ale lepší cestu. Cestu toho, že my bohatší (pokud se tedy nenecháme odradit a staneme se jimi) budeme část svých peněz dávat na charity ve svém okolí, konkrétním lidem, kteří to budou potřebovat a kde budeme vidět konkrétní výsledky a budeme mít zpětnou vazbu. Že budeme mít své nadace, a jejichž pomocí budeme přispívat na projekty, které zvýší finanční inteligenci a všeobecnou vzdělanost dalších a dalších lidí.

Věřím, že řada z nás ráda a dobrovolně do svého investování a podnikání zapojí i ten patriotistický, morální a sociální rozměr a dokážeme všem falešným socialistům, že kapitalismus bez zbytečných regulací a neúměrného přerozdělování může fungovat a funguje, když jsou v něm morálně a sociálně zdatní lidé.

Potřebujeme školné? Jako v Plzni?

Vláda se údajně chystá zavést školné na veřejných vysokých školách. Zpočátku to znělo docela rozumně – budou studentské půjčky, které si budou studenti splácet, až si začnou ve svém oboru později vydělávat. Jaký má ale školné na veřejných vysokých školách v naší zemi smysl? A co na to méně bohatí?

Argumenty pro školné – že když nás bude stát určité peníze, začnou si studia mladí lidé více vážit a vůbec se tím celkově zvýší úroveň vysokých škol u nás – jsou celkem rozumné. Mají však jedno velké ale – totiž českou realitu. Podívejme se např. na plzeňská práva – jsou snad studenti a celková úroveň vzdělanosti v tomto případě lepší tím, že si za ně „studenti“ zaplatí?

Druhým aspektem je, že komunisti zničili v této zemi inteligenci (oni to před nimi důsledně dělali už jiní), tudíž dnes je docela běžné, že ti chytří, vzdělaní a nadějní mladí lidé v této zemi (mí vrstevníci) nepocházejí z bohatších rodin (na české poměry). Ostatně se to stává i ve vyspělejších zemích, že někteří bohatí lidé si myslí, že peníze jsou více než morálka, vzdělanost či schopnost se učit - a jejich děti pak podle toho vypadají. U nás je to ale ještě několikrát znásobené. A čest výjimkám!

Proč bychom tedy my z méně bohatých rodin měli vyhazovat zbytečné peníze za školné, které má ten hlavní problém – že nemá žádný smysl? Určitě by vláda byla v lepší pozici, kdyby stát jako instituce dokázal zabránit rozkrádaní našich těžce vydělaných peněz (korupce, státní zakázky), zbytečnému plýtvání (nesmyslná a přebujelá byrokracie) a rozhazování (sociální oblast). Pak bychom se mohli bavit o tom, jestli je správné, aby se mladí lidé takto zadlužovali. Ono je to asi jedno, protože většina z nich se potom stejně zadluží všude možně a celý zbytek života budou finančně zápasit, protože to tak mají v hlavě nastavené.

Ale nyní jsem zaznamenal, že snad vláda nechce ani odložené, ale přímé školné – což by bylo jistě velice zajímavé – i když možná by na to banky chytře zareagovaly nějakou zvýhodněnou půjčkou, což je docela pro-tržní a možná to je i jejich lobby.

Závěrem – jako člověk, který věří, že kapitalismus je lepší systém než socialismus, bych byl pro školné – a ono na soukromých školách je a je-li jejich nabídka lepší než nabídka veřejných škol, tak tam pojďme (jakože u nás není). Ovšem jako člověk, který se snaží hledat zdravý rozum a zdravě pragmatická řešení, jsem proti němu, protože – jak už jsem zmiňoval výše – nemá v této zemi pro veřejné vysoké školy žádný smysl a zřejmě by bylo i kontraproduktivní.