Možná
si říkáte, že uvažovat o volbě kmotrovské ODS dnes může jenom naprostý
idiot. Nebo taky člověk,
který uvažuje strategicky. Který chce, aby ve
sněmovně zbyla i nějaká konstruktivní opozice. Jaká jsou pro a proti?
Podle
všeho ODS v příští vládě nebude. Pokud se do sněmovny dostane, bude
v opozici. V důležité opozici. Proti Zemanovi, proti levici, proti
účelovým a populistickým stranám. V čele s Miroslavou Němcovou, která –
bohužel – nebude premiérkou.
ODS bude ideovou a principiální hrází proti hradním, vládním a jiným
nesmyslům. Bude důležité, aby její argumenty byly v příští sněmovně
slyšet. Bez ohledu na to, jestli bude mít procent šest nebo osm, tak ji
tam potřebujeme. Jenže jaká je?
ODS ideová
Chtěl
bych ji volit, protože reprezentuje ideje, se kterými se dokážu
ztotožnit. Jen si ji poslechněme – „Naší výhodou oproti konkurenčním
stranám je i dlouhodobě neměnný, na jasných liberálních, konzervativních
a eurorealistických idejích a principech postavený politický program.
Středobodem
našeho programu, ale i více než dvacetiletého snažení a působení ODS v
naší zemi, je ochrana svobody a nedotknutelnosti soukromí. Jsme zastánci
soukromého vlastnictví, nízkých daní a omezeného přerozdělování
veřejných financí. Dlouhodobě naopak bojujeme proti nadbytečným
regulacím a obtěžujícím intervencím státu do života občanů. Důraz na
tyto hodnoty ovšem neznamená, že ODS nechápe v určitých situacích
nenahraditelnou roli státu. Stát plní řadu funkcí především v oblasti
bezpečnosti a spravedlnosti, hájí naše národní zájmy na mezinárodním
poli, poskytuje občanům velké množství služeb. V těchto oblastech musí
být stát silný a občané v něj musí mít důvěru.“
Nebo
dále – „Jako strana konzervativní garantujeme, že všechny naše návrhy
vycházejí z realistických odhadů a prognóz, které bude možné uskutečnit.
Zásadní změny budeme činit, pouze pokud budou nezbytně nutné a budou
moci fungovat v delším časovém horizontu. V této hektické době a
relativizaci naše společnost stabilitu velmi potřebuje.“ Krása, že?
ODS programová
Ale je toho víc. Když si čtu její program,
jen zřídka nacházím něco, s čím bych nějak výrazně nesouhlasil. Spíše
naopak. Svět, který je vylíčen v programu ODS, se mi líbí. Dokáže
reflektovat svobodu jednotlivce, zakotvení naší země v západní
civilizaci, klade důraz na vzdělání a hodnotově je v rámci umírněného
liberalismu i konzervatismu.
Dokonce i
z hlediska přístupu k Evropské unii se mi zdá, že zastává ODS nejlepší
postoj. Eurorealistický. Že EU ano, ale takovou, jakou (by) měla být –
tedy ne kontinentálním sociálním státem s centralistickou byrokratickou
mašinérií, ale místem pro co nejjednodušší obchodování, volný pohyb
osob, co nejnižší administrativní zátěží pro podnikání atp.
ODS
nabízí program, který by mohl být výhodný pro lidi pracovité a poctivé,
pro rodiny s dětmi, pro malé a střední podnikatele a živnostníky, pro
zaměstnance, kteří na sobě makají, ale i pro mladé a seniory. Dalo by se
z něj vybrat pár zajímavých věcí:
- vyrovnaný rozpočet do roku 2020 a prosazení finanční ústavy
- sjednocení dnešních daní a odvodů pojistného u OSVČ do jedné předem stanovené paušální platby
- zachování rovné daně pro všechny
- postupné zrušení daně z převodu nemovitosti
- ne evropským daním
- sloučení dalších ministerstev
- větší transparentnost veřejných zakázek
- zasílat data jednomu, ne třem úřadům
- zjednodušení zakládání společností
- nepřipuštění dalšího zvýšení minimální mzdy, kterou považuje ve svém důsledku za asociální
- možnost převést část důchodového spoření vlastním rodičům
- kdo se dopustí přestupku do 5000,- třikrát v řadě, bude souzen pro trestný čin
- podpora přínosné imigrační politiky (přijímat ty, kteří jsou přínosem, ne ty, kteří by chtěli zneužívat sociální systém)
- zjednodušení a pročištění právního řádu
A
taky něco k EU: „Zasadíme se o to, aby čeští zástupci reprezentovali
Českou republiku v Bruselu a ne Brusel v České republice. … Nechceme,
aby naši senioři dopláceli na mnohem bohatší řecké důchodce, kteří si v
posledních letech místo šetření užívali luxusu. ODS také nepřipustí, aby
vklady tuzemských daňových poplatníků a střadatelů posloužily jako
záruky za dluhy zahraničních bank v důsledku vzniku jednotného
evropského dohledu.“
ODS reálná
Jenže
program je jedna věc, reálie této strany druhá. Když se díváme na ODS,
je třeba vnímat ještě několik dalších aspektů. Tím prvním je to, že řadu
věcí, které prosazuje ve svém programu, mohla už dávno prosadit během
uplynulých sedmi let, když byla ve vládě. Jakou mají její příznivci
záruku, že to všechno nejsou jen fráze hrající na city pravicových
voličů?
Druhou věcí je to, že ODS se
sice hlásí ke klasickému liberalismu a hodnotovému konzervatismu, ale
v myšlení jejích politiků, členů a voličů je to často spíše naopak. Tedy
snaha konzervovat to, co vyhovuje jim, ne prosazovat to, co by mohlo
být spravedlivé pro všechny. Ze strany principů se někdy stává spíše
stranou privilegií.
Mediální polokmotři?
Třetí
věcí je pak problém s kmotry. Někteří její politici nebo členové by nám
jistě tvrdili, že žádní takoví neexistují, a pokud ano, ať přineseme
konkrétní důkazy. Bez ohledu na to, zda na modré kmotry věříme, nebo je
považujeme jen za mediální fikci, jsou právě oni důvodem, proč dnes lidi
ODS nechtějí volit.
Ti opravdu
nebezpeční jsou zřejmě v pozadí. Minimálně teď na kandidátkách nejsou.
Nicméně i v těchto volbách tam má ODS takové kandidáty, o kterých si
lidé myslí, že by kandidovat neměli. Jsou to často lidé už na první
pohled nesympatičtí - Martin Kuba, Pavel Blažek, Petr Bendl, Marek Benda…
S Blažkem v zádech
Přiznám
se, že když jsem se dozvěděl, že profesor Petr Fiala bude lídrem
kandidátky v Jihomoravském kraji, začal jsem vážně přemýšlet, že si
vyřídím voličský průkaz a budu volit v Brně. Jak na univerzitě, tak na
ministerstvu školství udělal Petr Fiala spoustu dobré práce. Navíc hlas
idejí, které reprezentuje, budeme v příští levicové a populistické
sněmovně velmi potřebovat. Bude tam vracet rozum, umírněnost a důraz na
to, jaká by politika měla být.
Co mě
však tehdy docela odradilo, byla právě informace, že kontroverzní Pavel
Blažek bude dvojkou kandidátky. Pro mě trošku nepochopitelně na tom Petr
Fiala nevidí nic divného, spíše se Blažka zastává. Ovšem jen
z informací, které se o bývalém ministru spravedlnosti dají přečíst na Wikipedii,
mi přijde jako člověk, který je nevolitelný. Uklidnit se můžeme tím, že
voliči ODS umí kroužkovat a Pavel Blažek se do sněmovny nakonec
nedostane.
V každém případě je to
právě Petr Fiala, kdo může být do budoucna novým lídrem české pravice.
Vzdělaný člověk, pravicový intelektuál, se zkušenostmi nejen
z akademické sféry, ale i z vrcholného managementu a konec konců také
z politiky. Nemluvě o tom, že jeho vize
o tom, jak má vypadat pravicová politika ve 21. století, je něčím, co
navrací ideje do marketingově-mediálního vzduchoprázdna české politiky.
Co ale na ODS nepochopím?
Proč
nemá transparentní účet? Proč si nezvolila Miroslavu Němcovou jako
předsedkyni již před volbami? Proč odmítá hlasovat pro některé zákony,
které by mohly pomoci bojovat s korupcí? Proč nechce odstranit anonymní
akcie? Proč podle Volební kalkulačky prosazuje internet zdarma pro
všechny?
Pravicovému voliči může ale
vadit i něco dalšího. Přestože ODS vychází z podobných ideových pozic,
liší se například od Svobodných ve dvou věcech. Svobodní chtějí
radikálně změnit vše tak, aby to bylo v souladu s idejemi klasického
liberalismu, libertarianismu či euroskeptismu. ODS však akceptuje
realitu současnosti - že naše země je do značné míry sociálním státem, a
tuto skutečnost nechce výrazně měnit. V jejím programu bychom dokázali
nalézt spoustu spíše sociálně demokratických prvků, přestože tím hlavním
východiskem je alespoň kladení důrazu na to, aby pravicové hodnoty byly
také slyšet, aby byl sociální systém co nejadresnější, aby úspěšnější
část společnosti nebyla výrazně stahována těmi méně úspěšnými.
Což
ale může být další problém a rozdíl mezi těmito dvěma stranami. ODS se
dá vnímat právě jako strana jen pro ty úspěšné, vzdělané, s vyšší
inteligencí, lepším sociálním postavením, kvalitnějším genetickým
materiálem či zkrátka s vyššími příjmy. Její voliči někdy mají až
namyšlenou potřebu zdůrazňovat, že jsou v něčem lepší. Je to taková
podobná vlastnost jako závist a třídní nenávist na opačné straně
spektra. Taková post‑komunistická zaostalost českého pravicového
elektorátu. Ale zpět k tomu pozitivnímu.
ODS vládní
Pojďme
si představit, že žijeme v normální demokratické zemi, jako je třeba
Německo nebo Velká Británie. Dvě volební období po sobě jsme měli ve
vládě naši hlavní pravicovou stranu. Té se podařilo něco prosadit, něco
pokazit. Nyní před nás předstupuje a chce, abychom jí vystavili účet. A
protože kromě návrhů pro budoucnost najdeme v programu ODS také
informace o tom, co její lidé v uplynulých letech prosadili, pojďme si
to nyní shrnout (případně to vyvrátit, pokud něco z toho není pravda):
- „Občanská demokratická strana je a vždy byla tahounem v oblasti elektronizace veřejné správy. Po roce 2006 to bylo právě Ministerstvo vnitra, na jehož půdě vznikl eGON jako symbol Czech POINTU, datových schránek, základních registrů a komunikační infrastruktury.“
- „… dokázala v minulém volebním období prosadit řadu pozitivních změn v živnostenském zákoně, které zjednodušují život podnikatelů. Jedná se např. o zavedení centrálního registračního místa, kde při zahájení podnikání vyplňuje živnostník na jednom místě přihlášku pro finanční úřad, VZP a okresní správu sociálního zabezpečení, zavedení jedné široké živnosti nebo zrušení povinnosti označovat provozovnu zvláštním identifikačním číslem.“
- „Přes všechny mediální i skutečné kauzy je zřejmé, že to byla vláda ODS, za které se prokazatelně zvýšila nezávislost státních zastupitelství.“
- „Občanské demokratické straně se díky konkrétním změnám zákonů podařilo zkrátit trestní i občanskoprávní řízení před českými soudy.“
- „Díky snížení odměn exekutorů, které Občanská demokratická strana prosadila, se podařilo v letošním roce snížit počet exekucí o třetinu.“
- „Vztahy České republiky se sousedními státy se za vlád pod vedením ODS dostaly na zatím nejvyšší úroveň. Německo je nejenom naším největším odbytištěm výrobků, ale také partnerem prosazujícím rozšiřování volného trhu a zdrženlivou fiskální politiku na evropské úrovni.“
Taky
bychom mohli přidat i další věci. Nečasově vládě pod vedením ODS se –
sice nakonec trošku ironicky - podařilo zabojovat s korupcí. Byl to
právě ministr spravedlnosti za ODS, který jmenoval do funkce nejvyššího
státního zástupce Pavla Zemana. Nemluvě o silně pro-západní,
pro-americké i pro-izraelské zahraniční politice už od dob Topolánkovy
vlády. Co by za to pravicoví voliči v západní Evropě dali?
Chceme-li
tedy soudit přibližně sedm let pravicové vlády v čele s ODS, buďme
důslední. Nemluvme jenom o kmotrech a směšných ministerských figurách
typu Řebíček, skandálech Fischerovy vlády, kauzách na ministerstvech pod
vedením koaličních partnerů z VV či TOP 09, nepovedené důchodové
reformě. Mluvme i o zdařilém předsednictví v EU, o prosazení církevních
restitucí, o snaze mít u nás americký radar, o stabilizaci ministerstva
školství i dopravy, o jmenování Lenky Bradáčové, o snahu, aby občan na
výplatní pásce viděl celou cenu své práce.
Takhle
by měla ODS před voliče předstoupit. Prostě říct – za naší vlády se nám
podařilo to a to a v následujícím období chceme nadále pracovat na těch
a těch věcech.
Společně proti ODS
V současnosti
můžeme pozorovat politologicky zajímavý jev. Tzv. „pravda a láska“ je
zajedno s Klausem. Proti ODS. (Levicově) liberální střed a
národně-konzervativní pravice alespoň zde jednou jsou. Skoro to vypadá,
že být dneska sympatizantem (co teprve členem) ODS už je považováno za
horší, než být členem komunistů. A v intelektuálně-kreativních kruzích
by možná bylo bezpečnější nosit rudé tričko s Che Guevarou než placku
s Mirkou.
Možná o důvod víc, proč
volit ODS. Na protest. I z hlediska historického kontextu. V osudných
volbách v roce 1946 nesměly kandidovat pravicové strany. Vzhledem
k tomu, že naše Zemanem ovládnutá, a tedy stěží demokratická levice bude
mít společně s Babišem (někdo by řekl Burešem) téměř jistě ústavní
většinu, ocitá se dnes naše země v podobné situaci. Jen málo stran asi
bude po volbách hájit hodnoty západní civilizace. Kdo s tím ODS pomůže?
TOPka? Lidovci? Kdo dál?
ODS opoziční
V každém
případě, kdo se rozhodne přece jen volit v těchto volbách občanské
demokraty, musí si být vědom jedné věci. ODS bude stranou opoziční (tedy
doufejme). Její program se nám může líbit, ale naše země teď půjde
jiným směrem. Poslanci ODS tady budou především od toho, aby ukazovali,
že může existovat směr lepší.
Ostatně,
ani tehdy, až bude ODS vládu za jedno, dvě, tři (snad ne více)
volebních období přebírat, se jí bude takový program prosazovat hůře.
Pokud nyní zvítězí socialistické, korporativistické či populistické strany,
tak můžeme za pár let čekat zemi zadluženou, těsně před bankrotem,
s vysokými daněmi, na státu závislém obyvatelstvu, se spoustou montoven.
Tedy ne zemi sebevědomých a svobodných občanů - samostatných
živnostníků, řemeslníků, podnikatelů či vzdělaných a vysoce
kvalifikovaných zaměstnanců.
Proč má smysl volit ODS?
Jaké
jsou výhody občanských demokratů oproti ostatním stranám? Na rozdíl od
TOP 09 má početnou členskou základnu. Na rozdíl od ANO se hlásí
k nějakým idejím. Taky má program. Umírněný a realistický. Uznává
parlamentní systém, chce jej bránit a při takto nízkých volebních
preferencích se za ní letos do sněmovny pravděpodobně dostanou jen
opravdu kvalitní osobnosti.
Jako
poslanci a stínoví ministři budou muset v následujících letech
zdůrazňovat, proč jsme se před 23 lety vydali na cestu svobody,
demokracie, právního státu a tržního hospodářství. Budou muset
přesvědčit voliče o tom, proč - několik let možná líbivé - levicové a
populistické recepty mohou být nakonec ke škodě nás všech.
Pro
očistu ODS podle mě není nutné to, aby ze sněmovny vypadla úplně.
Věřím, že mafiáni a kmotři na ni přisáti půjdou za mocí, která bude
v příštích několika letech jinde. Že si ODS změní stanovy tak, aby o
jejích lídrech mohli rozhodovat řadoví členové. A že ti – společně
s úspěšnými politiky z komunální úrovně – budou za několik let opět
připraveni ujmout se role, která straně s názvem občanská a demokratická
v českém politickém a stranickém systému náležitě patří.
Čtěte také:
- Měl by pravicový volič podporovat Babišovo ANO?
- Chtěl bych volit Svobodné, ale...
- Chtěl bych volit KDU-ČSL, ale…
- Věci veřejné 2.0 a občan nepoučitelný