Zobrazují se příspěvky se štítkemvolební program. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvolební program. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 12. listopadu 2015

Svobodní - klub pro bohaté, nebo strana budoucnosti?

zdroj. www.svobodni.cz
Hlavní hodnotou Svobodných je svoboda. Jenže jaká a pro koho? Mají šanci dostat se příště do sněmovny? Co pro to musí udělat? A komu by pomohlo prosazení jejich programu?

Téměř všichni chtějí více svobody. A naše země by skutečně mohla být svobodnější, pokud bychom změnili některé zákony, daně, veřejné výdaje či regulace. Jenže jsou to Svobodní, kdo nabízí ten správný recept?

Ještě, než se dostanu ke kritice některých programových bodů, je třeba zmínit dvě věci. Byla chvíle, kdy jsem si myslel, že prosazování (klasicky) liberálních idejí, je pro Svobodné téma číslo jedna. Že to není nacionalistický boj proti Evropské unii. Ale dnes?

Vím, je to teď cool a spousta kritiky našeho společného evropského projektu je na místě. Jenže absurdní situace, kdy na předsedu kandiduje zároveň i člověk, který od pravicové sociologické kritiky velmi rychle přešel k něčemu, co si snad ani nezaslouží nazvat pravicovým populismem, přináší otázku, zda je to skutečně svoboda, co je pro tuto stranu nejdůležitější.

Liberalismus u nás byl sice i v době před první republikou spojen s emancipačním národoveckým hnutím, ale nevím, zda je šťastné, že Svobodní dnes působí dojmem, jako by Brusel považovali za něco, čím pro tehdejší politiky z českých zemí byla Vídeň.

Český pravicový volič by možná ocenil, kdybyste kromě boje proti EU či snad snahy o naše vystoupení z ní, akcentovali důležitější témata. Mimochodem, neměli byste bojovat na dvou frontách, a prát se za liberální ideje i na unijní úrovni? Jak například bojujete proti clům a zemědělským dotacím?

Vykašlat se na krajské volby by byla zbytečná chyba

Druhou věcí jsou volby do krajských zastupitelstev. Asi se shodneme na tom, že dlouhodobým problémem našich krajů jsou kromě regionálních mafií i oranžovo-rudé koalice a dnešní hrozba ovládnutí krajů těmi lidmi z ANO, kteří by jen prosazovali šéfův byznys. Proč mám tedy pocit, že vám na krajských volbách příliš nezáleží?

Jsem zvědavý, v kolika krajích uzavřete předvolební koalici napříč všemi pravicovými stranami - s ODS, TOP 09 i těmi malými. Myslíte si, že v krajích není prostor pro prosazování klasicky liberálních idejí? Proč už teď neiniciujete celospolečenskou diskuzi o tom, jak změnit jejich fungování? Zda by nebylo lepší, aby se (z části) kraje financovaly z vlastních daní? Zda by pro ČR nebyly vhodnější samosprávné okresy? Proč v parlamentu nehledáte podporu pro možnost lidového veta, které navrhujete?

Opravdu mají všechny kraje vyrovnaný rozpočet? Skutečně nejsou žádné z nich zadlužené? Má každý kraj naprosto transparentní online přehled o všech výdajích, smlouvách či veřejných zakázkách? Proč si neuděláte podrobnou analýzu toho, za co se v každém kraji za posledních několik let zbytečně utrácelo? A nedalo by se skrze kraje prosadit, aby děti na školách konečně získaly kvalitní ekonomické a finanční vzdělání?

Máte šanci?

Ale zpět k celostátní politice. Dneska bych na vás nevsadil. Sice máte velice dobře napsaný program, ale problém je, že ten je psán pro situaci, kdy byste vyhráli volby, a mohli zemi spravovat sami. A to se nestane. Bylo by proto vhodné, kdybyste měli i takový program, který by realisticky nabízel to, co můžete prosadit buď jako jedna z koaličních stran nějaké budoucí pravicové vlády. Nebo - a to je teď pravděpodobnější - co se budete snažit prosazovat, když budete v parlamentní opozici.

Můj názor je ten, že pokud byste své reformy prosazovali podobně amatérsky jako předchozí pravicové vlády u nás, tak těžko pomůžete zvýšit svobodu těch voličů, o nichž říkáte, že je vaše politika v jejich zájmu. Tedy třeba těch malých a poctivých, co se snaží skrze tvrdou práci zlepšit životní podmínky pro sebe a své rodiny.

Taky je důležité, v jakém pořadí byste své reformy začali prosazovat. Pokud začnete s těmi, které nejdříve rapidně sníží životní úroveň nízkopříjmových občanů a zároveň s tím ji zvýší těm bohatším, tak způsobíte maximálně to, že se k moci hezky rychle dostane radikální levice.

Proto je podstatné, abyste začali s těmi reformami, které uškodí maximálně těm, kteří na současném systému skutečně parazitují. Zároveň, abyste začali s tím, pro co dokážete nalézt podporu i u jiných stran a ideálně i napříč spektrem.

Levici přece nemusí vadit, že výběr daní bude přehledný, jednoduchý a možný online, protože z jejího pohledu se alespoň vybere víc peněz třeba na sociální politiku. A vám to vadit taky nemusí, protože by to snížilo zátěž pro podnikatele, zaměstnance, občany, byli bychom bohatší a mohli bychom snižovat výdaje, rychleji splácet dluh a snižovat daně.

Komu pomůže vaše svoboda?

Tak a teď k tomu, co ze středo-pravicového pohledu považuju ve vašem programu za problematické. Nejen z hlediska toho, že se obávám, že by to nízkopříjmovým tvrdě pracujícím rodinám nepomohlo (krátkodobě ani systémově), ale i proto, že si myslím, že s takovými věcmi většina české (a ani středové či pravicové) veřejnosti nebude souhlasit.

V programu máte řadu dobrých věcí, ať už se to týká fiskální politiky, rušení těch regulací, které jsou zbytečné, větší transparentnosti a lepšího hospodaření státní správy, reformy základního a středního vzdělávání atd. Navíc je jasné, že v naší zemi rapidně potřebujeme posílit v lidech osobní odpovědnost, finanční vzdělanost, že potřebujeme omezit veřejné výdaje, snížit daně, přestat se zadlužovat, přehodnotit sociální systém, zvýšit bohatství společnosti a kvalitu našich životů.

Jenže dle mého potřebujeme i to, aby naše společnost zůstala i nadále systémově solidární, abychom zároveň neodstranili ty regulace, které vytvářejí určitý standard pro všechny (např. zaměstnance či spotřebitele). Abychom měli sociálně inkluzivní společnost s vysokou mírou sociální mobility směrem vzhůru. Aby lepší kvalita života nebyla jen privilegiem pro tržně nejúspěšnější, ale reálná možnost pro všechny, kteří se snaží a žijí poctivě.

Není mi příliš jasné, jak by kvalitě života u nízkopříjmových občanů pomohlo, kdybychom ukončili své členství v Mezinárodní organizaci práce, a kdybychom pracovně-právní legislativu "liberalizovali" i v těch věcech, které pro zaměstnavatele nejsou zbytečnou zátěží, ale které mohou být pro kvalitní život zaměstnanců klíčové. Ony "svobodné" pracovní smlouvy by taky mohly znamenat návrat námezdní práce, šíleně dlouhé pracovní doby atp.

Další věc je váš návrh na zrušení daně z příjmu fyzických osob. To zní krásně, problém je v tom, že v jiné části svého programu navrhujete tzv. negativní/zápornou daň jako náhradu za téměř všechny sociální dávky. Mám samozřejmě pochybnosti i o údajném motivačním efektu takovéto sociální politiky, ale jde o to, že když DPFO zrušíte, tak jak to teda bude fungovat?

U osobní daně z příjmu ale mluvíte i o tom, že řadu výjimek považujete za nespravedlivé a nesystémové. A podobně jako ODS už se nezmiňujete o tom, které z nich to konkrétně podle vás jsou. Skutečně je např. zvýhodnění spořádaných rodin s dětmi nespravedlivé a nesystémové? Nebo snad administrativně náročné?

Příliš nerozumím ani tomu, proč chcete rušit daň z nemovitých věcí. Argumentujete, jak už je napravo zvykem, že je nepřijatelné, aby stát danil majetek, protože je to v podstatě legalizovaná krádež. To jistě je a skrze parlament s ní souhlasíme, ale nějak se nemůžu zbavit dojmu, že z hlediska svobody jednotlivce je například daň z jeho práce ještě horší. Zvlášť pro liberála. Nemluvě o tom, že asi víte, že daň z nemovitosti je z hlediska výběru asi nejjednodušší a nejstabilnější (pokud se tedy nepočítá skrze odhadní cenu, ale skrze rozměry a účel).

Bohužel se v této věci ale dopouštíte ještě větší hlouposti. Navrhujete totiž nahradit daň z nemovitých věcí obecní daní z hlavy. Bez ohledu na to, že asi víte, že zrovna tato věc nebyla jedna z nejšťastnějších věcí, které premiérka Thatcherová tehdy prosazovala. Jak si jako myslíte, že by taková politika přispěla k větší svobodě jednotlivců, zvlášť těch s nižšími příjmy? Jak chcete středolevicový národ, který přece taky máte tak rádi, přesvědčit, že vám skrze podobné návrhy nejde o to prosadit sice větší svobodu, ale pouze pro některé?

Zdravotní péče jen pro bohaté?

Dnešní zdravotní systém není ideální. Jistě je v něm spousta příležitostí pro plýtvání, brzdění inovací, zbytečnou byrokracii i černé pasažéry. Vše by šlo zlepšit. Ale pochybuju, že by váš návrh byl žádoucí. Mít základní povinné pojištění, které by se vztahovalo jen na první pomoc a záchranu života, zní sice pěkně, ale má dvě základní chyby. Tou první je, že chcete, aby se do něj přispívalo bez ohledu na výši příjmu jednotlivce, a prosazujete tudíž již druhou daň z hlavy.

A druhý problém je v onom individuálním, doplňkovém pojištění u soukromých pojišťoven, které by opět znamenalo, že lidé s nižšími příjmy by si třeba nemohli dovolit mít kvalitní a dostatečné pojištění. A to bych se ještě bál, že váš ideologický boj proti všemožným regulacím, by způsobil, že by ty důležité v tomto chyběly. Taky mi není jasné, kdo by to pojištění platil dětem nebo práce neschopným občanům.

Do budoucna je navíc otázka, zda je vhodné, abychom něco tak citlivého, jako je zdravotní péče, nechali na neviditelné ruce trhu, prozřetelnosti či přirozeném výběru. Co když pokročilé a drahé technologie v oblasti zdravotnictví způsobí, že si velký rozsah zdravotní péče nebudou moct dovolit všichni, a ve společnosti vzniknou obrovské, třeba i geneticky modifikované nerovnosti?

Pak je tu ještě jedna věc, a to je vaše zmínka o tom, že pojišťovny by si měly určit výši pojištění i na základě toho, jestli člověk užívá návykové a psychotropní látky. Jenže je otázkou, jak to ty pojišťovny budou zjišťovat, aby to bylo v souladu s ideou svobodné společnosti. To se nebojíte, že by naše soukromí neohrožovala jen všemocná vláda, ale i velké korporace?

Taky by mě zajímalo, zda by ve vámi prosazeném systému lidé, kteří mají vrozené nebo jiné dispozice k tomu, že budou více potřebovat zdravotní péči, museli platit daleko vyšší pojištění? Neobáváte se, že by takový systém vedl k tomu, že by to často byli lidé s nižšími příjmy, a tudíž bychom ve společnosti vytvářeli ještě větší nerovnosti? A mimochodem - dosud jsem nepochopil, proč jste proti regulačním poplatkům, a proč je považujete za levicové?

Máte recept na důchodovou reformu?

Fráze, že stát má ponechat občanům prostředky po hledání individuálního řešení v oblasti zajištění se na stáří, zní sice krásně, ale nezohledňuje moji obavu, že pro lidi s nižšími příjmy by to mohlo znamenat méně příjmů nebo skoro žádný důchod. Do toho zase navrhujete, pokud to správně chápu, už třetí daň z hlavy - tedy předem pevně určenou (paušální) platbu poplatníka do státního průběžného systému - tedy opět bez ohledu na výši příjmu.

Na výstupu pak chcete zavedení paušálního státního důchodu z tohoto systému, a aby byl stanoven tak, aby zajišťoval přiměřený životní standard poplatníkům s podprůměrnými příjmy. To má podle mě zase dvě zásadní chyby. Proč by tu stejnou částku měli dostávat i lidé s průměrnými a nadprůměrnými příjmy?

A druhá věc je - jak vlastně stát pod vaší správou zjistí, jaké má kdo příjmy, když přece zrušíte daň z příjmu fyzických osob - a když ani do zdravotního a důchodového systému nebudou lidé odvádět částky na základě svého příjmu (a tedy své schopnosti platit)? Taky bych se mohl zeptat, z jakých daní byste to celé zaplatili, když navrhujete pro současné důchodce stávající systém ponechat, a zároveň nebudou skoro žádné daně (tedy např. sociální pojištění)?

Taktéž kritizujete, že v současném systému jsou důchody degresivně odvozené od výše příjmu, a že tedy lidé s vyššími příjmy dostávají nižší důchody. Mám ale dojem, že jeden z důvodů, proč je současný systém neudržitelný, je to, že důchody neposkytujeme pouze těm potřebným, ale všem - a čím více si člověk vydělával (a do systému odváděl), tím vyšší má (do určité hranice) nyní důchod, ne?

Budeme se Svobodnými svobodnější?

Byl bych rád, kdybyste některé věci ve svém programu ještě specifikovali. Taky mi není úplně jasné, jak se stavíte k antimonopolní politice a detailům v konstrukci firemní daně. Celkově je škoda, že u nás nemáme nějaký kvalitní think tank, který by návrhy našich stran dokázal ekonomicky propočítat, jako tak činí např. Tax Foundation v Americe.

Potom bychom se mohli bavit o tom, zda by náhodou i ti nízkopříjmoví lidé neměli dostatek peněz na své vlastní zdravotní, důchodové či nemocenské pojištění, pokud by platili rapidně nižší daně. Třeba ano. Mohli bychom se bavit, k čemu všemu by vaše politika mohla vést - zda by lidi motivovala zakládat rodiny a vytvářet skutečné hodnoty, nebo naopak. I když dle mého si naivně myslíte, že klasicky-liberální stát by byl z hlediska motivace lidí neutrální.

A dejte nám vědět, jaká je vaše vize pro Českou republiku. Chcete, abychom zaměstnance uvrhli do šíleností z 19. století a zadělali si na další komunistickou diktaturu? Chcete riskovat, že Češi jsou podobně vyspělí a politicky uvědomělí lidé jako Švýcaři, a předstírat, že u nás žádné ruské a čínské nebezpečí v případě odpoutání se od Ameriky a Evropy nehrozí?

Je ve vašich představách budoucnost naší země podobná Švýcarsku, Singapuru, Hong Kongu, Nevadě nebo snad dnešní Číně? Jste si jistí, že by vaše politika vedla k tomu, že bychom byli zemí svobodných a dobře zajištěných lidí, poctivých podnikatelů, spokojených zaměstnanců a rodin s kvalitně vzdělanými dětmi s otevřenými příležitostmi?

A jste si jistí, že by vaše politika nevedla spíše ke koncentraci mocných a bohatých korporací, k extrémním sociálním a ekonomickým nerovnostem, ke zvýšení svobody jen pro některé, a snížení kvality života pro méně bohaté? A že i těmto budete moct říct, že i jim vaše politika snížila daně a rozšířila jejich svobodu? Já si tím tak úplně jistý nejsem a budu rád, když nás všechny přesvědčíte o opaku.

Související články:



neděle 18. května 2014

Co je a co není rozumné řešit na úrovni EU?

Zdroj: Wikipedia (cc)
Jaké věci bychom měli v Evropě řešit z centra? Jednotně a společně? A jaké nechat na jednotlivých státech, nižších (samo)správních jednotkách či přímo na občanské společnosti?

No, správně bych se měl ptát naopak. Protože vše začíná svobodou a odpovědností jednotlivce, pokračuje skrze jejich dobrovolnou spolupráci, rodinu, místní společenství, spolky, občanská sdružení, neziskovky, firmy atp. Až pak jsou obce, kraje a (národní) státy. A až pak je EU. Případně i nad ní může něco být. Ale to by bylo na jinou debatu.

Zde je důležité - pár dnů před volbami do Evropského parlamentu, který o těchto věcech často také rozhoduje (a možná bude rozhodovat stále více), debatovat, jaké z nich se nám v Evropě vyplatí řešit společně na celounijní úrovni, a které bychom naopak měli nechat úrovním nižším. Ostatně EU je původně postavena na myšlence subsidiarity - že se nemá nic řešit výše, než je to nutné. To prosazují třeba i zelení, ačkoliv mám pocit, že tam, kde se jim to hodí, občas tento princip sami porušují.

Než se dostanu k věci, je dobré zmínit, že jsem se inspiroval v programech těch našich politických stran, které mají šanci se do Evropského parlamentu u nás dostat. Tedy např. TOP 09, ANO, ODS, KDU-ČSL, SZ, Piráti, ČSSD, Úsvit a Svobodní. Takže pokud níže ti, kteří je četli nebo vymýšleli, poznají své nápady, tak to není náhoda.

1) Co je rozumné řešit na celoevropské úrovni?

- odstraňování celních překážek mezi členskými zeměmi
- úsilí o bezbariérový vnitřní trh; odstraňování ochranářství
- co největší volný obchod a volný trh v rámci zemí EU
- možnost svobodně pracovat kdekoliv v EU
- odstraňování administrativních a byrokratických překážek

- úsilí o harmonizaci legislativních předpisů
- možnost občana členského státu volit v komunálních volbách po celé EU, pokud bydlí jinde
- postupné jednotné uznávání univerzitních diplomů
- existence soudu řešícího spory týkající se fungování EU

2) Co dalšího by mohlo být ještě rozumné řešit na celounijní úrovni?

- volný pohyb osob v rámci zemí EU (Schengen)
- program typu Erasmus
- a ten rozšířený i na střední školy
- veřejně přístupné výsledky vědeckých výzkumů placených z veřejných peněz
- právo EP navrhovat vlastní legislativu

3) Co se ale na úrovni EU naopak řešit nemá?

- společná zahraniční politika (postoj k Izraeli, USA, Kosovu, Rusku atp.)
- společná evropská armáda
- společná sociální politika (EU jako přerozdělovací sociální stát)
- společná zemědělská politika, kdy se z centra určuje, co se má pěstovat (výrobní kvóty na zemědělské komodity - cukr, mléko atp.)
- imigrační kvóty pro rozdělování přistěhovalců

- povinné kvóty pro ženy ve vedení soukromých firem
- soud, který by byl nadřazen nejvýše postaveným soudům členských zemí
- dosažení plné zaměstnanosti v celé EU
- společný antidiskriminační zákon
- společná vzdělávací politika

- společná politika v rámci rodinných vztahů (třetí pohlaví, homosexuální manželství atd.)
- společná zdravotní politika
- bankovní unie
- mechanismus na záchranu bank z evropských peněz
- jednotná regulace odměn bankéřů v EU

- záruky zaměstnání mladých v celé EU
- jednotné zákony a regulace proti kouření
- daňová harmonizace v EU (daň z příjmu FO a PO)
- jednotný tvar a název potravin a dalších výrobků
- financování evropských politických frakcí (stran) a jejich nadací z peněz EU

- právo na překlad do všech jazyků pro politiky a zaměstnance orgánů EU
- existence parlamentní televize
- informační kanceláře po celé EU
- 2 sídla Evropského parlamentu
- společná politika v sociálně-etických otázkách (eutanazie, potraty atp.)

- jednotná regulace (škodlivé) reklamy
- jednotné omezení pracovní doby (ve svátcích atd.)
- jednotné rušení poplatků za bankovní služby
- celoevropské referendum (lidová iniciativa)
- existence sociálních práv na úrovni EU

- plošný sběr a uchovávání osobních dat občanů
- (preventivní) centrální databáze biometrických údajů
- vytvoření nezávislé a veřejné ratingové agentury
- poskytování sociálního bydlení
- společný evropský prezident (přímo volený ve velké celebrity show jako v USA)
- nemožnost členských zemí mít nižší DPH (např. než 5 a 10 %)

4) Co bychom dále na úrovni EU spíše řešit neměli?

- investice ze společného rozpočtu EU
- společná politika zaměstnanosti
- společná azylová a imigrační politika
- samostatná evropská daň
- společná transakční daň

- dotace na místní kulturu
- evropské známky kvality pro výrobky
- zrušení roamingu po celé EU
- společná energetická politika
- společná antidumpingová politika

- jednotná regulace ne-fair-trade výrobků
- stejná kvalita stejného výrobku v celé EU
- informační kampaně o EU placené z peněz EU
- společná ochrana práv seniorů, matek, hendikepovaných atp.
- společné etické mantinely pro vědecký výzkum

- vytváření (dalších) pracovních míst
- nárok na předškolní vzdělávání v rámci celé EU
- evropské programy na zateplování budov a jiné energetické úspory
- dotace na jadernou energii či naopak zákaz členským státům ji dotovat
- společná podpora zemí ohrožených změnou klimatu či chudobou

- celoevropské právo na vysokorychlostní internet
- zrušení daňových rájů v rámci zemí EU
- celoevropské kampaně proti násilí na ženách atp.
- digitalizace archivů a knihoven po celé EU
- jednotné standardy pracovního prostředí

- jednotná evropská národní identita - umělé vytváření evropského národa
- společný svátek jako den Evropy/EU
- společné evropské kulturní projekty

5) Co je ale otázkou, jestli bychom to měli řešit společně?

- jednotné a propojené informační systémy (obchodní a živnostenský rejstřík atp.)
- koordinace vnější obranné politiky
- společná cla vůči nečlenským zemím
- společná vízová politika
- společná měna euro

- Evropská centrální banka
- společný fiskální pakt (tedy i dohled EU nad rozpočtovým procesem členských států + nutnost mít transparentní účetnictví atp.)
- dotace do dopravní infrastruktury
- dotace do životního prostředí
- dotace do vzdělávání

- společný postup vůči daňovým rájům
- standardizace účetních předpisů a postupů
- společná ochrana spotřebitelů + povinné info pro spotřebitele na výrobcích
- dotace na profesní rekvalifikace, kurzy atp.
- společná politika snižování emisí

- společná politika na ochranu životního prostředí
- nárok na stejný rozsah lékařské péče kdekoliv v EU
- podobná pracovně-právní legislativa v celé EU
- jednotný celoevropský patent
- omezení CO2 pro nová auta

- povinné označování spotřebičů energetickými štítky
- společný zákaz pěstování geneticky modifikovaných plodin
- společná vnitřní bezpečnostní politika
- jednotné zrušení/existence letního času
- společná vesmírná politika

- existence Evropského parlamentu
- společná protidrogová politika
- společný boj proti terorismu
- jednotné standardy pro hračky, obuv a další výrobky určené dětem
- jednotné podmínky pro čistírny odpadních vod

- jednotná akreditace zdravotnických zařízení
- jednotná pravidla označování léků nevhodných pro děti
- evropský průkaz postižených - pro slevy, sociální pomoc atd.
- celounijní povinnost webů veřejné správy být přístupné pro postižené atp.
- dotace do obnovitelných zdrojů energie z peněz EU

- jednotná legislativa pro silniční kontrolu, technickou prohlídku a měření emisí
- společný zákaz GMO krmiv pro zvířata
- evropské dotace na větší kvalitu přírody a zachování biodiverzity
- společná ochrana zvířat, kvality chovu atp.
- celounijní zákaz těžby břidlicového plynu atp.

- registr lobbistů v EU
- jednotná ochrana autorských práv
- cílená integrace lidí z třetího světa do evropské společnosti

Závěr

Raději nepočítejte, kolikrát jsem v tomto textu použil slova jako EU, jednotné, společné, unijní či evropské. Mohlo by to být i bez toho, ale to bychom mohli při čtení zapomenout, o co nám vlastně jde. Tedy rozpoznat, kterou z těch věcí je dobré na celounijní úrovni řešit.

Připomínám to proto, že pokud s něčím souhlasíme, je až příliš snadné sklouznout k tomu, že to budeme chtít prosadit v celé EU, aniž bychom si uvědomili, a) jestli není lepší to přenechat nižším úrovním, nebo b) jestli je to věc, která je skutečně veřejná, a nebylo by možné ji prosazovat pouze v rámci občanské společnosti.

Abych dal příklad, tak v prvním případě nemusíme být nutně proti evropskému modelu sociálního státu (a dokonce si můžeme myslet, že to je právě jedna ze součástí evropské identity - to, co nás civilizované Evropany odlišuje od zbytku světa), ale zároveň nemusíme hned chtít, aby se vytvořené a na daních vybrané bohatství přerozdělovalo centrálně přes Brusel do každé domácnosti, ale naopak můžeme požadovat, aby sociální politika zůstala v kompetenci členských zemí.

A v jiném případě zase můžeme být třeba Dánové a souhlasit s tím, aby stát uznával homosexuální manželství, ale nemusíme to samé nutit Polákům. Podobně by se nám totiž nemuselo líbit, pokud bychom byli třeba Švédové, a kdyby se Malťané znovu rozhodli zakázat rozvody a dokonce to prosadili v celé EU.

Zkrátka jde o to, že některé věci je opravdu rozumné na úrovni celé EU řešit, a některé ne. Pak je v tomto smyslu jedno, zda bychom byli tím, čím je EU dnes, nebo federací či jen sdružením volného obchodu.

Čeká nás velká diskuze o tom, jak by to celé vlastně mělo být. A smutné a varující je, že před těmito volbami v podstatě taková debata ani neproběhla. Asi ani proběhnout nemohla, ale bylo by to docela vhodné. Volby do orgánu, který prý ovlivňuje až kolem 80 % naší národní legislativy by si asi zasloužily více pozornosti.

Osobně jsem v tomto článku nevyčerpal zdaleka vše a mnoho z toho, co zde je, může být nepodstatné, ale některé věci je myslím důležité si uvědomit. Člen Svobodných, který by EU nejradši zrušil a založil znovu, i socialista, který by byl pomalu rád, kdyby Brusel rozhodoval o tom, jak se má doma bavit se svou manželkou, jsou nuceni přemýšlet a diskutovat o tom, co je skutečně potřebné.

Stejně tak u některých věcí je pro mě docela snadné říct, že by bylo lepší je řešit na celounijní úrovni (a možná by bylo snem liberála ve mně, kdyby se řešily i na celosvětové úrovni). U jiných věcí je zase snadné říct, že je naprostý nesmysl, aby se jimi řídila celá Evropa. Ale u mnoha je velmi těžké zaujmout jasný postoj. Zvlášť, pokud člověk neměl příležitost o těchto věcech ještě seriózně a pečlivě přemýšlet a diskutovat.

V každém případě se zdá, že nějakou EU potřebujeme. Zároveň je jasné, že ta současná už v mnoha věcech překračuje svoje pravomoci a dělá to, co už dělat nemá. Ale o tom, jak by Evropská unie měla být uspořádána, a koho v těchto volbách volit, se rozepíšu zase příště.


středa 23. října 2013

Programy stran - sněmovní volby 2013

1) ČSSD
2) Svobodní
3) Piráti
4) TOP 09
5) Hlavu vzhůru
6) ODS
7) RDS
8) KAN
9) Změna
10) SsČR
11) KDU-ČSL
12) PB
13) S-SZR
14) ANEO
15) SPOZ
16) O11
17) Úsvit
18) DSSS
19) (ČSS) - viz
20) ANO
21) KSČM
22) LEV 21
23) SZ
24) KČ