středa 14. září 2011

Témata přímé prezidentské volby 2013

Jaký by měl být nový český prezident? Co by měl přinést a co od něj očekáváme? Proč je pro nás tato funkce tak důležitá? Jaké by měl mít pravomoci a co by mělo být hlavními tématy přímé prezidentské volby 2013?

Ano, chci přímou volbu prezidenta. Ostatně jsem pro přímou volbu všech možných dalších veřejných činitelů - od správců pokladen, volebních komisařů, starostů a primátorů, místních šéfů policistů (obdoba šerifů), státních zástupců, poslanců, senátorů, ředitelů veřejnoprávních médií až po toho prezidenta. Přímo si u nás nyní volíme pouze senátory a tyto volby by stejně měly být správně prohlášeny za neplatné kvůli směšně nízké volební účasti. Pak si volíme strany a kroužkujeme předem určené stranické kádry, kteří za nás dosazují všechny ostatní. Tomu neříkám demokracie. Ale zpět k prezidentovi.

Náš národ je příliš fixovaný na svou hlavu. Skoro každý by v mládí chtěl být prezident a pro téměř všechny je prezident jeho vzorem. Toto někteří z nich nepochopili. Tato funkce bude mít v české krajině asi navždy určitý monarchistický přídech a nevidím na tom nic špatného. O to víc je však nutné si dobře vybírat. Z čeho to pramení? Kde bychom měli hledat vzor pozitivních vlastností budoucích prezidentů? Ať už to byl ochránce a bojovník Sámo, moudrý praotec Čech, selští Přemyslovci, svatý Václav jako symbol slušnosti, budovatel, vzdělanec a velikán Karel IV., osvícený Jiří z Poděbrad či vzdělaný a odvážný Tomáš Masaryk nebo světem uznávaný Václav Havel, vždy hledáme ten vzor. Myslím si, že věty typu "když může krást Klaus, já můžu taky" hodně stojí za tím, proč je naše země nyní mezi lídry světové korupce.

Jaký by ale měl být? Osobně si za ideál prezidenta představuji člověka vzdělaného, odvážného, inteligentního, moudrého - takového, který umí mluvit (spisovně a slušně) a je výborným státníkem. Měl by také být mistrem v etiketě, ale především v morálce. Měl by to být lídr, který dokáže strhnout davy - ale ke správným věcem. A samozřejmě - pojďme takového najít. A až ho najdeme, tak ho zvolme. A až ho zvolíme a bude nás reprezentovat, nechme se jím i inspirovat. Učme se od něj. Chovejme se jako on. Podporujme ho. Snažme se být ještě lepší. I kdybychom to měli dělat z čistě pragmatického hlediska, že nikdy nevíme, kdy budeme povoláni do služby pro naši zemi a volba padne právě na nás. Jsme totiž všichni Češi, občané České republiky a každý z nás má právo se jednoho dne prezidentem stát. Ale buďme především slušnými občany. Budujme každým dnem naši zemi mravenčí prací - ne jak to říkal bolševik, ale jak to říkal Masaryk!

Samozřejmě, že bych byl také rád, aby měl můj prezident podobné názory jako já - tedy aby byl umírněný konzervativec, ale když bude splňovat předchozí kritéria, nebude mi vadit, když bude umírněný liberál či umírněný sociální demokrat.

A co se týká pravomocí - u nás má prezident především reprezentativní funkci a nevidím důvod, proč bychom na tomto i v případě přímé volby měli něco měnit. Prezident je pro Čechy vzorem, ne úředníkem, ne vládcem.
A jaká budou témata? Máme vůbec nějaká? Jistě, někteří extrémisté a populisté typu Paroubka či Bobošíkové nepochopí, o čem takové volby jsou a začnou tam cpát věci, které se mají řešit ve sněmovních volbách. Takže těmi tématy určitě nebude důchodová, zdravotní či sociální reforma. Nebudou se řešit ani daně ani dálnice atd. Zkrátka prezident nebude kandidovat s programem, ve kterém by měl věci, které ve své funkci nemůže ovlivnit nebo zařídit. Co ale slibovat (a následně plnit - nebo být odvolán či znovu nezvolen) může? Určitě vizi toho, jaká chce být a kam chce naše země do budoucna směřovat. Mohl by morálně podpořit kulturu, vzdělanost či charakter našich občanů, svobodných jednotlivců. Sice by mohl i nastínit vizi toho, jak by si určité kroky vlády a parlamentu na témata výše představoval, ale tato funkce by mu neměla sloužit jako prostředek pro zajištění si budoucí politické kariéry v důchodovém věku.

Jakého prezidenta chcete vy? Šli byste do toho vy osobně? Kdo vyhraje v roce 2013? A bude vůbec přímá volba? Jaká témata jsou důležitá pro vás?

Humor do Bílého domu

Pátý v pořadí. Tentokrát v Tampě na Floridě. Přenášený CNN. Pořádaný společně s Tea Party Expressem. Televizní souboj republikánských kandidátů na amerického prezidenta.

Tak tato debata mě příjemně překvapila - mnozí se vrátili do hry... Herman Cain vtipkoval o tom, že mu lidé občas říkají, že nikdy nebyl politikem, a neví tak, jak to ve Washingtonu funguje - a že jim na to říká, že to ví - že to tam nefunguje; Newt Gingrich zase pěkně uzavřel spor dvou guvernéru o to, kdo vytvořil více pracovních míst tím, že řekl, že pracovní místa vytvářejí lidé v těch daných státech, ne guvernér - a o tom to je...

Dobrá otázka na konzervativního libertariána Rona Paula - představte si asi 40letého dobře zajištěného čilého člověka, který se rozhodne, že je zdravý, a tak si nebude platit žádné zdravotní pojištění, ale najednou se mu něco vážného stane a on bude potřebovat drahé zdravotní ošetření - kdo to má zaplatit? Měla by ho společnost nechat zemřít? - a odpověď - (v to smyslu, že) ještě když tyto zdravotnické programy (Medicaire, Medicaid) nebyly, tak se v rámci např. církve o každého svého bližního postarali a nenecháli ho zemřít, protože se jako jednotlivci máme starat o sebe, své rodiny a lidi ve svých společenstvích (církvích, komunitách)...

V určitých chvílích mi začínal být Ron Paul velice sympatický a souhlasím s ním v tom, že by USA nyní měly dávat své finance (či dluhy) na něco jiného než na ochranu občanů jiných států po celém světě, protože prostě mají samy své velké problémy, které musejí vyřešit a ty mají pro ně větší prioritu. Ovšem jeho názory na zahraničně-bezpečnostní politiku znějí jako z úst radikálního levičáka, hipísáka nebo islámisty. Ron Paul si zřejmě - stejně jako oni - myslí, že důvodem pro to, proč jde z islámistů a dalších extrémistů po celém světě strach a musíme se před nimi bránit, je to, že se USA angažují v tamních zemích (jakože rýpou do vosího hnízda). Rick Santorum mu na to docela trefně odpověděl, že tito lidé nás (USA, západní civilizaci) chtějí zničit (a ohrožují) pro naše hodnoty, kterým věříme - pro naši svobou a příležitosti, pro to, kdo jsme.

Otázka imigrace - shoda na tom, že imigrace je správná věc (vždyť na tom je postavena velikost Ameriky), avšak je nutné, aby byla podle jasných pravidel a zákonů; tedy žádná ilegální imigrace. Také to, že angličtina musí zůstat jediným oficiálním jazykem Spojených států a syn italských imigrantů, kandidát Rick Santorum úžasně ukázal, jak taková legální imigrace vypadá, kdy jeho otec přijel do USA a byl hrdý na to, že se učí anglickému jazyku a že se může stát součástí nového národa - asimilovat se. Je tedy nutné naučit se jazyk dané země, znát její historii a ústavu, to je americký způsob imigrace, zdůraznila kandidátka Michele Bachmannová.

Co byste přinesli do Bílého domu?

Na závěr pořadu moderátor položil kažédmu z osmi kandidátů odlehčující otázku v tom smyslu, že předchozí prezidenti si do Bílého domu něco přinesli a i tím se stali legendrání - např. Obama zdravou kuchyni atd. Pokusím se o přibližnou parafrázi. Newtu Gingrichovi jsem bohužel nerozuměl.

Santorum: S manželkou máme 7 dětí, takže další ložnici.
Paul: Košík zdravého rozumu, kurz rakouské ekonomie, který by naučil lidi něco o ekonomických cyklech a proč se tvoří inflace, krize a všechy problémy s nezaměstnaností.
Perry: Tu nejkrásnější, nejpřemýslivější a nejneuvěřitelnější první dámu této země, která sedí právě támhle.
Romney: Bustu Winstona Churchilla, který je mým hrdinou.
Bachmannová: Kopii Deklarace nezávislosti, Ústavy a Listny základních práv.
Cain: Smysl pro humor, protože Amerika je příliš napjatá.
Huntsman: Manželka mě za to zabije, ale svou motorku Harley Davidson.

Přehled fanoušků na Facebooku:
Rick Santorum: 27 729
Newt Gingrich: 147 595
Ron Paul: 238 807
Rick Perry: 157 784
Mitt Romney: 1 107 676
Michele Bachmannová: 462 249
Herman Cain: 175 518
John Huntsman: 570

čtvrtek 8. září 2011

Jaký bude příští americký prezident?


Ve středu se v USA konala již čtvrtá debata republikánských kandidátů, z nichž jeden se později utká s  Barackem Obamou. Vysílala ji (po CNN a FOX News) MSNBC. Tato debata byla zatím na nejvyšší úrovni – co se týká technické a moderátorské stránky, ale byla také kultivovaná a téměř se z ní vytratily povrchní prvky (ve srovnání se CNN, kdy se měl kandidát rozhodnout např. mezi Pepsi a Coca Colou). Byla tedy nudná a spíše pro náročnější diváky.


Všech osm (v preferencích vedoucích) kandidátů je stále velice zajímavých a můžeme u nich vidět různé rozdíly. Největšími favority jsou nyní texaský guvernér Rick Perry a bývalý guvernér státu Massatsusetts Mitt Romney. Oba jsou schopní, sebevědomí, vyrovnaní a ještě se nedopustili nějakých viditelných chyb. To se bohužel nedá říct o mé bývalé favoritce kongresmance Michele Bachmannové, která je skvělou matkou, pěstounkou, manželkou, podnikatelkou a političkou, ale v posledních dnech se v očích světa trošku zesměšnila (Elvis a SSSR) a nejsem si jistý, zda je pro takto důležitou funkci v možná nejtěžším období americké historie ta pravá.

Ano, Perry i Romney byli v debatě nejvíc vidět – ale řekl bych, že dostali také nejvíce prostoru. Co mají společného? Oba jsou nebo byli guvernéry svých států a vytvořili řadu pracovních míst, oba mají zkušenosti s byznysem a oba mají velké charisma a vypadají jako prezidenti z amerických filmů. Oba dva by také mohli přesvědčit potřebnou část středových a levicových voličů – Romney má (nebo měl) v některých věcech liberální názory – ať už se to týká globálního oteplování nebo toho, že prohlašuje, že tyto volby nebudou o pro-life tématech, ale o důležitějších věcech – ekonomice (a v této debatě se poprvé o pro-life tématech vůbec nemluvilo). Perry zase kdysi býval členem demokratů. Další zajímavostí, která je spojuje, je to, že svou životní lásku našli už během svých studentských let – Romney na střední, Perry dokonce už na základce.

Co mají společného ostatní kandidáti? Santorum a Huntsman mají sedm dětí; Bachmannová, Romney a Paul pět; ostatní jen dvě. Romney a Huntsman jsou vyznáním mormoni; Santorum a Girgrich katolíci. Cain se odlišuje tím, že nikdy nebyl politik a jediný z nich je černoch. Bachmannová by zase byla první ženou v čele Ameriky.

Kdo tedy dokáže přesvědčit většinu republikánských voličů a zároveň skalní křesťanské konzervativce společně s příznivci hnutí Tea Party a vyhraje republikánské primárky a poté se mu podaří přesvědčit rovněž nespokojené (umírněné a konzervativní) nezávislé a demokraty? Myslím si, že největší šanci má právě Rick Perry a asi bych si na něj vsadil.

Vše je ale zatím ještě stále otevřené. Vstoupí do boje i Sarah Palinová? A nevyzve třeba Hillary Obamu?

Shrnutí minulé debaty a profily s fotkami kandidátů - http://navrat.blog.idnes.cz/c/205146/Nudna-ostra-debata-aneb-kdo-porazi-Obamu.html