sobota 22. prosince 2012

PF 2013 a trocha slov



Vážení čtenáři, přeji Vám krásné Vánoce a vše nejlepší do nového – věřme, že pro nás všechny – úspěšného roku 2013! A jaký byl ten předchozí?

Rok 2012 byl náročný. Pro svět, pro naši zemi, pro každého z nás. Osobně chci poděkovat všem redakcím, které letos publikovaly mé články – Psychologii dnes, Neviditelnému psovi, Virtually, Eportálu, iHub.cz, AC 24, samozřejmě i blogům na iDNES.cz a dalším. Chci poděkovat taky těm, kteří se slušně a věcně zapojují do diskuzí pod články a také těm, kteří mé texty sdílejí na sociálních sítích a především těm, kteří mají mysl otevřenou a o věcech, o kterých píšu, kriticky přemýšlejí.

Osobně jsem si během tohoto roku uvědomil, že na tom musím taky zapracovat. Znovu jsem si dělal přehled ve svých názorech, snažil se přihlédnout i k tomu, odkud se vzaly, jaké byly předtím, jaká je má znalost dané věci i síla mého přesvědčení o tom kterém postoji. Mohu říct, že k tomu mi hodně pomohla i univerzita, která se k rozvíjení kritického a fakticky přesného myšlení snaží mladé lidi vést.

Uvědomil jsem si také, že mé články již nemusí být jen emocionální reakcí na nějaké aktuální téma, že nemusí být ani zaujatým tlačením názoru za každou cenu bez přihlédnutí k argumentům protistrany, že zkrátka mé texty mohou mít po obsahové stránce nějakou kvalitu. Ale ne pouze po obsahové, i po té formální. Zjistil jsem, že psaný text je jednou z mých silných stránek, a proto se v něm budu i nadále snažit zlepšovat – stylisticky, gramaticky i pravopisně.

Chci zároveň svým pravidelným čtenářům ulehčit možnost dostat se k mým článkům. Zavádím možnost odběru článků pomocí tzv. newslletters, i nadále budu své články zasílat vybraným redakcím, budu je sdílet i na Facebooku, Twitteru, případně dalších sociálních sítích. Myslím si, že důležitá je i zpětná vazba, a pro tu věcnou jsem zřídil tento dotazník.

V novém roce bych rád zapracoval nejen na kvalitě formy i obsahu mých textů, nejen pokračoval v komentování aktuálních i nadčasových společenských a politických témat, ale také se více zaměřil na konkrétní oblasti formou odbornějších textů v tom, co mě zajímá a co si myslím, že by Češi potřebovali slyšet. Zároveň bych rád rozšířil i témata – tedy více se věnovat i psychologii, osobnímu rozvoji, ale také politologii – ne pouze politice.

Budu se těšit na Vaše komentáře, argumenty, sdílení nebo kritiku a také zpětnou vazbu.

Díky,
Mirek Návrat

čtvrtek 29. listopadu 2012

Tajný projev premiéra Nečase



„Dámy a pánové, Vážení spoluobčané, děkuji Vám za tak silnou podporu, kterou jsem od Vás na čtyři roky dostal. Bude mi ctí sloužit Vám jako Váš premiér. Rád bych Vás všechny v této nelehké době chtěl požádat o jednu věc. Chci společně s Vámi usilovat o lepší a svobodnější Českou republiku!

Je nutno přiznat si, že v posledních letech jsme si nevládli zrovna nejlépe. Naším dětem jsme vytvořili obrovské dluhy, nebojovali jsme dostatečně odvážně proti korupci, dokonce jsme zažili mezinárodní ostudu. To vše je teď již za námi. Je jedno, kdo za to může. Podstatné je nyní to, abychom se všichni spojili a začali na obnově naší země usilovně a poctivě pracovat.

Společně s celou naší západní civilizací zažíváme největší ekonomickou, společenskou i morální krizi od velké deprese z třicátých let minulého století. Tehdy demokratičtí političtí vůdci neměli odvahu postavit se výzvám své doby čelem. Všichni víme, jak to dopadlo.

Dámy a pánové, během čtyř let mé nové vlády chci snížit a zjednodušit daně. Věřím, že díky tomu se nám podaří ulehčit život všem občanům a především živnostníkům a poctivým podnikatelům, kteří pro naši zemi denně vstávají a riskují, aby mohli dalším lidem vytvořit kvalitní pracovní místa. Snížíme daně také proto, že to rozproudí spotřebu a dá to všem lidem a firmám možnost více investovat a pomáhat těm nejpotřebnějším, kterých se úsporná opatření v kombinaci s poklesem ekonomiky dotknou nejvíce.

Moje vláda bude rušit také spoustu úřadů, několik stovek úřednických pozic, snižovat byrokratickou zátěž, omezovat mnohé státní zakázky a ukončí nebo lépe nasměruje státní podporu poskytovanou na státu závislým jednotlivcům i institucím. Chci Vás proto požádat o jednu skutečně důležitou věc – pojďme se všichni společně dívat ve svých rodinách, ve svém okolí, v našich vesnicích a městech, zda tam není někdo, kdo by potřeboval naši finanční, materiální či alespoň slovní pomoc.

A nechci v této souvislosti jen mluvit a apelovat na nás všechny. Osobně jsem se rozhodl dát 60 % svého premiérského i poslaneckého platu na charitu a k podobnému kroku jsem vyzval i ministry mé vlády, zákonodárce a politiky mé strany a také všechny ostatní, kteří mohou pomoci. Bude to těžké, ale je to správné, pojďme to udělat!

Za čtyři roky můžeme dokázat mnoho. Věřím v demokracii, věřím na zavedení funkčního právního státu i v naší postkomunistické zemi, věřím ve svobodu jednotlivce a dobrovolnou solidaritu, věřím ve zdravý a svobodný trh, věřím, že naše země – Česká republika – může být tím nejlepším místem k životu a společně s Vámi se nám podaří tuto novou éru naší nádherné země úspěšně nastartovat!
Váš Petr Nečas“

Pozn.: Je jen škoda, že žádný takový projev premiéra Nečase neexistuje, že žádný takový projev nebyl vysílán nejen ve všech veřejnoprávních médiích v hlavním vysílacím čase, nebyl otištěn ve všech novinách a na sociálních sítích a přes e-maily sdílen všemi poctivými a demokratickými občany, kteří to s touto zemí myslí skutečně dobře. Ale uvidíme, do konce funkčního období současné vlády zbývá ještě více než rok a půl, třeba se ještě dočkáme.

neděle 18. listopadu 2012

Listopad

A máme zase listopad,
ale rudou krajinu,
člověk už by z toho pad,
na náměstích spodinu.

Prý, že není z čeho brát,
že vláda tvoří chudinu,
bolševik by prý nekrad,
oblbujou mladinu.

Že prý máme malý plat,
sic v historii nejvyšší,
bohatým zas chtějí brát,
na to davy uslyší.

Jenže ono u sebe,
každý z nás si musí přát,
volat třeba do nebe,
ne furt na stát spoléhat.

sobota 17. listopadu 2012

A ať generální stávka trvá… 41 let!



„Já bych si moc přál, aby ta generální stávka byla, aby nebyla dvouhodinová, aby byla třeba týdenní,“ řval dnes na Václavském náměstí nejviditelnější boss českých odborů Jaroslav Zavadil. A jak to všechno začalo? „Úterý 24. února (1948, pozn.) ve 12 hodin začala generální stávka, které se zúčastnilo 2,5 milionů pracujících. Měla pomoci prosadit sociální a ekonomické požadavky.“

Ano, slyším vaše slova. Nechcete návrat komunistů ani totalitu. Chcete jen prostě lépe žít a myslíte si, že kvůli této špatné vládě se vám to nedaří. Chápu to. Kdysi jsem tak taky uvažoval. „Nejsem tak šťastný, jak bych chtěl, nemám tolik peněz, kolik bych chtěl, nemám takové politiky, jaké bych chtěl, nemám takové spoluobčany, s jakými by se mi žilo lépe a vůbec – kdo to má všechno vydržet, už je toho moc!“ Ano, i takhle se dá uvažovat.

Nebo takhle: Jak můžu být šťastnější? Která životní filozofie, náboženství či psychologický směr mi v tom může pomoci? Jakou knihu si o tom mohu přečíst? Jaký článek, film, člověk mi s tím pomůže? Jak mohu vydělat více peněz? Z těch, kdo to již poctivě a z ničeho dokázali, kým se mohu inspirovat? Jak mohu já konkrétně s tím, co už umím, zařídit, abychom měli lepší politiky? Sakra, není tam nikdo lepší, není už konečně řada na mně? Jak mohu zlepšit náladu ve společnosti? Jak mohu pomoci druhým, aby žili lepší životy, a měli jsme se tady všichni lépe? Jak se mohu zbavit stresu? Jaké věci mohou zlepšit mou odolnost vůči němu?

Ne, dámy a pánové, mí spoluobčané, žádný odborář, žádný šéf komunistů, žádný nový charismatický vůdce ani s těmi nejlepšími slovy či nápady nás nespasí. Žádný další mesiáš už nepřijde. Teď je to všechno na nás. My, každý sám u sebe musíme začít a měnit tento svět zevnitř.

A pokud namítnete, že to je sice možná pravda, ale tato vláda je prostě objektivně strašná, tak s vámi budu souhlasit. Je hrozná. A ta, co přijde po ní, bude pravděpodobně ještě horší. Ale taky tomu tak být nemusí. Možná se nám podaří, že najdeme dostatek schopných a lepších lídrů a v dalších volbách je tam dostaneme. Však přemýšlejme – co můžeme ještě dnes udělat pro to, abychom tuto vládu zlepšili? Víte, jak by to mohla dělat lépe? Víte, jak na to Nečasovi dodat odvahu? Tak mu napište!

„Buďte tou změnou, kterou chcete vidět na tomto světě.“ Mahátmá Gándhí

Zdroje:

sobota 27. října 2012

Odpovědi na důležitá témata: Rut Kolínská

Další z uchazečů o funkci prezidenta, kteří zatím nemají nutných 50 000 podpisů pro svou kandidaturu, zakladatelka sítě Mateřských center v České republice, Rut Kolínská odpověděla na několik mých otázek, které zasílám všem uchazečům. Ti tak mohou sdělit občanům a svým voličům odpovědi na otázky, na kterých v této funkci skutečně záleží.

Jaký je Váš postoj k Evropské unii? Měli bychom jít cestou větší integrace a federalizace, nebo naopak? A jak? Jste spíše eurofederalistou, eurorealistou, euroskeptikem či přímo euronihilistou?

Do Evropy patříme, model ideální pospolitosti a spolupráce v Evropě spatřuji v obraze rodiny, kdy má každý svoji identitu a zároveň mu jde o sounáležitost nejen v dobách pohody, ale rovněž v krizových situacích.

Jaký je Váš postoj ke zřízení globální vlády? Byli byste ochotni v zájmu údajné záchrany planety přistoupit i na zeleně-socialistickou totalitu? Jak by měla vůbec globální spolupráce probíhat? Mělo by být spíše globální vládnutí, nebo naopak pouze globální spolupráce nezávislých a suverénních států?

Je třeba hledat globální spolupráci a porozumění, ne vládu. Státy by měly jít cestou dobrého a planetě Zemi vstřícného hospodaření ve prospěch budoucích generací.


Co Vy a ESM (Evropský stabilizační mechanismus)? Vetovali byste jej? Jak se vůbec stavíte k řešení evropské dluhové krize?

Nelze se vydělovat ze zodpovědnosti. Avšak vzájemná pomoc by měla být postavena na skutečné vzájemnosti a na podpoře systému ekonomiky, která se nezadlužuje. To nejde ze dne na den a je také třeba revidovat představu nekonečného ekonomického růstu.

Koho byste jmenovali do rady České národní banky? (Pokud ne jména, pak alespoň typově či ideově - ekonomy jaké ekonomické školy?)

Jmenování členů rady ČNB musí předcházet široká diskuse, osobnosti by měly, být zárukou dlouhodobé strategie promyšlených kroků, které nevedou ke krátkodobému efektu, ale k perspektivě udržitelnosti. 

Koho byste jmenovali do čela Ústavního soudu? Nejvyššího soudu? Nejvyššího kontrolního úřadu? Byl by Váš výběr lidí do čela veřejných univerzit ovlivněn ideově?

Jmenování osobností z řad soudců, rovněž přepokládá širokou diskusi. Hlavní kritérium by měla být odborná a morální kvalita.

Jak často se chystáte udělovat milosti? Souhlasíte vůbec s tímto institutem? Budete jej brát jako obchod pro své kamarády, sponzory?

V právním státě by mělo docházet ke spravedlivým soudům. Milost by mohla sehrát roli v situaci, kdy soudy selžou – to však znamená řádné odborné posouzení. Pro udělení milosti v jiných případech, bych vyžadovala vyjádření nezávislých odborníků. Důvody musí být zcela transparentní a v každém případě musí být hlavním kritériem spravedlnost. 

Jak často budete vetovat zákony? Budete se snažit prosadit tímto způsobem i svůj pohled na jednotlivá témata schvalována parlamentem?

Myslím si, že je důležité z pozice prezidenta sledovat proces projednávání a schvalování zákonů, pak nejspíš nemusí dojít k vetu, nebo pouze výjimečně.


Jaký je Váš postoj k USA, Číně, Rusku? Jak by měla vypadat česká zahraniční politika ve vztahu k těmto zemím?

Vztahy ke všem zemím by měly být konzistentní. Zahraniční politika musí vycházet z jasného hodnotového žebříčku, kde je dodržování lidských práv na nejvyšším stupni. Jakkoliv jsme malá země, měli bychom si udržovat postoj rovnocenného partnera.

Jakým směrem by se měla orientovat česká ekonomika? Co proto ve své funkci hodláte podniknout?

Je nutné hledat cesty udržitelnosti ne stálého rozvoje za každou cenu, i rozvoj má své limity. Správný hospodář žije jako cestář z lidové pohádky: tedy z jedné třetiny, druhou vrací jako dluh předkům (sociální oblast) a poslední třetinu šetří pro potomky. V naší zemi je třeba více rozvíjet společenskou zodpovědnost firem. Hlava státu by měla povzbuzovat k takovému chování oceňováním příkladů dobré praxe. 

 Jak by se podle Vás měla řešit demografická krize? Měli bychom nedostatek obyvatel řešit imigrací? Pokud ano, měli bychom si vybírat, tedy např. diskriminovat imigranty z islámských zemí, kteří nemají blízko k naší kultuře?

Migrace není řešením problémů v zemi, odkud člověk odchází, ani v zemi, kam přichází. Ve spoléhání na řešení natality u nás imigrací spatřuji alibismus. Na druhou stranu, je třeba vnímat každého člověka jako rovnocennou lidskou bytost, která si zaslouží humánní přístup v případě nouze.

Nakolik si myslíte, že by měly mezinárodní organizace (OSN, NATO, jednotlivé vlády) zasahovat do záležitostí cizích států? Kdy to podle Vás je, a kdy není přijatelné?

Zasahování do vnitřních záležitostí vyžaduje velmi citlivé zvažování. Rozhodně považuji mezi důležité kroky, které je třeba podnikat, šíření objektivních informací a podpora místních organizací, které se snaží prosazovat dodržování lidských práv v dané zemi. Zásah nesmí být motivován ekonomickými zájmy.   

Jako reprezentant České republiky, jaká je podle Vás optimální míra politické korektnosti?

Úcta a respekt k druhému při zachování vlastní identity.

Jak se postavíte k pronásledování křesťanů ve světě, zj. v islámských zemích? Je to podle Vás dobře, nebo budete v této věci podnikat nějaké kroky?

Každé pronásledování kvůli přesvědčení vyžaduje citlivou empatii vůči pronásledovaným a jasné stanovisko vůči pronásledovatelům.

Uvědomujete si, že nejste pouhými kladeči věnců, že máte reálné pravomoci a za svá rozhodnutí a vyjádření ponesete reálnou politickou odpovědnost?

Vědoma si toho jsem víc než jasně. Jinak bych do toho nemohla jít. Ráda bych poznamenala, že i kladení věnců může sehrát velmi důležitou roli jak pro občany tak směrem k politikům a navíc i v rámci zahraniční politiky.

pátek 26. října 2012

Příští týden - poslední šance většiny prezidentských kandidátů!

Od 6. listopadu již definitivně nebude možné sbírat další podpisy pod kandidaturu uchazečů o post prezidenta. Je však ještě mnoho těch, kterým nějaké podpisy chybí, ale ještě věří, že by to mohli stihnout. A je spousta těch, kteří by to několika z nich rádi podepsali. Proto prosím volební týmy těchto kandidátů, aby zejména na začátku příštího týdne, ale i do poslední chvíle stáli na hlavních náměstích našich měst.

Osobně bych rád ještě stihl darovat svůj podpis (po Zuzaně Roithové, Ladislavu Jaklovi či elektronicky Janu Šináglovi) i Jiřímu Karasovi, Tomiu Okamurovi, Kláře Samkové, Vladimíru Franzovi a možná i Rut Kolínské, Karlu Randákovi či Pavlu Kořánovi a dalším. Ne proto, že bych se s nimi nějak silně shodoval, ale proto, že patří mezi zajímavé kandidáty, kteří by až tak nevadili, ale mohli by v prvním kole chybět.

Ano, někteří z Vás mají kontaktní místa v dostupných částech center našich měst, ale složitě hledat na periférii, náhodně potkávat v postranních uličkách nebo tisknout a poštou posílat petiční archy Vám občané jen tak sami od sebe nebudou. Ulehčete nám to, a my to ulehčíme Vám.

Díky!

pondělí 22. října 2012

Odpovědi na důležitá témata: Jana Bobošíková

Další z prezidentských kandidátů, který využil možnosti odpovědět občanům na mé otázky, je Jana Bobošíková, která se již několik dnů řadí po bok těch kandidátů, kterým se podařilo posbírat 50 000 podpisů nutných pro kandidaturu.

Jaký je Váš postoj k Evropské unii? Měli bychom jít cestou větší integrace a federalizace, nebo naopak? A jak? Jste spíše eurofederalistou, eurorealistou, euroskeptikem či přímo euronihilistou?

Evropská unie v současné podobě je naprosté zdevastování dobré myšlenky všestranně výhodné spolupráce evropských zemí a odstraňování bariér volného pohybu zboží osob, kapitálu a pracovní síly. Namísto toho se dnes EU vyžívá v kvótách, regulaci, harmonizaci,standardizaci a bruselské centralizaci. Výhody evropské integrace jsou zatemněny naprosto katastrofální politikou evropských lídrů, která vede k trvalé ztrátě nejen konkurenceschopnosti Evropy vůči zbytku světa, ale k postupnému chudnutí občanů jednotlivých států EU. Cesta z této slepé uličky je pouze jedna. Návrat k demokratickým principům, návrat k rozhodování na úrovni národních států, návrat k vyrovnaným státním rozpočtům. Považuji se proto za eurorealistu. Určitě ne za eurofederalistu. K nim se řadí prakticky všichni relevantní prezidentští kandidáti. Tito lidé chtějí léčit nemoc Evropské unie podáváním ještě silnějších dávek jedu, který už dnes dusí její prosperitu a vede ke zcela novým animozitám a až k nenávisti mezi evropskými národy. Jestli je nezastavíme, čekají nás znovu krev, pot a slzy. Českou republiky nevyjímaje..I proto kandiduji na funkci prezidentky republiky.


Jaký je Váš postoj ke zřízení globální vlády? Byli byste ochotni v zájmu údajné záchrany planety přistoupit i na zeleně-socialistickou totalitu? Jak by měla vůbec globální spolupráce probíhat? Mělo by být spíše globální vládnutí, nebo naopak pouze globální spolupráce nezávislých a suverénních států?

Globální vláda je nový utopismus. Jako vždycky se k myšlenkám, které vypadají na první pohled úžasně, hlásí snílci na všech kontinentech. Pak také ti, kteří si představují, že by to byla jejich vláda. Dějinná zkušenost nám jasně říká, že z těchto nerealistických vizí nikdy nic dobrého nevznikne. Globální vládu proto zásadně odmítám, ba co víc, považuji pohrávání si s těmito termíny za přímé ohrožení demokracie a lidské svobody. Zeleně-socialistickou totalitu považuji v současnosti za největší ohrožení lidské svobody. Ve jménu kolektivistického environmentalismu je lidstvo lákáno, aby se vzdalo ekonomického prosperity, aby uvěřilo, že zeměkouli a vše živé na ni ochrání samozvaná skupina těch, kteří si narozdíl od většiny z nás uvědomují rizika a hrozby životnímu prostředí. Po nás se chce, abychom se jim pouze slepě podřídili. Globální spolupráce probíhá dnes každodenně na základě milionů kontaktů lidí po celém světě, které jsou díky moderním komunikačním technologiím jednodušší než kdykoli v minulosti. Podstatná část z nich jsou ekonomické kontakty, které lépe než všechny vlády a politici světa přispívají k zlepšení životní úrovně obyvatelstva. Jsem jednoznačným příznivcem intergovernmentalismu a odpůrcem supraracionalismu. Národní stát je pro mě vrcholem organizace společnosti a možností demokracie. Vyšší celky se už demokratické kontrole lehce vymknou a jsou pak podhoubím pro právě zeleně-socialistickou totalitu, pro nadřazený technokratismus a vůbec pro všemožné oškubávání občanských svobod.


Co Vy a ESM (Evropský stabilizační mechanismus)? Vetovali byste jej? Jak se vůbec stavíte k řešení evropské dluhové krize?

Evropský stabilizační mechanismus je snahou zbavit se odpovědnosti za fatálně katastrofální rozhodnutí zavést jednotnou evropskou měnu. Je snahou přenést nekonečné náklady na záchranu eura na všechny státy eurozóny, potažmo celé EU. Pro Českou republiku nemá přijetí ESM naprosto žádné pozitivum. Naopak, znamená obrovské zatížení pro státní rozpočet ve chvíli, kdy bychom museli přijmout euro.A to se může stát, protože k přijetí eura jsme se zavázali a čeká vláda odmítá alespoň se pokusit o vyjednání výjimky, která by nás této povinnosti zbavila. Souhlasím s názorem slovenského ekonoma Josefa Kolára, že přijetí ESM je ekonomickou vlastizradou. Proto bych jej jako prezidentka rozhodně vetovala. Současný model řešení evropské dluhové krize je neudržitelný. Pro zejména proto, že vítězí politika nad ekonomikou. Evropští lídři do projektu eura neinvestovali svůj veškerý politický kapitál a teď nemohou přiznat, že se mýlili. Proto budou zadluženou euro zachraňovat za každou cenu, ať to stojí, co to stojí. Bude to stát hodně, prosperitu Evropy, ožebračení daňových poplatníků a k záchraně eura to stejně nepovede. Stačí, aby začaly fungovat ekonomické zákony a řešení je na světě. I když bude pro občany zadlužených států velmi tvrdé.


Koho byste jmenovali do rady České národní banky? (Pokud ne jména, pak alespoň typově či ideově - ekonomy jaké ekonomické školy?

Současnou bankovní radu ČNB považuji za velmi kvalifikovanou a dobře vybranou. Pokračovala bych ve výběru lidí z prostředí, z něhož pocházejí současní členové rady. Pokud jde o jejich zaměření,určitě by se rekrutovali spíše s monetaristických než keynesiánských kruhů. Tam by lovili někteří moji protikandídáti, pak ovšem bůh ochraňuj českou korunu.


Koho byste jmenovali do čela Ústavního soudu? Nejvyššího soudu? Nejvyššího kontrolního úřadu? Byl by Váš výběr lidí do čela veřejných univerzit ovlivněn ideově?

Situace u Ústavního soudu je naprosto opačná než u bankovní rady. Senát dětinským odporem vůči prezidentovým návrhům způsobil, že někteří ústavní soudci nabyli pocitu nadřazenosti nad ústavou a nad demokraticky zvolenými institucemi tohoto státu. Odmítnutí zvolení excelentních právníků se schopností uvažovat v kategoriích přirozeného práva a pohybovat se přitom v ústavních mantinelech (Pavlíček, Balaš, Sváček, Koudelka)poznamenalo negativně činnost soudu.


Jak často se chystáte udělovat milosti? Souhlasíte vůbec s tímto institutem? Budete jej brát jako obchod pro své kamarády, sponzory?

Udělování milostí je jedním z nejobtížnějších a nejcitlivějších povinností či spíše práv prezidenta republiky. Tento institut má u nás tradici a z toho důvodu bych jej nerušila. Pokud budu zvolena, chci při jejich vyřizování spolupracovat s organizacemi, které se dlouhodobě věnují např. stavu české justice a nejsou napojeny na žádné lobbyistické skupiny. Za všechny jmenuji třeba Spolek Šalamoun.


Jak často budete vetovat zákony? Budete se snažit prosadit tímto způsobem i svůj pohled na jednotlivá témata schvalována parlamentem?

Účastnila bych se v podstatně větší míře jednání vlády i Poslanecké sněmovny, proto by členové vlády i poslanci znali moje postoje k projednávané tématice. Domnívám se, že by se proto dalo alespoň v některých případech prezidentskému vetu předejít.


Jaký je Váš postoj k USA, Číně, Rusku? Jak by měla vypadat česká zahraniční politika ve vztahu k těmto zemím?

Hájila bych zájmy České republiky ve vztahu ke všem zemím, včetně těch největších. Zájmem České republiky je ve vztahu k velkým zemím ekonomická spolupráce a možnost našich firem uplatnit se na jejich trzích. Tomu by měla být česká zahraniční politika podřízena.


Jakým směrem by se měla orientovat česká ekonomika? Co proto ve své funkci hodláte podniknout?

Úlohou prezidenta je pomáhat otvírat trhy cizích zemích, vytvářet možnosti především pro export našich výrobků a služeb. Jinak má stejně jako vláda a stát (a zejména orgány EU) zasahovat do ekonomiky co nejméně.


Jak by se podle Vás měla řešit demografická krize? Měli bychom nedostatek obyvatel řešit imigrací? Pokud ano, měli bychom si vybírat, tedy např. diskriminovat imigranty z islámských zemí, kteří nemají blízko k naší kultuře?

Demografická krize je hlavně hrozbou pro penzijní systém. Nejsem příznivcem organizované imigrace. Důležitá je svoboda pohybu osob a pracovní síly v rámci Evropské unie a přesná a nikoho nediskriminující pravidla pro země mimo EU. Na druhou stranu je jednoznačnou úlohou státních orgánů bránit se rizikům, která z imigrace hrozí. A že některé islámské země jsou zdrojem rizik, to je očividné.


Nakolik si myslíte, že by měly mezinárodní organizace (OSN, NATO,jednotlivé vlády) zasahovat do záležitostí cizích států? Kdy to podle Vás je, a kdy není přijatelné?

Omezování státní svrchovanosti jednotlivých zemí je velice nebezpečné a její akcelerace zejména díky tlakům evropských politiků na posilování pravomoci orgánů EU je jednou z hlavních hrozeb pro demokracii. O oprávněnosti zásahů mezinárodních organizací, např. i ozbrojených, lze diskutovat pouze tehdy, zabrání-li takový zásah eskalaci násilí a zbytečnému zmaření lidských životů. I tady ale platí, že méně je více a že jde skutečně o zcela krajní prostředek.


Jako reprezentant České republiky, jaká je podle Vás optimální míra politické korektnosti?

Pod politickou korektností si určitě nepředstavuji to, co skupina lidí, která nám svým vlivem v médiích chce předepisovat, co smíme říkat a co ne. Pod politickou korektností si představuji nepoužívání například vulgarismů z úst politiků, které našim strážcům korektnosti mnoho nevadí.


Jak se postavíte k pronásledování křesťanů ve světě, zj. v islámských zemích? Je to podle Vás dobře, nebo budete v této věci podnikat nějaké kroky?

Náboženská nesnášenlivost bohužel přežívá i v 21 století.. Prezident může použít spíše diplomatické prostředky, aby v tomto směru něco vykonal.


Uvědomujete si, že nejste pouhými kladeči věnců, že máte reálné pravomoci a za svá rozhodnutí a vyjádření ponesete reálnou politickou odpovědnost?

Ústavní pravomoci prezidenta znám velmi dobře. Za ty samozřejmě nese hlava státu svou odpovědnost, jako každý politik. Prezident má navíc odpovědnost za obecný stav společnosti, za společenskou atmosféru a především za obranu státních zájmů.. Ta je zcela mimořádná a s nikým jiným nesrovnatelná.

J.B.