pondělí 21. září 2015

„Socialista“ Bernie Sanders – co vlastně chce?

wikipedia (cc)
wikipedia (cc)
Když jste v Americe hodně nalevo, tak není cool nazývat se socialistou. Říkáte si liberál. To dobře věděl Obama. Jenže Bernie je jiný a Amerika s ním. Zdá se, jako by už nebyla tou zemí liberalismu a demokracie, ale spíše oligarchií, v níž si lidé napojení na politiky prosazují svá privilegia na úkor ostatních.

Obrovské výdaje na zbrojení, zadlužení studenti, vysoká nezaměstnanost, nízký ekonomický růst, velké nerovnosti, stěhování pracovních míst do chudších zemí, převládající rasismus, nízká sociální mobilita, zneužívání veřejných prostředků, divoké finanční spekulace a legislativa nakloněná spíše na stranu zaměstnavatelů a korporací. I to jsou důvody Bernieho rostoucí popularity.

A do toho vidina protikladu – severozápadní Evropa či Kanada, v nichž lze mít ekonomický růst, ale zároveň takový, kde mohou růst všichni bez ohledu na svůj sociální původ. A především Skandinávie, kde lze mít sociální stát, a zároveň prosperovat. Tohle vidí část Američanů. A těmto asi nestačí jen to, že Hillary je žena. Možná vědí něco o jejích luxusních a drahých domech, o jejím odtržení od života obyčejných lidí, o jejích drahých projevech, o jejích sponzorech z minulé kampaně atd.

Těm dost možná nevadí, že se Bernie prohlašuje za demokratického socialistu vzývajícího sociální demokracii skandinávského typu. Tito možná považují Hillary za pokryteckou neoliberálku, která je nedůvěryhodná, která se pro své zvolení jen výrazně posunula doleva, a které nelze věřit. Elizabeth Warrenová odmítla kandidovat, a tak je progresivní alternativou právě 73letý Bernie.

Jaký má program?

Nejdříve k jeho rétorice. Tvrdí, že už 40 let v Americe upadá střední třída a zvyšují se nerovnosti mezi velmi bohatými a všemi ostatními. Chtěl by vytvářet pracovní místa, zvyšovat mzdy, chránit životní prostředí a poskytnout zdravotní péči pro všechny. Rád by vzal ekonomickou a politickou moc z rukou “třídy miliardářů” a zařídil, aby Amerika přestala být zemí ekonomické a politické oligarchie. Až na detaily se jeho kritika příliš neliší od Tea Party nebo z jiného pohledu od rétoriky evropské pravice. Ale o tom později. Jak to Bernie navrhuje řešit?

Vytváření slušně placených pracovních míst

• investovat během 5 let 1 bilion dolarů do modernizace infrastruktury, a tím vytvořit alespoň 13 milionů dobře placených pracovních míst, a učinit tak zemi produktivnější, efektivnější a bezpečnější
• být proti NAFTA, TPP a dalším dohodám o volném obchodu, které podle něj likvidují americká pracovní místa a odvádějí práci do zámoří, do zemí, které selhávají v poskytování ochrany zaměstnancům a platí jim extrémně nízké platy
• poskytnout 5,5 miliardy dolarů na zaměstnání 1 milionů mladých Američanů a stovkám a tisícovkám dalších poskytnout pracovní výcvik

Rasová spravedlnost

• je potřebná společenská transformace – vyjasnění si, že i na černošských životech záleží a rasismus nesmí být v civilizované zemi tolerován
• demilitarizovat policii
• investovat do komunitní policie a zvýšit civilní dohled nad policejními odděleními
• mít nový model policejního tréninku na federální úrovni
• federálně financovat a vyžadovat, aby policisté nosili na svých tělech kamery
• nová pravidla na použití síly, např. pro humánní interakci s mentálně nemocnými
• státy a oblasti, které v tom dělají pokrok, více federálních peněz – ty, které ne, naopak
• používání federálních zdrojů na rázné zakročení proti ilegálním aktivitám a nenávistným skupinám
• zajistit, aby i menšiny mohly svobodně volit
• učinit ze dne voleb federální svátek, a tím zvýšit možnost participovat
• každý nad 18 let musí získat automatickou registraci k volbám
• zajistit, aby byl všude dostatek volebních místností
• skončit s praxí soukromých věznic
• investovat do drogových soudů a také do zdravotní pomoci závislým – aby nekončili ve vězení, ale dostali potřebnou léčbu
• skoncovat s válkou proti drogám, která dle něj selhala
• investovat do programů, které pomáhají lidem, kteří se dostali do vězení, přeměnit své životy skrze vzdělání a pracovní výcvik
• dát dětem bez ohledu na rasu nebo příjem férovou možnost chodit na vysokou – proto by měly být veřejné univerzity zdarma
• prosadit federální legislativu na stanovení platové rovnosti pro ženy
• zabránit zaměstnavatelům, aby uchazeče diskriminovali na základě jejich kriminální historie
• zajistit přístup pracujících rodin k dostupné kvalitní péči o děti

Životní minimum (a living wage)

• federální minimální mzda 15 dolarů na hodinu do roku 2020 (dnes je 7,25)
• posílit roli odborů
• placené přesčasy

Skutečné rodinné hodnoty

• garantovat každému zaměstnanci 20 týdnů rodinné a zdravotní dovolené skrze pojistný program podobný dnešní Social Security – kde by lidé týdně platili z každého platu částku přibližně v ceně jednoho šálku kávy
• vyžadovat po zaměstnavatelích, aby poskytli alespoň 10 dní placené dovolené ročně zaměstnancům, kteří u nich pracovali více než rok – tak jako to činí téměř každá vyspělá země na světě
• garantovat zaměstnancům 7 dní placené nemocenské

Klimatická změna a životní prostředí

• Amerika má být lídr v boji proti změnám klimatu
• daň z uhlíku a z emisí metanu
• odpor vůči plynovodu Keystone XL
• ekonomický stimulační balíček za 3,2 miliardy dolarů na granty na snížení emisí skleníkových plynů, modernizaci budov a instalaci solárních panelů

Reforma Wall Street

• rozpustit velké banky a zakázat jim přístup ke slevám od centrální banky (Federal Reserve’s discount facilities) a zakázat jim používání pojištěných vkladů pro rizikové aktivity
• zákon zakazující (převážně velkým – “too big to fail”) bankám používat peníze svých zákazníků pro gambling (navržený spolu s Warrenovou a McCainem)
• daň z finančních transakcí na snížení rizikového a neproduktivního vysokorychlostního obchodování a další formy spekulací – a výtěžek z toho použít na poskytnutí veřejného vysokého vzdělání bez dluhů
• zákon, který by skončil s vyplácením obrovských bonusů bankovním manažerům, kteří pak získávají vládní pracovní místa
• stropy na úroky na kreditních kartách na 15 %
• omezit možnost bankéřů bohatnout ze záchranných balíčků poskytnutých jejich instituci z peněz daňových poplatníků

Velké peníze mimo politiku

• změnit rozhodnutí Nejvyššího soudu, který tehdy řekl, že korporace mají stejná práva jako lidé – a že jimi neomezené financování kampaní je svobodou projevu
• slibuje, že do něj bude nominovat jen takové soudce, kteří se zavážou ke zvrácení tohoto rozhodnutí

Ekonomika

Tolik z jeho programu. To pochopitelně není všechno a důležité je zmínit i další věci. Je proti těm daňovým odpočtům, z nichž profitují hedgeové fondy a korporace. Zvýšil by daně z kapitálových zisků a pro 2 % nejbohatších Američanů. Zároveň s tím by snížil daně pro střední a nižší třídu. Taktéž je kritikem daňových rájů a investice do infrastruktury by financoval mj. ukončením mezer (loopholes) v korporátním a mezinárodním daňovém systému.

Podporuje družstva ve vlastnictví zaměstnanců a podpořil zákon, který by státům poskytl financování center na podporu a trénink programů propagujících zaměstnanecké vlastnictví. V minulosti prohlásil, že jednou by měly být klíčové podniky ve veřejném vlastnictví a měly by být kontrolovány zaměstnanci.

Místo škrtů v Social Security, Medicare, Medicaid a nutričních programech volá po jejich rozšíření. Zároveň je dle něj potřeba mít progresivní daňový systém, který bude založen na schopnosti platit. Považuje za nepřijatelné, že velké ziskové korporace neplatí nic na federální dani z příjmu. I to, že jejich vedení má efektivní sazbu daně nižší než jejich sekretářky.

Zahraničně-bezpečnostní politika

Ve věci izraelsko-palestinského konfliktu kritizuje obě strany za bombardování obydlených civilních oblastí. Březnového vystoupení izraelského premiéra v Kongresu se nezúčastnil a zároveň jej kritizoval a podporuje Obamovu dohodu s Iránem. Na rozdíl třeba od Clintonové byl proti válce v Iráku. Válka podle něj musí být posledním, nikoliv prvním nástrojem v mezinárodních vztazích. ISIS považuje za barbarskou organizaci a sílící hrozbu, ale je přesvědčen, že by USA neměly být lídrem v boji proti němu. Měly by ale stát po boku zemím, které ten boj povedou, a největší úsilí musejí vést právě muslimské země.

Je také kritikem vládního sledování, hlasoval proti Patriot Actu a NSA se podle něj ocitla mimo kontrolu a působí protiústavním způsobem. Kritizuje i neoprávněné odposlechy a sledování telefonů, e-mailů či prohlížečů amerických občanů bez řádného procesu. Podpořil taktéž zákony na podporu veteránů a jejich rodin.

Vzdělávání, zdravotní péče, životní prostředí a volební reforma

Představil zákon, který by dětem starým již šest týdnů poskytl péči a ranou výchovu. Již zmíněné zdanění finančních transakcí by zahrnovalo 0,5 % spekulační poplatek účtovaný na investiční domy, hedgeové fondy a další obchody s akciemi, 1% poplatek účtovaný na dluhopisech a 0,005 % na derivátech.

Sanders podporuje univerzální zdravotní péči a zasazuje se o tzv. single-payer systém, v němž by vláda platila zdravotní náklady a služby by mohly poskytovat např. soukromé organizace jako v Kanadě. Zároveň se zasazuje o snížení cen léků, které jsou vysoké, protože podléhají patentům po mnoho let. Taktéž volá po lepším zabezpečení jaderných elektráren a je proti jejich vládnímu financování. Ve Vermontu podporoval přechod na volební systém alternativního hlasování.

Společenská témata a imigrace

Podpořil také zavedení 12 týdnů placené rodičovské. Ve věci umělých potratů je přesvědčen, že to jsou ženy, kdo má kontrolovat své tělo, ne vláda. Podporuje zákaz semi-automatických zbraní a ověření uživatelů zbraní. Zároveň je ale kritikem obou extrémů v oblasti regulací zbraní a prohlásil, že 99,9 % z těch milionů lidí, kteří v Americe vlastní zbraně, dodržují zákony.

Již na začátku 70. let jako kandidát na guvernéra Vermontu volal pro zrušení všech zákonů proti homosexualitě. Zároveň hlasoval proti zákonu na ochranu manželství podepsaný tehdy prezidentem Clintonem. Taktéž vyjádřil podporu letošnímu rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci rovnosti homosexuálních manželství napříč celými státy.

Společně s Warrenovou, McCainem ale třeba i Rubiem hlasoval pro imigrační reformu, která by ilegálním imigrantům po provedení opatření na hranicích, umožnila cestu k občanství. Zároveň je ale skeptický k tomu, aby tisíce zahraničních imigrantů pracujících za minimální mzdu soutěžily s americkými dětmi a otevřené hranice by podle něj snížily mzdy a byly hrozbou pro americká pracovní místa.

Socialista jen pro vyvolené?

Všechno je to sice hezké a s velkou částí jeho kritiky současného amerického sytému se dá souhlasit. Zejména tam, kde poukazuje na fakta a statistiky. Jenže z mého pohledu jsou problémem často jeho řešení a zároveň to, že mu jde o zlepšení životní úrovně pouze těch chudých a středně-příjmových lidí, kteří žijí v Americe.

Ostatně, řekl bych, že to je obecně problém západní levice. Tím, že je v opozici vůči dohodám o volném obchodu (nemyslím teď ty jejich části, které by snížily sociální, ekologické či spotřebitelské standardy nebo umožnily rozsáhlejší arbitráže, ale ty umožňující globální soutěž pracovních míst), a tím, že jsou pro vysoké minimální mzdy (navíc ještě naprosto nelogicky požadující stejnou pro drahý New York a chudou Alabamu), tak jdou dle mého ve skutečnosti proti chudým celého světa.

Argument, který používá Sanders, že je třeba vzít si zpět pracovní místa z rozvíjejících se zemí, protože mají slabou pracovně-právní ochranu a extrémně nízké mzdy, zní z levicových úst docela neuvěřitelně. Logičtější by asi bylo požadovat, aby se to zlepšilo, a aby ty země mohly bohatnout, ne jim sebrat práci a učinit je ještě chudšími, aby tak americké děti měly na lepší iPhony.

Ostatně v tomto protekcionismu se od některých republikánů s win-lose mentalitou, např. typu Trumpa příliš neliší. Možná v tom, že někteří z nich by ty lepší podmínky pro zaměstnance nechtěli ani v Americe. Ale s Donaldem má Bernie společné i další věci. Ten je taky proti škrtům v sociálních programech, pro single-payer zdravotní systém, proti TPP a TTIP atd.

Otázkou zůstává, zda je Sanders socialista. Jeho názory z mládí naznačují, že jím možná býval. Ostatně část života strávil v izraelském kibucu, ale naopak je zase kritikem totalitní komunistické Číny. Lepší označení pro něj by tedy asi bylo, že je na Ameriku velmi levicový protekcionistický sociální liberál, maximálně sociální demokrat skandinávského typu a zcela určitě levicový intelektuál. Ve své kampani ale nevolá po znárodňování, nemluví o tom, že je třeba svrhnout kapitalismus, že je třeba socialisticky plánovat ekonomiku ani nic podobného.

Jen s populistickou rétorikou proti neúměrně bohatým upozorňuje na to, že současný americký systém zvýhodňuje právě nejvyšší vrstvy společnosti, a že by Ameriku asi nezničilo, kdyby v umírněné podobě zavedla některé sociální prvky, které jsou v Evropě a jinde na Západě dávno standardem. Ostatně v rámci evropské pravice (mezi lidovci a liberály) bychom asi našli jen málo těch, kteří by ve svých zemích byli výrazně proti věcem, které Sanders pro Ameriku navrhuje.

Může vyhrát?

Jsou dvě nevýhody, které má oproti Obamovi. První je to, že se sám označuje za socialistu, a to už by v Americe spíše zvolili ateistu. Je to zkrátka velký handicap. A druhou je to, že – a snad to nebude znít příliš nekorektně – na rozdíl od Baracka není Afroameričan. A řekl bych, že když už zrušení otroctví tehdy prosadili republikáni, tak mají demokrati nyní potřebu dokazovat si, že historicky to jsou oni, kdo je tou progresivní silou. Proto je teď na řadě žena a tipuju, že příště to bude homosexuál nebo ten ateista.

Jsou tady ale i náznaky, které naopak ukazují, že tak jako se zdálo neuvěřitelné, že se prezidentem stane mladý a neznámý afroamerický senátor, tak by se to mohlo podařit i Berniemu. Na začátku července totiž ve své kampani nasbíral 15 milionů od 250 tisíců dárců, zatímco Obama toho času před 8 lety pouze od 180 tisíců.

Zároveň je zajímavé se podívat i na volební průzkumy z této doby, kdy Obama měl se suverénní Clintonovou na začátku července podobná čísla, jako měl letos Sanders. Tedy 21–26 %, zatímco ona měla 37–42 %. Nyní to bylo pro Sanderse 21–24 % a pro ni 52–55 % a čísla za srpen a začátek září kopírují podobný trend. Nemluvě o tom, že v důležitých státech New Hampshire či Iowa ji už v průzkumech předstihl. Jeho veřejná vystoupení zároveň lákají daleko větší pozornost než ta od Hillary. Na plné stadiony chodí tisíce lidí. Nyní se chlubí dokonce tím, že v Portlandu jich bylo až 28 000. A tím, že se svým jměním 330 000 dolarů patří mezi nejméně bohaté senátory, je lidem asi blíže než Hillary se svými drahými domy a jměním za desítky milionů dolarů. Nemluvě o tom, že většina peněz v jeho kampani je od drobných dárců.

Bernieho popularitu ale podtrhují i jeho chytlavé citáty – jako například: “Nikdo v této zemi, kdo pracuje 40 hodin týdně, by neměl žít v chudobě.” Nebo: “Zdravotní péče je právo všech, ne privilegium.” Případně: “Američtí lidé obecně chtějí změnu – chtějí lepší dohodu. Férovější dohodu. Novou dohodu (A new deal). Chtějí Ameriku se zákony a politikami, které skutečně odměňují tvrdou práci společně s ekonomickou mobilitou. Chtějí Ameriku, která umožňuje všem svým občanům s ekonomickým zabezpečením podstupovat rizika a mít možnost plně realizovat svůj potenciál.” Ostatně i to dokazuje, že mu jde spíše o sociálně-liberální rovnost šancí, než o socialistickou rovnost výsledků.

Další informace:
Psáno pro Evropský rozhled

Dále čtěte: