Zobrazují se příspěvky se štítkemextrémisté. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemextrémisté. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 7. února 2012

Půlprocentní poslanec - změňme volební systém!

V posledních volbách do sněmovny propadlo 18,85 % hlasů. To znamená, že 985 075, tedy téměř milion odvážných občanů, kteří šli volit, nemají ve sněmovně zastoupení. Nemluvě o tom, že další 3 miliony oprávněných voličů nenašlo odvahu přijmout svoji občanskou odpovědnost a jít volit vůbec. Máme 5% hranici pro vstup do sněmovny - tzn. 10 poslanců. Ale na získání jednoho poslance, říkáme-li tomu poměrný volební systém, by mělo stačit získat pouze 0,5 % hlasů!

Jak by tedy volby dopadly, kdyby tato podmínka byla splněna? Nejlépe to asi vystihuje tato tabulka a následný graf. Mimo vládní ODS, TOP 09 a VV a opoziční ČSSD a KSČ(M) by se do sněmovny dostala také KDU-ČSL, Zemanovci, Suverenita, zelení, DSSS, piráti a Svobodní. Propadlo by pouze 1,34 % hlasů.


Jenže ono by jich ve skutečnosti propadlo ještě méně. Lidé by se nebáli volit strany, které se tam dnes kvůli diskriminační a nesmyslné 5% hranici nemohou dostat. Volili by strany, které jsou jim ideově nebo jinak nejbližší. Těžko by měly takový úspěch mafiánské strany ODS a ČSSD, které většina jejich voličů volí a) kvůli billboardu a guláše na náměstí, b) kvůli volbě menšího zla, ideové blízkosti a obavy propadnutí hlasu.

Věřím, že i ona volební účast by byla daleko vyšší. A nejen to. Lidé by se cítili skutečně zastoupeni. Měli by tam svoji stranu a své poslance, ty by si snadno kontrolovali a psali jim, co chtějí prosadit a proč. Dokonce by se nebáli ani sami kandidovat, protože by viděli, že se dá uspět a prosadit.


Námitka 1 - "Byly by slabé vlády, težce složené koalice." Skutečně? Jaká vláda (kromě velké mafiánské koalice v době opoziční smlouvy) za těch 22 let formální svobody a demokracie byla stabilní? Která se dokázala na něčem konstruktivním domluvit? Která měla důvěru - kdyby aspoň části - ale většiny společnosti? Konkrétně po roce 2010 by vznikla podobná středopravá vláda ODS, TOP 09, VV a KDU-ČSL. A troufám si tvrdit, že by byla nejen stabilnější, ale i chytřejší, rozumnější a solidárnější a měla by větší podporu, protože KDU-ČSL je serioznější koaliční partner a zodpovědnější strana než marketinový projekt akciové společnosti ABL.

Námitka 2 - "5% hranice zabraňuje úspěchu extrémistů." Skutečně? Tak si to připomeňme. Poslanci, soudruzi z - podle platného zákona - oficiální nástupkyně zločinecké a závrženíhodné organizace KSČ(M) jsou ve sněmovně celých 22 let. Jejich stabilní podpora je od 10 do 20 %. Vážení občané, my tam ty extrémisty máme! A bylo by určitě zajímavé zjistit, kolik nás tito zločinci a vrazi za celou tu dobu stáli. Nemluvě o dobře zajištěných a napapaných komunistických a estébackých důchodcích nebo normalizačních zlodějích - toho času milionářích navázaných na ODS.

Sice se mi daleko více líbí anglosasský většinový systém, kdy člověk volí osobnost, ne stranu - a ve svém volebním obvodu, ale pokud chceme mít poměrné zastoupení - a trošku si myslím, že pro Českou republiku je to lepší - tak doporučuji snížit hranici pro vstup do sněmovny z 5 na 0,5 %, aby to mělo racionální odůvodnění!

čtvrtek 1. září 2011

Přestaňme si lhát v kauze Bátora


Bátora je prý nácek. Prý je slušný katolík a konzervativec. Prý je to nacionalista. Prý je to národní konzervativec. Kým tedy je? A kým je pro vás? Je nebezpečný? A pro koho?

Osobně jsem o Ladislavu Bátorovi slyšel poprvé, když nedávno kandidoval za Suverenitu do senátu. Věděl jsem, že je lídrem akce D.O.S.T., o které jsem si svého času myslel, že je to extrémistická organizace – i když to jsou spíše předsudky kvůli loga a předním osobnostem, napojeným na tvrdou pravici – a naopak jsem mnohdy uvažoval, že jejich manifest taky podepíšu (zatím jsem nepodepsal, je to neslučitelné s jinou mnou podepsanou peticí – www.dostklause.cz). Říkal jsem si tehdy, že je zajímavé, že za Suverenitu kandiduje národní konzervativec.

Pak se o něm začalo mluvit jako o náměstkovi ministra Dobeše. Zvedla se vlna protestu, byl označen za fašistu a nacistu. Má mládežnická organizace - Mladí křesťanští demokraté, se za něj ústy předsednictva ihned postavila. To ji samozřejmě názorově velmi rozdělilo a někteří členové tehdy organizaci opustili, protože je pro ně osoba Ladislava Bátory nepřijatelná.

Začal jsem tedy názory a činy Ladislava Bátory studovat. Začal jsem odhalovat řadu lží a demagogie ze strany jeho odpůrců – podobně jako to levicoví radikálové dělali v případě jmenování Romana Jocha poradcem premiéra. To ve mně trochu vzbudilo sympatie k Bátorovi. Řekl bych, že je to nacionalista či národní konzervativec. Pravděpodobně je demokrat, ale zdá se, že národ je pro něj víc než demokracie.

S Ladislavem Bátorou v mnoha věcech nesouhlasím. Začíná to samozřejmě nekultivovaným vystupováním, které patří někam mezi tu nejhorší společenskou spodinu – za vše mluví jeho transparent – „Intelektuálové, jděte už do hajzlu“. Když se podíváme na tzv. „bátorismy“ – tak mám raději občanskou společnost než národní pospolitost; globální než lokální; profesionální armádu než povinnou vojenskou službu – zkrátka více mě oslovuje světovost než typicky česká provinčnost. Nemyslím si, že Němci a zastánci Václava Havla jsou pomalu největším nebezpečím našeho národa atd.

Na případu Bátora jsem si uvědomil, že mít Bátorovy názory, je naprosto v pořádku. Jsou prostě odlišné, než má většina vzdělaných a inteligentních lidí v Česku (což se pravda už asi nedá říct o té méně vzdělané a méně inteligentní části naší společnosti). Neznamená to ale, že by tyto názory byly nebezpečné natolik, že bychom je měli zakazovat nebo považovat za extrémistické. Prostě s nimi třeba nesouhlasíme. Mám totiž pocit, že pro řadu lidí poblíž středu politického spektra se stalo jednodušším někoho nazvat extrémistou, než rozumně diskutovat.

Ale je také možné, že i tato svým způsobem krajní pravice (protože krajní pravicí je právě nacionalismus nebo např. vyhraněný libertarianismus – nikoliv národní socialismus (nacismus a neonacismus), který má s pravicí společné jen to, že levicoví extrémisté (komunisté, socialisté, ekosocialisté a anarchisté) se na něj dívají přes celé spektrum napravo, ovšem, kdyby se podívali doleva, uvidí je mnohem blíž) je nebezpečná. A v čem? Není náhodou něco pravdy na tom, jak říká jeden český teolog (mnozí určitě poznají který) – tito lidé hrají na strunu těch lidí v naší společnosti, kteří nemyslí.

Co myslíte vy? Je Ladislav Bátora nebezpečný? A pro koho? Pro demokracii, svobodu, občanskou společnost? Západní civilizaci a globalizaci? Nebo jen pro extrémní levici?