Zobrazují se příspěvky se štítkemsociální sítě. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemsociální sítě. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 6. srpna 2013

10 způsobů, jak si ulehčit život na Facebooku

Facebook nám denně zabere mnoho času. Pokud si nevytvoříme vlastní pravidla, může se nám stát, že se po několika minutách přistihneme, jak jedeme pořád dolů a neustále nalézáme nové a nové vtipy, zajímavé odkazy, fotky, statusy, reklamy atp. Máme otevřených pět oken online chatu a vpravo nahoře jen sledujeme, kdo co lajknul, kdo co kde okomentoval a nejlépe se do takové diskuze taky zapojíme. Jenže, jak přestat prokrastinovat, ale přesto Facebook využívat? A to efektivně?

Níže uvádím 10 tipů, které používám, a které mi život na Facebooku výrazně ulehčily:

1) Vypnout si online chat. S lidmi, s kterými si potřebuju psát, můžu komunikovat pomocí zpráv a vyjde to v podstatě nastejno. Pokud potřebuju v dané chvíli komunikovat jen s jedním konkrétním člověkem, je zbytečné, aby mi začalo psát dalších deset lidí a vyrušovat mě s něčím, co v dané chvíli zrovna řešit nechci.

2) Vypnout si „Newsticker“. To je to vpravo nahoře, kde se nám neustále ukazuje, co kdo lajknul, co okomentoval atd. Vím o třech způsobech, jak se to dá udělat. Buď ten, který používám já, tedy zmenšení okna prohlížeče na takovou šířku, kde to samo zmizí (taky to pak vypadá líp). Nebo se to dá natáhnout nahoru, že přes celou plochu v pravém panelu máme pouze (samozřejmě vypnutý) chat. Třetí možnost je vpravo dole tlačítlo „Skrýt postranní panel“.

3) Zapínat Facebook na jiné než na hlavní stránce. Když jsem se chtěl vyhnout podvědomému sjíždění neustále dolů donekonečna a objevovat nové věci, které tam mí FB friends celý den přidávají, dal jsem si ve svém prohlížeči nahoru do záložek jako výchozí odkaz na Facebook jinou stránku. Osobně používám dvě – a to vlastní seznam Positive Motivation a potom druhou s mým vlastním profilem. Ta se hodí tehdy, když chci napsat nový status, sdílet něco zajímavého a hodnotného, ale nechce se mi klikat zbytečně dvakrát nebo odolávat pokušení při spuštění hlavní stránky Facebooku.

4) Nečíst nové statusy ode všech. Na Facebooku máme mnoho známých (záměrně píšu známých, příp. FB friends, protože český překlad slova přítel potom vede k tomu, že veřejně známá osobnost přijme žádost o FB přátelství, a nekritičtí fanoušci si ihned myslí, že se rázem připojili do okruhu nejbližších přátel dané celebrity). Jen málo lidí ale sdílí opravdu kvalitní věci. A jen hrstka z nich nás skutečně zajímá (rodina, nejbližší přátelé, veřejně známé osobnosti atp.). Proto je dobré vytvářet si seznamy přátel (např. rodina, politika, Best of Facebook atd.). Ten pro nás nejdůležitější si rovněž můžeme dát do záložek v prohlížeči.

5) Sdílet jenom kvalitní věci. Asi bych neměl pravdu, pokud bych řekl, že nikdo není zvědavý na to, kdy zrovna jdu na záchod, že jsem zvládl už osmou zkoušku, že je mi zrovna špatně, že mě zrovna naštval Zeman atp. Myslím si, že při sdílení takových věcí jen pro své nejbližší, to i může mít nějaký smysl. Ale pro všechny FB friends? Nebo i veřejně? Podle mě zbytečné. Každopádně, co naopak smysl má, je sdílení kvalitních věcí, které se jen tak nikde nedozvíme. Věci, které nějak souvisí s tím, čím se zabýváme, v čem jsme dobří, co by mohli naši FB friends ocenit a potřebovat.

6) Vypnout si upozornění skupin a událostí, které pro nás nejsou urgentní. Jsou sice takové, u nichž je pro nás důležité, aby každý příspěvek, který se tam objeví, byl v našem životě. Většina je však zbytečných. Přesto má Facebook jako výchozí nastavení to, že nás na ně upozorňuje.

7) Měřit si, kolik na Facebooku skutečně strávíme času. Když Filip Dřímalka říkal, že budeme překvapeni, kolik času tam skutečně trávíme, říkal jsem si, že je to blbost. Že tam prostě tolik času během týdne strávit nemůžu. Tvrdá data mě však šokovala. Pro to, jak zjistit, kolik času na počítači a na internetu během týdne strávíte, existuje zdarma program RescueTime.com.

8) Odhlásit se z Facebooku na svém smartphonu. Možná je zbytečné něco takového říkat, ale někdy máme pocit, že chceme žít online 24 hodin denně a bez toho to nepůjde. Jenže pokud chceme žít vyrovnaný a naplněný život, těžko se nám to podaří, budeme-li pořád online, neustále vyrušováni tím, co se tam děje. Děje se. A pořád. Nemá smysl mít zapnuté upozornění (a ještě snad s vibracemi nebo zvuky) na našem mobilu.

9) Ego surfing na Facebooku. Je dobré si občas projít, co o nás na Facebooku může kdo vidět. Jsou věci, které chceme, aby viděla veřejnost. Už málokdo si ale uvědomí, že to uvidí nejen známí známých na Facebooku, nejen česká veřejnost, ale taky kolegové, potenciální zaměstnavatelé, zaměstnanci, klienti, obchodní partneři, novináři, bezpečnostní složky států, ale taky celý svět, tedy i různé kultury, a i tito lidé umějí používat překladač. A potom je tady to, co chceme, aby viděli jen ti, které máme ve FB friends, naši kamarádí, naši blízcí, a to, co vidíme jenom my (např. to, když nám někdo hodí něco na Timeline nebo nás někde označí). Nastavme si soukromí, podívejme se na náš profil v režimu „Zobrazit jako“ a přemýšlejme, co o sobě vlastně chceme světu sdělit.

10) Nebo si Facebook zablokovat úplně. Existují stránky, které nám na námi stanovený čas vypnou v prohlížeči přístup k Facebooku úplně. Abychom jej mohli zapnout, musíme restartovat počítač, a to nás radši přejde chuť na Facebook. Osobně jsem to sice ještě nikdy nepoužil, možná proto, že výše uvedené body pomohou i tak, ale taky z toho důvodu, že když potřebuju něco dělat, tak je to často i na Facebooku.

Mít či nemít?

Jsou lidé, kteří Facebook bojkotují. Často si říkám, že život bez něj by byl snadnější. Trvá to ale jen několik vteřin, než si uvědomím, jak mi usnadňuje život v jiných oblastech. Facebook není zlo sám o sobě. V podstatě je neutrální, a tak jako u jiných věcí záleží pouze na tom, k čemu jej my sami používáme a co z něj dokážeme vytěžit.

Čtěte také

čtvrtek 30. května 2013

Kteří poslanci by měli zůstat? Rozhodněte i vy!



Na občanské sociální síti Deník politika byl spuštěn další zajímavý projekt, tentokrát ke sněmovním volbám, které se s největší pravděpodobností odehrají již za rok. Jde o to, že každý občan může hlasovat kladně, záporně nebo neutrálně pro jednotlivé poslance a vyjádřit tím, kdo z nich by měl ve funkci zůstat, a kdo by se měl naopak poroučet. Proč byste se měli zapojit i vy?

Je to zdarma, zabere to pár minut a ovlivníte tím veřejné mínění celého národa. Lidé si u nás často stěžují, že jako jednotlivci nemohou nic ovlivnit. Dovolím si tvrdit, že to není pravda. A tento projekt a sociální síť Deník politika vůbec je jen další ukázkou toho, jak můžeme naši zemi měnit k lepšímu. Z pohodlí domova, od počítače.

Kolik lidí tam bude hlasovat? Méně, než jich v naší zemi žije. Méně, než jich bude volit. Jenže ony tam nějaké výsledky budou. Už jsou. Bude se o tom mluvit. Budou o tom psát média a možná se o tom zmíní i Václav Moravec v přímém přenosu několik hodin před volbami. V těch ale máme hlas jenom jeden. Jenže vliv může mít každý z nás daleko větší. A toto je jedna z cest, jak jej znásobit.



Výběr mých nejlepších článků naleznete na www.mireknavrat.com.

čtvrtek 4. dubna 2013

Nákupní centrum ve tvaru haly



Už delší dobu sledují, jaké emoce vyvolává případné bourání Víceúčelové sportovní haly ve Frýdku-Místku.

Prý existují jen dvě varianty – stará hala se zbourá, vedle bude nová a na jejím místě obchodní centrum. Nebo se naopak stará hala opraví, nová nebude a s ní ani žádné další obchody. Jenže ono by to šlo vyřešit úplně jinak. Stará se může zbourat, vedle se může postavit nová a obchody mohou být v budově, která by vypadala přesně jako dominanta našeho města – naše stará hala. Proč by to nešlo?

Jestliže jsou investoři ochotni „přesvědčit“ zvolené zástupce, naše zaměstnance z řad politiků, k tomu, aby proti vůli občanů zbořili de facto městkou památku, proč by nebyli schopni zaplatit si architektonický návrh nákupního centra v jejím tvaru? Jen si to představte – tam v těch rozích nahoře by byly úžasné kavárny s výhledem na celé město. Co město, na naše Beskydy a na druhé straně - na celý kraj.

Abych řekl pravdu a byl trochu ironický, docela závidím frýdecko-místeckým politikům jejich odvahu jít takto proti vůli většiny obyvatel města. Přes 71 % lidí je proti bourání Víceúčelové sportovní haly, a oni to přesto prosazují. Myslí si snad, že to nejsou právě tito občané, kdo je volí? Jsou snad na někom závislejší? Odvíjí se jejich politická kariéra od vůle někoho jiného, než od frýdecko-místeckého lidu? Nevím, ale je úkolem statečných investigativních novinářů, aby to zjistili a veřejnost o tom informovali.

Jedno je však jisté. Žijeme v době, kdy se těm špatným z řad politiků nedaří některé věci zatajit. Máme internet, sociální sítě a probouzející se občanskou společnost. Veřejnost si začíná uvědomovat, že investice do špatných politiků se jí přestává vyplácet.

Co tedy dle mého udělají občané, kteří chtějí žít ve vyspělé zemi, ve zdravém a čistém městě, které se nestává celebritou večerních zpráv kvůli zkorumpovanému vedení magistrátu? Píší, volají, mobilizují média, setkávají se tváří v tvář s dočasně zvolenými politiky, pořádají demonstrace, obsazují jednání zastupitelstva a snaží se udělat vše pro to, aby neprošlo to, co projít nemá.

Mirek Návrat, student vysoké školy

Psáno pro 5+2 Frýdecko-Místecko (redakčně upraveno).

středa 2. ledna 2013

Jak by měl vypadat Facebook prezidentského kandidáta?

Máme jich 9 a každý z nich má svůj profil na Facebooku. Ale umějí své profily využívat? Co by měli zlepšit? Jak by měl vypadat facebookový profil úspěšného politika v roce 2013? A kdo z kandidátů to zvládá nejlépe?

Úvodní fotka
- zabírá velkou plochu, může silně působit na emoce; zde patří hlavní motto, v pozadí barvy kampaně, logo; graficky by to mělo být na úrovni
- naopak zde nepatří fotografie kandidáta, zejména stejná jako profilová; nepatří zde ani webová adresa

Profilová fotka
- tady by měla být nejlepší fotka, jakou kandidát má; v průběhu kampaně se může střídat; měl by na ní být vidět celý obličej – takový, jakým chcete při prvních dojmech působit na voliče

Základní informace
- v této kolonce by mělo být napsané něco chytrého a originálního (třeba motto, hlavní heslo programu, vtipná hláška), něco, co kandidáta vystihuje, něco, čím na první pohled přesvědčí lidi, kteří rádi analyzují písmenka
- to, že je to stránka, to, kým je spravována, že umíte používat CAPS LOCK, že za vámi stojí iniciativa nebo jakou máte funkci nebo, že nevíte, co tady vyplnit, volič buď už ví, nebo ho to nezajímá
- co zde ale nesmí chybět -> funkční odkaz na vaši oficiální webovou stránku

Fotky
- držte se několika pravidel – fotky dávejte často, aktuální, z každé akce, na které se ukážete, dávejte je tam hned a hlavně s rozmyslem – přemýšlejte stylem – co by mohlo voliče zajímat, na které fotce vypadáte dobře, kterou tam radši nedávat, s kým se raději vůbec nefotit atd.

Fanoušci
- mějte co nejvíce fanoušků, dostanete se tak co nejblíže k lidem, můžete lépe cílit své reklamy zase na jejich přátele, ti zase uvidí, že se jim líbíte atd. Jak je zvýšit? Sdílejte – obrázky, fotky, názory, ankety

Události
- používejte i tento nástroj, lidé jej mají rádi, Facebook jim připomíná, že tehdy a tehdy budete tam a tam, dejte vědět o každé akci, na které se ukážete, navíc se to opět zobrazí i přátelům vašich fanoušků

Aplikace
- youtube – propojte si svůj účet
- volební mapa – usnadněte vaším voličům a fanouškům, aby vás našli
- poznámky – můžete použít i jako další způsob sdílení vašeho textu na webu či na blogu
- placky na profil a další aplikace – není lepší reklamy než osobní doporučení a to, když vás bude váš fanoušek nosit na své profilové fotce

Frekvence a obsah sdílení
- sdílejte denně, ale hlavně nebuďte otravní a buďte autentičtí – ty věci musí vyjadřovat vás, může to tam za vás sice dávat někdo z týmu, ale bylo by dobré, abyste o tom věděli, aby to nebylo něco, co byste nikdy neudělali
- a co všechno sdílet – fotky, videa, citáty, vlastní slova, články, tiskové zprávy a prohlášení, vystoupení v médiích, události, vtipy atd. – prostě to, co byste sdíleli se svými nejbližšími přáteli, abyste je pobavili a získali si jejich náklonnost

Nejnovější příspěvky ostatních uživatelů
- tuto funkci zde můžete nechat, ale počítejte s tím, že ji lidé budou využívat, že se vás budou ptát, že vás budou chválit, že vás budou kritizovat a nadávat vám
- odpovídejte co nejrychleji – není nic trapnějšího, než několik dní tam neodpovídat – volič si pak řekne – on  se o mě vůbec nezajímá – a nejen on, ale řekne to známým, a nejen těm, uvidí to i všichni ostatní, a ty můžete odradit

To se mi líbí
- ukažte svým voličům a fanouškům, co se vám líbí – zde je obrovský způsob si zase přes emoce získat sympatie – lajkujte to, co vás baví, co se vám líbí, co vám chutná, čemu fandíte, čemu věříte

O mně
- využijte maximálně všechny položky – ať se o vás voliči dozví co nejvíc – nikdy nevíte, která drobnost může u toho kterého voliče rozhodnout, nikdy nevíte, který volič může být ten rozhodující – a opět – buďte struční, věcní a sympatičtí

Duplicitní profily
- nemějte více profilů, zrušte ty ostatní; a abyste neztratili fanoušky, můžete je sloučit

Uživatelské jméno
- za adresou facebook.com/ bylo něco jednoduchého a výstižného, níže lze vidět, jak to vypadá, když tam vhodné uživatelské jméno nemáte

Váš Facebook je opravdu něco jako vaše tvář, jeho prostřednictvím dáváte podvědomě najevo, jaký jste profesionál, jak dobrý tým si kolem sebe umíte zvolit, jak dokážete reagovat na výzvy 21. století a jak dobře a s jakým zájmem umíte komunikovat s těmi, které chcete již za pár měsíců reprezentovat ve funkci prezidenta. Řekl bych, že za rozhodnutím zejména mladých voličů bude i to, že si otevřou do jednoho prohlížeče všech devět facebookových profilů a budou porovnávat.

A jaké bych vašim profilům dal hodnocení od nejlepšího po nejhorší?

4. Vladimír Franz prezidentem - http://www.facebook.com/VladimirFranzPrezidentem
6. Jana Bobošíková - http://www.facebook.com/bobosikova
7. Prezidentka Táňa Fischerová - http://www.facebook.com/PrezidentkaTanaFischerova

Ještě je pár dnů pro zlepšení… Jak to vidíte vy? Mohl by vás nekvalitní Facebook odradit od volby kvalitního kandidáta?

pátek 8. června 2012

Čeká nás revoluce introvertů?


V dnešní době médií, módních časopisů a sociálních sítí je téměř zločin být introvert. Masová společnost nás vede k tomu, abychom byli společenští, otevření, zábavní a povrchní. Kdo takový není, jako by nebyl. Dnes se ale stále více začíná mluvit o tom, že to jsou vlastně introverti, kdo má tu sílu a potenciál ovládat svět nebo řídit firmy. A jakou roli v tom hrají právě sociální sítě?

Jako introvert mám problém prosazovat své názory, nahlas říkat své myšlenky, být iniciativní ve skupině lidí, ale v online prostředí, kde v reálu je člověk třeba sám za svým notebookem, nicméně jeho mysl je v podstatě tam venku (ale zároveň není), je vyjadřování svých postojů a myšlenek pro mě o mnoho snazší. Introvert má tak daleko větší možnosti se vyjádřit. A budu asi velmi zaujatý, když řeknu, že introverti toho mají obvykle daleko více co říct. Jen to neudělají.

Vezměme si další příklad. Třeba nějaký diskusní seminář ve škole, na nějakém semináři, workshopu. Z dvaceti lidí mezi sebou začne diskutovat pět nejaktivnějších extrovertů. Samozřejmě, že po chvíli diskuze začne postrádat věcnost (opět jsem zaujatý), začnou mluvit spíše emoce, potřeby moci a vlivu a celkově se příliš nevyužije potenciál dané skupiny.

Co ale v té chvíli dělají introverti? Poslouchají, přemýšlejí, mají skvělé nápady, vidí, že diskuze by se měla ubírat jiným směrem, říkají si, že by do ní měli zasáhnout, ale nechce se jim, protože jejich komfortní zóna je pro ně víc než potřeba uplatnit svůj vliv v dané situaci, pak jsou z toho třeba i nervózní, začnou se nudit, přestane je to bavit. A výsledek? Nechci říkat procenta, ale tipnu si - 70 % skvělých myšlenek, nápadů, pádných argumentů nezazní. Tedy ony potom vlastně zazní - třeba v online diskuzích, na sociálních sítích, v písemných pracích nebo knihách. Protože tento způsob komunikace je pro introverty příjemnější.

Ještě bych ale zabrousil do politiky. Víme, že moc korumpuje a větší moc ještě více. Tudíž můžeme předpokládat, že v nějaké hypotetické době by existovali nějací mocní lidé, kteří by měli ambice ovládat svět (hypoteticky). A jak nejlépe ovládat masy? Přeci i tak, když vyjadřovat se budou povrchní extroverti (což bude in), a introverti, kteří mají co říct, budou mlčet. Ale to je samozřejmě jen hypotetická situace - vůbec nezapadající do dnešní mediální doby.

Na závěr chci říci, že díky stále větší možnosti online komunikace, rozšíření blogů a sociálních sítí (nebo z jiného pohledu stále oblíbenějších tréninků a kurzů na tzv. měkké dovednosti), může dojít k takové malé revoluci, revoluci introvertů, že svět bude lépe využívat své lidské zdroje.

Publikováno v Psychologii dnes 5/2012.