Zobrazují se příspěvky se štítkemprojev. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemprojev. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 27. prosince 2015

Reakce na Zemanův projev

Za to, že jsme neslyšeli tak dobrý projev, jaký bychom slyšet mohli, nemůže pouze Zeman. Taky jsme nemuseli zavádět přímou volbu nebo kdysi dávno rušit království.
To dobré z výročního projevu hlavy státu:
- zdůraznil, že máme 2. nejnižší nezaměstnanost a 2. nejvyšší ekonomický růst v EU a našim zaměstnancům a zaměstnavatelům za to poděkoval

- řekl, že ne všechny sociální dávky jsou dobré, že např. příspěvek na bydlení je nesmysl

- představil svou vizi pro ČR - směřovat směrem ke skandinávským zemím - modelu na dvou pilířích - vysokých (a progresivních) daních + to, že se jejich výnos nerozkrade, ale investuje do lidí - do zdravotnictví, vzdělání, vědy, výzkumu atp.

- zkritizoval velkou část blízkovýchodních uprchlíků za to, že jsou to většinou zdraví mladí muži, kteří místo toho, aby se zbraní v ruce bojovali za svou zem, tak jen odlévají schopné lidi, a tím islámskému státu pouze pomáhají

- připomněl taky důležitou věc - že tahle země je naše a nemůže patřit všem (jinými slovy - o imigrační a integrační politice si máme rozhodovat v Praze)


To horší:

- jeho projev trošku působil i jako snaha přesvědčit Babiše, aby získal jeho podporu v příštích prezidentských volbách

- naše nynější (a dočasné) ekonomické úspěchy přisoudil mj. současné vládě, která se o ně ale asi nijak nezasloužila, spíše dělá vše pro to, abychom zase začali rapidně klesat

- zároveň s tím kritizoval předchozí pravicové vlády, nicméně je dost pravděpodobné, že jsou to právě ony a jejich nepopulární (sice ne vždy ideální) politika, jimž za současný stav vděčíme

- jeho vychvalování skandinávského modelu je problematické, protože nelze ignorovat to, že se od jeho přehnané verze v posledních letech spíše ustupuje, a zároveň s tím i to, že třeba takové Švýcarsko se svými nízkými daněmi je na tom patrně daleko lépe

- kritizovat masovou imigraci je sice na místě, ale bylo by vhodné, aby hlava státu říkala i to B - tedy, že naše země je sice naše a nemůže patřit všem, ale kvůli tomu nemusíme a nesmíme být primitivními rasisty
- ostatně ta generalizace, že uprchlíci utíkají do Evropy za sociálními dávkami a konspirace o tom, že je to řízená invaze, zní z úst hlavy státu poněkud přehnaně

- zábavné bylo ovšem i to, že když začal mluvit o letošním 17. listopadu, tak jsem čekal, že se v souvislosti s tím za něco omluví, ale místo toho nám řekl, že jej zpravodajské služby sice informovaly o tom, co bude na transparentech, ale zapomněl se zmínit, jak je možné, že už mu neřekly, kdo že to je ten Konvička

Obecně byla jeho řeč spíše výběrem osobních politických názorů, a nikoliv státnickým projevem hlavy státu. Chyběla tam inspirace v tom, v čem všem bychom mohli být lepší společností, a jak toho může každý z nás svou mravenčí prací dosáhnout.

Ale nenechme se otrávit, za pár dní máme ještě slovenského prezidenta a jeho projev.

Odkaz na ten Zemanův je zde.

středa 29. srpna 2012

Opravdoví lídři se neřídí průzkumy. Opravdoví lídři je mění!


Chris Christie, guvernér amerického státu New Jersey, nám včera ukázal, jak vypadá brilantní projev po obsahové i formální stránce. Výrok v titulku je jen jedna z mnoha skvělých částí jeho projevu. Pojďme se podívat i na ty další, protože to je něco, co by i Češi potřebovali slyšet!



"Stát tady před vámi je pro mě něco velice neskutečného. Republikánský guvernér ze státu, kde je o 700 000 víc demokratů než republikánů, dává projev na našem celonárodním kongresu. Republikán z New Jersey tu dnes stojí před vámi."

"Jsem hrdý na mou stranu, jsem hrdý na svůj stát a jsem hrdý na svou zemi."

"Jsem synem irského otce a sicilské matky."

"Oni oba prožili těžký život. Otec vyrůstal v chudobě. Po tom, co se vrátil ze služby v armádě, pracoval v 50. letech v továrně. S tímto zaměstnáním a jako americký voják zvládl vystudovat na večerní univerzitě, aby se stal prvním člověkem ve své rodině, který dosáhl vysokoškolského diplomu. Náš první rodinný obrázek byl v den jeho promocí, s mojí mámou, rozzářenou vedle něj, šest měsíců těhotnou, když mě čekala."

"Máma také začínala z ničeho. Byla vychována svobodnou matkou, která musela jezdit každý den třemi autobusy, aby se dostala do práce. A máma trávila čas tak, jak ji bylo určeno - dítě vychovávající děti - její dva mladší sourozence. Byla pevná jako skála a vůbec nestrpěla hlupáky. Pravdou je, že si to nemohla dovolit. Říkala pravdu - bez obalu, přímo a bez mazání medu kolem pusy. 

Jsem její syn.

Byl jsem její syn, když jsem poslouchal "Darkness on the Edge of Town" s mými středoškolskými kamarády na břehu v Jersey.

Byl jsem její syn, když jsem se přestěhoval do garsonky s Mary Pat, abychom začali manželství, které dnes trvá 26 let.

Byl jsem její syn, když jsem trénoval své syny Andrewa a Patricka na hřištích v Mendhamu a když jsem s hrdostí sledoval, jak naše dvě dcery Sarah a Bridget pochodovaly se svými fotbalovými týmy v průvodu na Dni práce.

A jsem stále její syn i dnes, jako guvernér, řídící se pravidly, která mě naučila: říkat věci od srdce a bojovat za naše principy. Nikdy mě neučila, že mohu získat extra kredit za to, že budu prostě říkat pravdu.

Ta největší lekce, kterou mě máma naučila, byla nicméně tato: řekla mi - budou časy ve tvém životě, kdy si budeš muset vybrat mezi tím, být milovaný, a být respektovaný. Řekla mi - vždy si vyber to, že budeš respektovaný, protože láska bez respektu je vždy pomíjivá - ale respekt může vyrůst ve skutečnou, věčnou lásku."


"Naši otcové zakladatelé měli tu moudrost, aby věděli, že přijetí okolím a popularita jsou pomíjivé a že principy této země potřebují být zakořeněné v silách větších, než jsou vášně a emoce naší doby. Naši lídři se dnes ovšem rozhodli, že je důležitější být populární, dělat to, co je jednoduché a říkat "ano," místo toho, aby říkali ne, když "ne" je to, co je zapotřebí."

"Je to síla našich ideí, ne naší rétoriky, co lidi přitahuje k naší straně."

"Když máte lidi, kteří se starají více o to, aby byla udělaná práce, kvůli které byli zvoleni, místo aby se starali o své znovuzvolení, tak je možné pracovat společně, dosahovat zásadových kompromisů a mít výsledky."

"Naše problémy jsou obrovské a jejich řešení nebudou bezbolestná. Všichni musíme sdílet tu oběť. Jakýkoliv lídr, který nám bude říkat něco jiného, nám prostě neříká pravdu."

"Co o nás budou říkat naše děti a naši vnuci? Budou říkat, že jsme strčili hlavy do písku, že jsme se nechali utišit vytvořeným komfortem, který jsme získali, že naše problémy byly příliš velké a my příliš malí, že někdo jiný by měl něco změnit, protože my nemůžeme? Nebo budou říkat, že jsme povstali a udělali těžká rozhodnutí, potřebná k zachování našeho způsobu života?

Nevím, jak vy, ale já nechci, aby si mé děti a vnoučata musela v historických knihách číst, jaké to bylo žít v Americkém století. Já nechci, aby jejich dědictvím byla obrovská vláda, která vysokými daněmi, neúměrným utrácením a zadlužením přetížila a uvrhla skvělé lidi do druhořadého občanství. Já chci, aby žili v druhém Americkém století!"

"My jsme nikdy nebyli oběti našeho osudu. My jsme vždycky byli pány našeho vlastního!"


Takové lídry potřebuje nejen dnešní Amerika, ale i dnešní Česká republika! Přepis celého projevu naleznete zde - http://drudgereport.com/flashcc.htm