neděle 28. srpna 2011

Václav Moravec ala Major Zeman


Je normální, aby dnes dostával člen zločinecké organizace, sprostý lhář a demagog takový prostor v hlavní politické diskuzi v naší zemi? Je záměr či hloupost to, že mu má v tak historicky důležité kauze pro naši zemi, jako je odbojová činnost skupiny bratří Mašínů, oponovat zkompromitovaný a řečnicky ne příliš nadaný ministr Vondra?

Soudruh Kováčik se nezapřel. Lhal, urážel, plival nesmysly. Řekl spoustu věcí, na které by měl svobodný člověk a demokrat reagovat velice rázně – a ne jen sedět a usmívat se. Osobně nechápu, jak může svobodně a demokraticky smýšlející člověk vůbec jít do pořadu se členem zločinecké bandy masových vrahů. Kdykoliv komunista řekne, že Mašíni byli sprostí vrazi, je třeba jasně říct, že těmi sprostými vrahy jsou komunisti a jejich zastánci – a Mašíni jsou hrdinové.

Pro ty, kdo chtějí hledat pravdu, kdo se odmítají podřídit komunistické propagandě a neustálému vymývání mozků pokračující na obrazovkách nejen České televize dodnes, nabízím hned několik velice podnětných článků.

Upozorňuji, že dokud toto nebudeme schopni pochopit, pak nám nepomůže ani rating stoupající i o pět stupňů!


Roman Joch: Odboj nebyl žádný tragický omyl - „Ne, nic z toho předešlého nestálo za to. Nejvyšší hodnotou je biologické přežití.“ To je však stanovisko otroka. (…) Máme-li vůbec něčeho litovat, pak jen toho, že se k nim nepřidalo více lidí. …

A pro větší národní sebereflexi ještě jeden - Ross Hedvicek: Česká lůza s pěnou u úst se zmítá v křečích – „Pro ty, kterym neni jasny muj vyraz luza a mozna se jim dokonce zda urazlivy, rad poslouzim vysvetlenim. Luza je pomerne stare ceske slovo, ktera dnesni ceska mladez vetsinou ani nezna, navzdory tomu, ze sami maji castou tendenci se tak sami chovat. Luza (cesky ekvivalent anglickeho slova rabble) je nejnizsi trida, odruda ci kasta lidi (nikoliv majetkove, vyhradne mentalne), kteri nemajice obzvlastnich intelektualnich schopnosti maji pak tendenci se chovat jako smecka zvirat (jako priklad pouzijme vlky). V Ceske republice se za plnopravne prislusniky luzy muze povazovat zhruba 50% obyvatelstva CR, prilezitostnym luzovitym chovanim je ale ovlivneno a infikovano daleko vetsi procento, muj odhad je az 90% lidi. Pokud je mi znamo, Penicilin ani Tetracyklin na to nezabira.“

úterý 23. srpna 2011

Okurky 2011: Bárta, Bátora, Barták, Bartošová


Tak tato čtyři velice si podobná jména vévodí v tomto létě českému bulváru – byť ten má někdy i tu drzost nazývat se seriózním tiskem, což mu bohužel prochází, protože tu serióznějších médií není. Už si toho všimli dokonce i Slováci a upozorňují na to, jak je úroveň našich médií těmito jmény stahována stále níž.
Co k Bártovi? Taky se divíte, že ještě nesedí? A bude vůbec někdy? Nebo si zahraje na Napoleona v mučednickém stylu ala Kadáfi?

Co se týká Bátory, tak je vše natolik směšné, že začínám souhlasit s některými novináři a komentátory, že za tím bude něco víc. Možná se v pozadí (avšak do zákulisí je dost vidět) koná zásadní boj o budoucí podobu české pravice – Klaus nebo Kalousek? A co když se do toho vloží ještě Topolánek - třeba s „vítězem“ kroužkovací revoluce Langerem? Velmi bych si přál, aby se slova ujal pravicový volič a tyto směšné figury upadly do zapomnění.

Samotného Ladislava Bátoru nepovažuji za nebezpečného extrémistu, ale za celkem běžného nacionalistu 19. století či národního konzervativce, jehož názory si rád vyslechnu, pousměju se nad nimi, z většiny s nimi nesouhlasím, ale nevidím důvod je zakazovat.

Abych neurazil - tak vážený pán doktor - Barták je směšnou figurou a jen ukazuje na to, že lidé z vyšší společnosti v České republice připomínají svým chováním a morálními postoji spíše tu nejsprostší chudinu, která by si mohla podat ruce s londýnskými gangstery. To, že ti čeští nepotřebují zapalovat sídliště, možná svědčí o tom, že jsou Češi strašně konformní a mafiánům nechávají komunisty a následně přebarvenými komunisty nakradený nebo nemravně nabytý majetek bez protestů – tedy až na nic neřešící kecy v hospodě, případně v diskuzi pod články na blogu či přímo v něm.

Bartošová mě nezajímá a kdo nemá to štěstí jako já, tak ho upřímně lituji a přeji brzké uzdravení.
O čem to celé svědčí? Proč nás „novináři“ krmí takovými zbytečnými nesmysly? Proč odvádějí pozornost od skutečných problémů? Proč tyto odmítají řešit, otevírat a vůbec se jimi zabývat? Kdo to celé platí? Komu se to hodí? Přestane v naší zemi někdy platit označení novinářů, jak je údajně nazval Miloš Zeman – „Novináři jsou pitomci, hnůj a fekálie“? Budeme mít zase své Čapky a Peroutky?

pondělí 22. srpna 2011

Volili byste takovou stranu?


Rád bych vám představil principy (program) jedné strany v Orange County poblíž Los Angeles v USA. Můžeme si je v hlavě převést na jedinečnou českou situaci, ale pro autentičnost nabízím pokus o doslovný překlad.

Principy

Nezcizitelná práva: Věříme, že lidská „práva“ pocházejí od našeho Stvořitele a právo na život, svobodu a spravedlnost nemohou být legitimně udělena ani odebrána člověkem.

Samospráva: Věříme, že jedinou odpovědí na současný morální úpadek, se kterým se náš národ potýká, je návrat k těm přesvědčením a morálním standardům, na kterých otcové zakladatelé vytvořili Ústavu. Věříme společně s tvůrci tohoto dokumentu, jak prezident Adams uvedl, že „tato Ústava nebude fungovat bez věřících lidí.“ Rozumíme tomu, že koncept samosprávy začíná s tím, že člověk nejprve vládne sobě, pak v rodině, ve svém okolí, v rámci státu a až pak na celonárodní úrovni.

Vzdělání: Věříme v práva rodičů na kvalitní vzdělání pro své děti. Podporujeme volbu rodičů vytvářet soutěž mezi školami. Musíme se ujistit, že žádná škola nebo unie učitelů nemůže ohrozit vzdělávání našich dětí nebo jejich vývoj nějakou politickou agendou na úkor vzdělání naší budoucí generace.

Daně: Věříme, že federální daňový systém je na americké lidi příliš přísný a zároveň odrazuje od investování a ekonomický růst. Věříme, že na ekonomický růst orientovaná daňová politika, která by postupně eliminovala trestající daně z příjmu a posunula náš daňový systém ve směru pouze daní z přidané hodnoty.

Svoboda podnikání: Věříme v systém svobodného podnikání jako nejlepší naději pro každého člověka, jak naplnit své ekonomické naděje a sny. Víme, že volný trh je tím nejefektivnějším a nejméně nákladným systémem pro zajištění té nejlepší kvality zboží a služeb za tu nejnižší cenu směrem k zákazníkovi. Budeme podporovat pouze ty, kdo podporují systém svobodného podnikání pomocí legislativy, která by redukovala a eliminovala otravné vládní zásahy na trhu.

Rodina: Věříme, že tradiční americká rodina, která je definována jako pokrevní svazek všech zúčastněných osob, manželství muže a ženy a/nebo adopce, je tím základním kamenem americké společnosti a vláda má povinnost chránit integritu rodinné jednotky pomocí legislativy a daňové politiky.

Posvátnost života: Věříme, že nenarozené dítě je plnohodnotná lidská bytost, která si zaslouží plnou právní ochranu.

Národní obrana: Věříme v silnou a důslednou národní obranu. Věříme ve vítězství nad tyranií, a ne dohodu s ní v jakékoliv její podobě nebo filozofii.

Právo nosit zbraně: Věříme v bezvýhradné právo našich občanů držet a nosit zbraně bez dotěrné ruky vlády.

Práva obětí: Věříme v koncept práv obětí nad právy jakéhokoliv zločince. Podporujeme systém restitucí jako zastrašujícího prostředku zločinnosti a recidivy.

Omezení funkčního období: Věříme, že veřejná služba je výsada. Podporujeme omezené funkční období pro veřejné činitele, ne jako ideál, ale jako nutnost pro odrazení kariéristických politiků. Je to lid, kdo by měl vládnout, ne elity s malou odpovědností.

Národní suverenita: Věříme, že v Americe první program, na který by se vláda měla nejdříve soustředit je blahobyt a ochrana amerického lidu. Nevěříme v obchodní protekcionismus, ale podporujeme takové politické lídry, kteří budou prosazovat takovou politiku, která vytvoří spravedlivé a soutěživé obchodování.

Decentralizovaná vláda: Věříme v sílu jednotlivce více než v sílu státu. Věříme, že pouze mladá vláda skutečně slouží těm nejpotřebnějším.

Má nějaká strana u nás podobný program? Tyto principy jsou hodnotami Republikánské strany v Orange County v americké Californii. Možná se vám bude lépe číst originál - http://www.ocgop.org/principles. Co na ně říkáte? Jak se vám líbí? Volili byste takovou stranu?

čtvrtek 18. srpna 2011

Sním o zemi, kde hrdinové nebudou nazýváni vrahy


Hrdinové odcházejí, zločinci zůstávají i nadále ve sněmovně a ještě jim rostou preference. Je to mu již rok, co zemřel československý hrdina Milan Paumer a nyní zemřel další ze skupiny bratří Mašínů Ctirad (Radek) Mašín. Český velvyslanec v USA i ministr obrany budou účastni na jeho pohřbu. Komunistická a socialistická opozice nesouhlasí, ale nejen ona. Společnost je rozdělena. A neměli bychom se stydět, že náš hrdina na vlastní přání nebude pohřben v naší zemi?

Ano, účastníci třetího odboje, odvážní chlapci ze skupiny bratří Mašínů jsou hrdinové! Můžete prskat, můžete manipulovat, můžete nesouhlasit, ale to je tak všechno, co na tomto faktu změníte.

Dokonce demokratická strana – ČSSD – má problém s tím, že vláda chce této skupině – jedněm z mála našich hrdinů – udělit vyznamenání. Tuto odvahu již před časem projevil bývalý premiér Topolánek. Naopak zbabělost v této věci projevili oba čeští prezidenti Václav Havel i Václav Klaus. Ale není to jen česká komunisty zmanipulovaná nebo věc jinak nechápající levice, která nesouhlasí s tím, že se jedná o hrdiny. Někteří sice nemají tu drzost nazývat je vrahy, ale poměrně často se setkáme i s tím, že příznivci pravice jejich odboji nerozumí a nedokážou jej ocenit.
A teď se zeptám těch, kteří jste o jejich činnosti něco četli – např. Odkaz od Barbary Masin, kteří jste na toto téma mnohokrát diskutovali a četli různá fakta a různé názory, kteří jste jejich čin pochopili, kteří si uvědomujete, že svoboda je důležitější než život – nestydíte se – tak jako já – za český národ, že jeden z mála našich hrdinů nebude pohřben v jeho rodné zemi, bývalé vlasti – a to na vlastní přání?

Za to americká společnost si svých hrdinů vážit umí – a jedním z amerických hrdinů byl i Ctirad Mašín – protože bojoval v americké armádě a bude tak pohřben jako válečný veterán se všemi poctami.

Divíte se, proč se vlastně Mašíni odmítají vrátit zpátky do České republiky? I za cenu, že už svou vlast nikdy neuvidí? Pojďme se třeba zamyslet nad tím, proč je v české justici 70 % soudců s komunistickou minulostí – včetně předsedy soudu ústavního, proč komunistům neustále stoupají preference, proč vládnou v několika krajích, proč slušnost je v naší zemi slabostí a malost a podfukářství naopak ctností, proč se ohledně činů skupiny bratří Mašínů odvíjejí hysterické diskuze?

Řeknu to tedy znovu – a věřím, že se všemi svobodnými lidmi – sním o zemi, kde hrdinové nebudou nazýváni vrahy.

neděle 14. srpna 2011

Nová Klausostrana


V posledních dnech se o možnosti, že Václav Klaus po odchodu z Hradu stane v čele nějaké nové pravicové a konzervativní strany, začalo mluvit otevřeně. Myslím si, že se tak nakonec opravdu stane, že je to lepší řešení, než to že by se snažil reformovat liberální ODS nebo se uchýlil k šéfování CEVRO Institutu či něčeho podobného. A jaký by mohl být program této nové strany a jaké osobnosti by v ní mohly zasednout? Má vůbec šanci na úspěch?

Tato strana by se zcela jistě označovala za pravicově-konzervativní, eurorealistickou a libertariánskou. Jejím hlavní programem by mohl být boj za malý a efektivní stát, nízké daně a vyrovnaný rozpočet a naopak boj proti environmentalismus, europeismu, globálně oteplovacímu alarmismu, radikálnímu feminismu, homosexualismu, globální vládě atp. Zkrátka byla by to taková opozice vůči levicově-liberálnímu mainstreamu, který dnes z většiny ovládá ODS a téměř naplno TOP 09.

A co se týká osobností? Největší úspěch by určitě měla, kdyby předsedou byl samotný Václav Klaus. Zcela jistě dalšími osobnostmi by mohli být lidé z Akce D.O.S.T včetně národního konzervativce až nacionalisty Ladislava Bátory, mnozí konzervativní senátoři ODS, lidé ze Strany svobodných občanů, ale zcela jistě i spousta komunistických kariéristů, kteří náhle po samotové revoluci ve svém kariérismu pokračovali (ať už přímo v ODS či mimo ni), byli tehdy úspěšní podnikatelé (nebo lidově taky podvodníci a zloději). Mohli by to být i podnikatelé jako Andrej Babiš, ale možná i mladší generace typu Víta Bárty.

Myslím si, že tato strana by měla velkou šanci na úspěch a hned ze startu by pod 10 % nešla. Ostatně mnoho věcí vznik takové strany naznačuje – ať už je to ideové se vyhrazování Václava Klause a jeho lidí vůči ODS nebo jeho samotná garance nad tím, že současná levicová vláda s údajně pravicovými stranami ODS, TOP 09 a VV bude pokračovat – což asi bude, protože se to hodí nejen Klausovi, ale i samotným těmto stranám. Na předčasné volby nikdo nemá a stejně by v nich neuspěl.

Jinak taková strana vypadá velice zajímavě a stála by za podporu. Až na ty „osobnosti“, no.

pátek 12. srpna 2011

Nudná, ostrá debata – aneb kdo porazí Obamu?

V noci ze čtvrtku na pátek našeho času se v americkém státě Iowa konala již třetí televizní debata republikánských kandidátů na prezidenta Spojených států. Ano, v USA je to tak, že nejdříve mezi sebou soupeří několik kandidátů z jedné strany a až pak občané, voliči a stranicí vyberou toho, o kom budou přesvědčeni, že právě on (nebo ona) dokáže Obamu porazit. Na tuto debatu jsem se velmi těšil a počkal si na ni v přímém přenosu. A jak to proběhlo? A kdo jsou jednotliví kandidáti?
Musím uznat, že debata na mé oblíbené americké televizi Fox News byla po profesionální stránce na nižší úrovni, než tomu bylo u minulé debaty, kterou organizovala a přenášela levicová televize CNN. Nicméně, co se týká vítěze včerejší debaty, jsem toho názoru (jako mnoho dalších), že nepřinesla žádného vítěze, ale mnoho poražených.
Nejvíce mě překvapila ostrost, s jakou se do jednotlivých kandidátů trefovali moderátoři jejich ideově spřízněné televize, a ještě překvapivější bylo vzájemné útočení mezi kandidáty samotnými. Nejvíce se do sebe pustili bývalý Minnessotský guvernér Tim Pawlenty a kongresmenka Michel Bachmannová. Připadalo mi, že moje favoritka tentokrát přepálila už na začátku debaty, pak pobavila i pozdním návratem z přestávky, což na vážnosti moc nepřidá, ale věřím, že z chyb se bude učit. Tim Pawlenty pak působil až směšným dojmem.
Nejvíce nad věcí byl lídr dočasných průzkumů (byl jím ovšem toho času i před čtyřmi lety a primárky nakonec nevyhrál) Mitt Romney, který na mě mnohdy působil až umělým dojmem – nicméně po tom, jak si poradil ještě před debatou na shromáždění s občany s jedním naštvaným Američanem, mě utvrdil v tom, že funkci prezidenta by mohl alespoň po psychické stránce zvládnout – viz - http://www.youtube.com/watch?v=62gBsFXshhQ
Ron Paul trošku pobavil ohledně zahraniční politiky, kdy jeho názory připomínaly výplody levicových radikálů z hnutí Ne základnám. Rick Santorum i Jon Huntsman na mě působí docela podobně a spíše se hledali, afroameričan Herman Cain téměř nebyl vidět a do hry se možná vrátil Newt Gingrich, který se do moderátora opřel s tím, že v těchto volbách nejde pouze o povrchní marketing – v jeho případě to může být dobrá strategie. Včera také vstup do hry ohlásila trojka v průzkumech texaský guvernér Rick Perry, který by stejně jako např. Sarah Palinová či ne zcela vyloučený vstup Mika Huckabeeho mohl republikánské primárky skvěle osvěžit.
A kdo jsou jednotliví kandidáti ze včerejší debaty?

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Rick_Santorum_by_Gage_Skidmore.jpg/220px-Rick_Santorum_by_Gage_Skidmore.jpgRick Santorum
Věk: 53 let
Současné povolání: senátor
Profese: právník
Stát: Pensylvánie
Náboženské vyznání: římský katolík
Počet dětí: 7

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/Herman_Cain_by_Gage_Skidmore.jpg/220px-Herman_Cain_by_Gage_Skidmore.jpgHerman Cain
Věk: 65
Současné povolání: byznysmen, politický komentátor
Profese: podnikatel
Stát: Tennesseee
Náboženské vyznání: baptista
Počet dětí: 2

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9d/Ron_Paul%2C_official_Congressional_photo_portrait%2C_2007.jpg/220px-Ron_Paul%2C_official_Congressional_photo_portrait%2C_2007.jpgRon Paul
Věk: 75
Současné povolání: kongresmen
Profese: lékař
Stát: Texas
Náboženské vyznání: baptista
Počet dětí: 5

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Mitt_Romney.jpg/245px-Mitt_Romney.jpgMitt Romney
Věk: 64
Současné povolání: politik (bývalý guvernér)
Profese: podnikatel
Stát: Massachusetts
Náboženské vyznání: mormon
Počet dětí: 5

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d7/Bachmann2011.jpg/220px-Bachmann2011.jpgMichele Bachmannová
Věk: 55
Současné povolání: kongresmenka
Profese: právnička
Stát: Minnesota
Náboženské vyznání: lutheránka
Počet dětí: 5 (+ 23 dětí v pěstounské péči)

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/27/Tim_Pawlenty_official_photo.jpg/220px-Tim_Pawlenty_official_photo.jpgTim Pawlenty
Věk: 50
Současné povolání: politik (bývalý guvernér)
Profese: právník
Stát: Minnesota
Náboženské vyznání: baptista
Počet dětí: 2

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/33/Ambassador_Jon_Huntsman.jpg/220px-Ambassador_Jon_Huntsman.jpgJon Huntsman
Věk: 51
Současné povolání: politik (bývalý guvernér a velvyslanec)
Profese: byznysmen
Stát: Utah
Náboženské vyznání: mormon
Počet dětí: 7

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b7/Newt_Gingrich_by_Gage_Skidmore_2.jpg/220px-Newt_Gingrich_by_Gage_Skidmore_2.jpgNewt Gingrich
Věk: 68
Současné povolání: politik (bývalý předseda Kongresu)
Profese: vysokoškolský profesor, historik
Stát: Virginia
Náboženské vyznání: římský katolík (bývalý baptista)
Počet dětí: 2

Koho byste nejraději viděli v roce 2012 v Bílém domě?

Zdroje informací a obrázků: http://en.wikipedia.org/

čtvrtek 11. srpna 2011

Proč podporuji Pochod pro rodinu?


V sobotu 13. srpna máme v našem hlavním městě na výběr hned dva pochody – jsou jimi českou LGBT komunitou pořádaný Prague Pride – pochod hrdosti homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů a tím druhým je Pochod pro rodinu pořádaný Mladými křesťanskými demokraty a Hnutím pro život. A který si vybrat? A proč?

Osobně jsem se minulý rok – jako člen Mladých křesťanských demokratů – zúčastnil právě prvního ročníku Pochodu pro rodinu, který se konal v Brně. Bylo na něm přes 100 lidí – od mladých křesťanských demokratů, konzervativních členů KDU-ČSL, přes rodiny s dětmi až po aktivisty konzervativního hnutí Akce D.O.S.T.

Vnímal jsem tento pochod jako podporu tradiční rodiny (tedy ne jako akci namířenou proti homosexuálům – byť z podstaty věci zastánci homosexuálního manželství z jejich řad by mohli propagaci tradiční rodiny (muž, žena a děti) vnímat jako útok na sebe). Ve chvíli, kdy se k pochodu přidala skupinka mladíků s (pro homosexuály pravděpodobně) urážlivými obrázky, požádal je předseda MKD Petr Jurčík, aby odešli. A odešli. Po Brně se tehdy scházela také řada holohlavých neonacistů s logy Dělnické strany. Je tedy Pochod pro rodinu fašistickou akcí?

Ano, pochodu se zúčastní i nacionalisté (či národní konzervativci) typu Ladislava Bátory, kterého osobně po prostudování si všech možných informací a faktů (nikoli názorů levicových extrémistů) nepovažuji za ztělesněného Hitlera a ani si nemyslím, že by byl (např. v porovnání se svého času váženým místopředsedou dolní komory našeho parlamentu V. Filipem, jeho kolegou J. Paroubkem nebo jejich socialistickým kolegou T. Vandasem) výrazným nebezpečím pro českou demokracii – a to i přesto, že s ním v mnoha věcech – jako postsekulární konzervativec – velmi nesouhlasím. Takže stejně jako to, že se k lidové iniciativě Tea Party v USA přihlásila i zanedbatelná skupinka jednotlivců z řad extrémistů – neznamená to, že akce konzervativců různého druhu na podporu rodiny by byla akcí českých maloměsťáckých fašounů z druhé republiky, jak se i někteří středoví liberálové obávají.

A proč se vůbec Pochodu pro rodinu zúčastním? Možná máte na dění v České republice a její budoucnost podobný názor. Naše země vymírá. Rodí se strašně málo dětí. Mladí lidé si je nechtějí pořizovat. A pokud, tak nejlépe ze zkumavky. Je to totiž nepohodlné. Plínky a tak. Polovina manželství je rozvedených. Nejen mladá generace je nevychovaná, dnes už i nevzdělaná. Mladí lidé se čím dál častěji párují mezi sebou navzájem – než aby hledali partnery opačného pohlaví (to pod vlivem „tolerantní“ výchovy o homosexualitě na školách – možná i tímto je myšlen ten homosexualismus). Když už do něčeho tak zvrhlého, jako je heterosexuální vztah (o absurditě tohoto dobře pojednává seriál Will a Grace, kde je nenormální nebýt homosexuál) anebo se dokonce chtějí vzít, tak už jen čekají až (nebo spíše kdy) je ten druhý podvede. Děti bychom nejraději dali do státních nápravných zařízení – tedy jeslí a staré rodiče do obdobného zařízení pro seniory.

Rodina je základem vyspělého státu západní civilizace. A rodina že není ohrožena? Možná ji až tak neohrožuje homosexualismus (i když při pozorování nejen svých vrstevníků si tím nejsem tak jistý), ale podpora Pochodu pro rodinu je – si myslím – morálně správnou věcí, protože to, o co by nám v naší společnosti do budoucna mělo jít, je spokojená rodina tvořená manželským párem – mužem a ženou – a aspoň 4 dětmi. Není totiž od věci vnímat to, že někteří muslimové se vyjadřují v tom smyslu, že tentokrát Evropu dobyjou dělohami svých žen.


neděle 7. srpna 2011

Chtělo by to pravicového Miloše Zemana

Také jste si všimli? Když mluví Miloš Zeman (i dnes) – já jako pravicově smýšlející člověk – poslouchám, co říká. Má to totiž hlavu a patu, je to kultivované, inteligentní, ale také srozumitelné – byť s tím nesouhlasíte, máte možnost nesouhlasit slušně a věcně diskutovat. Bývalý český premiér je velice populární. Proč tomu tak je? Proč ho lidé hltají?

Miloš Zeman jako konzervativec

Expředseda sociální demokracie je sice stoupencem proudu, který je v dnešní době velice progresivní (pokrokový), ale působí dojmem konzervativce, který dokáže oslovit starší, střední ale také mladé vrstvy naší společnosti. Dokáže zkrátka oslovit průměrného Čecha.

A co se týče jeho názorů, tak i ty jsou v mnohém konzervativní a člověk si až říká, proč je Miloš Zeman sociálním demokratem. Ano, co bychom dali za takovou sociální demokracii, která by chtěla zvyšovat roli státu (a další sociální dávky a „výhody“) prostřednictvím zvýšení daní – nikoliv zadlužováním našich dětí a dětí našich dětí. Jako pravičáci s tím sice nesouhlasíme, protože víme, že to má své další důsledky (viz např. článek na České pozici - Kapitola 35. Katastrofální následky německého sociálního státu), ale jé férové říct – chceme vyšší státní výdaje, proto zvýšíme daně.

V čem je ještě Miloš Zeman konzervativní? Například si dokáže uvědomovat důležitost zapojení České republiky v NATO nebo nebezpečí, které pro Evropu a celý vyspělý západní svět představuje islám (a především přistěhovalci z muslimských zemí). Zcela jistě je to také poukazování na prostou lidskou čestnost a běžnou morálku. Byť při vzpomínce na opoziční smlouvu a další morální zločiny Zemanovy vlády se to trochu mlží.

Pravice by potřebovala právě takového lídra i proto, že osobnost Miloše Zemana dokáže oslovit průměrného, běžného, nízko až středně příjmového občana České republiky. Potřebovala by člověka inteligentního, vzdělaného a taky takového, který dokáže mluvit k lidem a také jim naslouchat.

Miloš Zeman vypráví vtip:


Dvě fáze do konce Evropské unie


Europoslanec Jan Zahradil před pár dny otevřel vážnou debatu o budoucnosti Evropské unie. Domnívá se, jako řada jeho kolegů z ODS a další euroskeptici, že jsme svědky posledních dnů této organizace, že zkrátka nastal její konec. Proč to asi nenastane tak brzy?

Především – před skončením této její fáze, kdy ji vedou středopravicoví (v USA zcela jistě nalevo i od nejlevicovějšího prezidenta americké historie Obamy) politici typu Angely Merkelové, Nikolase Sarkozyho nebo úředníci jako José Manuel Barroso, kteří prohlubují integraci, zadlužují naše děti a vymýšlejí další různé nesmysly – ji čekají ještě dvě fáze.
Ta první – dnes jsou v evropských zemích i v evropských strukturách u moci křesťansko-demokratičtí a liberálně-konzervativní politici – ovšem ještě se nedostalo na ty sociálně demokratické, demokraticky socialistické (taky si myslím, že je to oxymóron), sociálně liberální a zelené. Několik let budou potom u moci ještě oni. Ti současné zvrácené směřování EU dovedou do zajímavých krajností (mnozí v dobré víře). Však my konzervativci si umíme představit, jak by taková Evropa mohla vypadat (někdy o té mé představě napíšu článek). Zkrátka bude to levicový ráj na Zemi.
Pak nastane druhá fáze (možná ne, doufám, že ne a budu se to snažit v rámci možností ovlivnit) – moci se chopí „pravicoví“ extrémisté. Objeví se další Hitlerové, kteří budou chtít levicové nesmysly a vůbec problémy celé Evropy řešit rázně a ve jménu těch správných hodnot (a ty většinou správné jsou, ovšem ztrácejí na hodnotě při nesprávné formě a v kombinaci s těmi špatnými). Opět si umíme představit, jak by toto mohlo vypadat – zavírání a likvidace (převážně levicových) intelektuálů, politiků a novinářů, holocausty muslimů, ale určitě i jiných rasově nevhodných obyvatel Evropy atp.
Zkrátka pro liberálně nebo konzervativně smýšlejícího člověka by nebyly tyto dvě etapy žádný med a byl by rád, kdyby se zrovna v USA, Japonsku, Jižní Koreji, Austrálii, na Novém Zélandu, Kanadě nebo v jižní Americe nedělo to samé (což se vyloučit nedá).
Teprve potom – a třeba i po další válce (třeba třetí světové) možná dojde k renesanci zdravého rozumu a odvahy uvědomělých. Pak povedeme debaty o tom, jakou chceme Evropu. Vrátíme se k původním myšlenkám ekonomické (nikoli politické, obranné nebo sociální) nadnárodní (nikoli pouze regionální) organizace.
No a celé to může začít při dalších německých spolkových volbách, kdy zvítězí zelení a spolkovým kancléřem se stane muslim, pokračovat to bude druhou fází třeba v roce 2038, kdy bude norský masový vrah už dávno běhat po svobodě a možná bude váženým členem Evropského parlamentu (v té době třeba pod názvem Lidově demokratické shromáždění Evropské socialistické federace) a končit to může zase někdy v polovině století, kdy se budeme vzpamatovávat z toho, že se historie (sice s obměněnými postavami) opět opakovala. Otázkou pak bude, jestli se naše děti a děti našich dětí ve 22. století poučí.

Publikováno na navrat.blog.idnes.cz dne 29.7.2011.