Občané do ulic! Už je čas!

Zase se nám blíží 17. listopad. Už tomu bude 22 let, kdy se český člověk zvedl a šel vyjádřit svůj názor do ulic. Tehdy to byla spousta lidí, různé druhy lidí, ale všichni měli jedno společné – odstranit tehdejší zkorumpovaný, nespravedlivý a nemorální režim. O co by nám ale mělo jít nyní?

V naší zemi je formálně demokracie, svoboda, právní stát, tržní systém. Když říkám formálně, myslím tím ono pověstné Masarykovo – „Tož demokracii bychom měli, ještě by to chtělo nějaké ty demokraty.“ A já se ptám, kde jste? Chceme svobodu? Chceme demokracii? Chceme právní stát a spravedlnost? Chceme tržní systém, který bude fungovat?

Ve čtvrtek se do ulic nejen Prahy, ale nyní konečně i do více měst chystá spousta lidí z různých iniciativ, kteří mají různé názory na to, co by mělo současný marasmus v této zemi nahradit. V zásadě máme něco společného – jsme toho názoru, že nynější stav je neudržitelný a chceme jej změnit. Jak?

Do ulic půjdou komunisté, náckové, socialisti, zelení radikálové, anarchisté, ale také tam půjdou i obyčejní občané, kteří se nehlásí ani k jedné z těchto skupin. Já si však myslím, že by nás mělo být víc, že by slušný pravičák, který chce svobodu, demokracii, právní stát a kapitalismus, měl do ulic vyrazit také. Jeho cílem nemusí být svržení současného režimu (ten jeho zde formálně existuje, tudíž je šance jej prosadit i reálně). Jeho cílem může být pouze demonstrativní podpora ostatních v tom, aby se zajímali, aby dávali najevo svůj názor, aby se měnili, aby se zkrátka starali o věci v této zemi, protože jsou to oni, kdo za to nakonec všechno ponese odpovědnost a konec konců i následky.

Řada lidí řekne, že nemá čas, aby se o takové věci starali. Na to vám řeknu jen – já jsem student, potřebuji si vydělávat na nájem, na jídlo, potřebuji psát seminárky, číst spoustu literatury a učit se, potřebuji se vzdělávat také mimo svůj obor, protože chci mít dobře zajištěnou rodinu a vybudovat si dostatečné pasivní příjmy, abych mohl pomáhat svému okolí, abych se nemusel spoléhat na důchodovou almužnu (s kterou stejně mí vrstevníci verbálně nepočítají, ale už se nezamýšlejí nad tím, že i přesto, že ji mít nebudou, tak budou chtít někde bydlet a mít co jíst).

Přesto všechno, půjdu také do ulic. Je to svátek studentů. Je to oslava boje proti komunistické totalitě. Ale půjde mi také o protest proti zbytečně vysokým daním, proti nehorázným dluhům, proti korupci a klientelismu, proti socalismu pro bohaté – a pro kapitalismus! (Jsem si vědom, že v tom posledním se s mnoha lidmi v této zemi neshodnu, neboť levicoví extrémisté v této zemi vykonali své dílo velmi pečlivě.)

Ne, ve čtvrtek se nic moc nezmění, ale je to jeden z akčních kroků, který musíme všichni podniknout, pokud chceme žít v lepší zemi. Korupci neodstraníme tím, že zavřeme pár politiků, soudců, státních zástupců, policistů, novinářů či podnikatelů (což se nyní bude dít docela často). Korupci odstraníme jedině tak, že sami ve svých životech přestaneme lhát, že přestaneme krást a podvádět – a především přestaneme to tolerovat, když uvidíme, že to dělá někdo jiný.

Ale potřebujeme také tu změnu strukturální a loutkovou. Musíme změnit některé zákony (bankovní gembling, finanční ústava, vlastnictví akcií, zadávání veřejných zakázek, volební systém, atd.). Potřebujeme také vyměnit současnou vládnoucí garnituru, potřebujeme na klíčové pozice v této zemi dostat slušné lidi, kterým budeme moci důvěřovat, ale které budeme také pravidelně prověřovat a v případě potřeby odvolávat.

Vážení občané, máme spoustu možností, jak můžeme něco změnit – čtěte informace (ne bulvární nebo populární zprávy), pište články, pište petice, posílejte e-maily, sdílejte to na sociálních sítích, mluvte s lidmi ve vašem okolí, pořádejte demonstrace a choďte volit! Tím to všechno můžeme změnit a posunout k lepšímu. Nikdo jiný to za nás neudělá. Možností máme skutečně mnoho.

Osobně vidím velký potenciál také v iniciativách www.ano2011.cz, www.neo2011.cz, www.nfpk.cz, http://verejnostprotikorupci.cz/ nebo také v novém předsedovi poučené strany KDU-ČSL, Pavlu Bělobrádkovi.

Ve čtvrtek 17. listopadu pojďme všichni demonstrativně do ulic našich měst!

Zdravý patriotismus vs. primitivní nacionalismus

Nic než národ! Čechy Čechům! Jsou toto hesla, která svědčí o národní hrdosti, o zdravém národním sebevědomí? Jak často je z úst českých nacionalistů slýcháme? A jsou tato hesla a lidé, kteří je hlásají nebezpeční? Jak bychom mohli zvýšit hrdost českých občanů na svůj národ a neohrozit při tom národy jiné a občany či imigranty z jiných národů na našem území? Máme vůbec právo říkat, že toto území je naše vlastnictví a nikdo jiný na něj nemá nárok? A co náš národ v Evropské unii?

Největší rozdíl mezi primitivním nacionalismem a zdravým patriotismem vidím v tom, že ten první agresivně vyzdvihuje svůj národ nad všechny ostatní, okolní národy nenávidí, nejraději by proti nim vedl válku nebo je i zničil. Takový nacionalista - byť si může říkat vlastenec - má rád svou zemi nejvíce v dobách zlých, kdy se blíží války a totalitní režimy. Toho druhého - zdravého patriota a skutečného vlastence a vzor vidím v průměrných Američanech - mají rádi svou zemi v dobách dobrých - ale i zlých - a snaží se ji milovat pro to, jaká je, že je jejich a jsou ochotni za ni bojovat a položit za ni klidně i svůj život. Vyznačuje se to tím, že na každém druhém domě visí vlajka jejich země. Když se zpívá národní hymna, tak se drží za srdce a nahlas zpívají. A především se snaží svou zemi zvelebovat doma a důstojně reprezentovat v zahraničí.

Rád bych se ještě dotkl sporu, zda vůbec máme právo na svůj národ a jaký to má vůbec smysl, když jsme všichni lidé a mohli jsme se narodit klidně někde úplně jinde. Myslím si, že pokud už by to nemělo nějaký vyšší smysl (a umím si představit, že má), bylo by národní sebeurčení v pořádku z čistě pragmatických důvodů. Člověk má tendenci se lépe starat o to, co je jeho, co má v osobním vlastnictví, k čemu má nějaký vztah a navíc potřebujeme nějaký systém, nějaké hranice a ohraničení, abychom neměli úplnou anarchii.

A co když ztratíme svoji identitu v Evropské unii? Potom bych se ptal, co je tou naší identitou? Co nás spojuje? Co jsou myšlenky českého národa? Jak zní český sen? A bylo by to skutečně ohroženo, kdybychom byli v rámci EU?

Náš národ dokázal velké věci. Mnohokrát se i vzdal, ale pojďme se společně semknout a vymyslet to, na co bychom jako Češi mohli být hrdí, najděme to, co nás přiměje mít ruku na srdci a hlasitě zpívat naši hymnu, učme to pak naše děti na školách a v médiích, vyvěsme si doma českou vlajku a buďme na sebe hrdí po celý rok – ne pouze tehdy, když několik z našich úžasných kluků vyhraje mistrovství světa v hokeji!

A na závěr – Bůh žehnej České republice!?

Psáno pro Nový hlas - http://kdu.ecpaper.cz/rijen2011/#page=16-17
 

Témata přímé prezidentské volby 2013

Jaký by měl být nový český prezident? Co by měl přinést a co od něj očekáváme? Proč je pro nás tato funkce tak důležitá? Jaké by měl mít pravomoci a co by mělo být hlavními tématy přímé prezidentské volby 2013?

Ano, chci přímou volbu prezidenta. Ostatně jsem pro přímou volbu všech možných dalších veřejných činitelů - od správců pokladen, volebních komisařů, starostů a primátorů, místních šéfů policistů (obdoba šerifů), státních zástupců, poslanců, senátorů, ředitelů veřejnoprávních médií až po toho prezidenta. Přímo si u nás nyní volíme pouze senátory a tyto volby by stejně měly být správně prohlášeny za neplatné kvůli směšně nízké volební účasti. Pak si volíme strany a kroužkujeme předem určené stranické kádry, kteří za nás dosazují všechny ostatní. Tomu neříkám demokracie. Ale zpět k prezidentovi.

Náš národ je příliš fixovaný na svou hlavu. Skoro každý by v mládí chtěl být prezident a pro téměř všechny je prezident jeho vzorem. Toto někteří z nich nepochopili. Tato funkce bude mít v české krajině asi navždy určitý monarchistický přídech a nevidím na tom nic špatného. O to víc je však nutné si dobře vybírat. Z čeho to pramení? Kde bychom měli hledat vzor pozitivních vlastností budoucích prezidentů? Ať už to byl ochránce a bojovník Sámo, moudrý praotec Čech, selští Přemyslovci, svatý Václav jako symbol slušnosti, budovatel, vzdělanec a velikán Karel IV., osvícený Jiří z Poděbrad či vzdělaný a odvážný Tomáš Masaryk nebo světem uznávaný Václav Havel, vždy hledáme ten vzor. Myslím si, že věty typu "když může krást Klaus, já můžu taky" hodně stojí za tím, proč je naše země nyní mezi lídry světové korupce.

Jaký by ale měl být? Osobně si za ideál prezidenta představuji člověka vzdělaného, odvážného, inteligentního, moudrého - takového, který umí mluvit (spisovně a slušně) a je výborným státníkem. Měl by také být mistrem v etiketě, ale především v morálce. Měl by to být lídr, který dokáže strhnout davy - ale ke správným věcem. A samozřejmě - pojďme takového najít. A až ho najdeme, tak ho zvolme. A až ho zvolíme a bude nás reprezentovat, nechme se jím i inspirovat. Učme se od něj. Chovejme se jako on. Podporujme ho. Snažme se být ještě lepší. I kdybychom to měli dělat z čistě pragmatického hlediska, že nikdy nevíme, kdy budeme povoláni do služby pro naši zemi a volba padne právě na nás. Jsme totiž všichni Češi, občané České republiky a každý z nás má právo se jednoho dne prezidentem stát. Ale buďme především slušnými občany. Budujme každým dnem naši zemi mravenčí prací - ne jak to říkal bolševik, ale jak to říkal Masaryk!

Samozřejmě, že bych byl také rád, aby měl můj prezident podobné názory jako já - tedy aby byl umírněný konzervativec, ale když bude splňovat předchozí kritéria, nebude mi vadit, když bude umírněný liberál či umírněný sociální demokrat.

A co se týká pravomocí - u nás má prezident především reprezentativní funkci a nevidím důvod, proč bychom na tomto i v případě přímé volby měli něco měnit. Prezident je pro Čechy vzorem, ne úředníkem, ne vládcem.

A jaká budou témata? Máme vůbec nějaká? Jistě, někteří extrémisté a populisté typu Paroubka či Bobošíkové nepochopí, o čem takové volby jsou a začnou tam cpát věci, které se mají řešit ve sněmovních volbách. Takže těmi tématy určitě nebude důchodová, zdravotní či sociální reforma. Nebudou se řešit ani daně ani dálnice atd. Zkrátka prezident nebude kandidovat s programem, ve kterém by měl věci, které ve své funkci nemůže ovlivnit nebo zařídit. Co ale slibovat (a následně plnit - nebo být odvolán či znovu nezvolen) může? Určitě vizi toho, jaká chce být a kam chce naše země do budoucna směřovat. Mohl by morálně podpořit kulturu, vzdělanost či charakter našich občanů, svobodných jednotlivců. Sice by mohl i nastínit vizi toho, jak by si určité kroky vlády a parlamentu na témata výše představoval, ale tato funkce by mu neměla sloužit jako prostředek pro zajištění si budoucí politické kariéry v důchodovém věku.

Jakého prezidenta chcete vy? Šli byste do toho vy osobně? Kdo vyhraje v roce 2013? A bude vůbec přímá volba? Jaká témata jsou důležitá pro vás?

Václav Moravec ala Major Zeman

Je normální, aby dnes dostával člen zločinecké organizace, sprostý lhář a demagog takový prostor v hlavní politické diskuzi v naší zemi? Je záměr či hloupost to, že mu má v tak historicky důležité kauze pro naši zemi, jako je odbojová činnost skupiny bratří Mašínů, oponovat zkompromitovaný a řečnicky ne příliš nadaný ministr Vondra?

Soudruh Kováčik se nezapřel. Lhal, urážel, plival nesmysly. Řekl spoustu věcí, na které by měl svobodný člověk a demokrat reagovat velice rázně – a ne jen sedět a usmívat se. Osobně nechápu, jak může svobodně a demokraticky smýšlející člověk vůbec jít do pořadu se členem zločinecké bandy masových vrahů. Kdykoliv komunista řekne, že Mašíni byli sprostí vrazi, je třeba jasně říct, že těmi sprostými vrahy jsou komunisti a jejich zastánci – a Mašíni jsou hrdinové.

Pro ty, kdo chtějí hledat pravdu, kdo se odmítají podřídit komunistické propagandě a neustálému vymývání mozků pokračující na obrazovkách nejen České televize dodnes, nabízím hned několik velice podnětných článků.

Upozorňuji, že dokud toto nebudeme schopni pochopit, pak nám nepomůže ani rating stoupající i o pět stupňů!

Luboš Zálom: Měli se raději bratři Mašínové upálit?

Roman Joch: Odboj nebyl žádný tragický omyl - „Ne, nic z toho předešlého nestálo za to. Nejvyšší hodnotou je biologické přežití.“ To je však stanovisko otroka. (…) Máme-li vůbec něčeho litovat, pak jen toho, že se k nim nepřidalo více lidí. …

A pro větší národní sebereflexi ještě jeden - Ross Hedvicek: Česká lůza s pěnou u úst se zmítá v křečích – „Pro ty, kterym neni jasny muj vyraz luza a mozna se jim dokonce zda urazlivy, rad poslouzim vysvetlenim. Luza je pomerne stare ceske slovo, ktera dnesni ceska mladez vetsinou ani nezna, navzdory tomu, ze sami maji castou tendenci se tak sami chovat. Luza (cesky ekvivalent anglickeho slova rabble) je nejnizsi trida, odruda ci kasta lidi (nikoliv majetkove, vyhradne mentalne), kteri nemajice obzvlastnich intelektualnich schopnosti maji pak tendenci se chovat jako smecka zvirat (jako priklad pouzijme vlky). V Ceske republice se za plnopravne prislusniky luzy muze povazovat zhruba 50% obyvatelstva CR, prilezitostnym luzovitym chovanim je ale ovlivneno a infikovano daleko vetsi procento, muj odhad je az 90% lidi. Pokud je mi znamo, Penicilin ani Tetracyklin na to nezabira.“

Sním o zemi, kde hrdinové nebudou nazýváni vrahy

Hrdinové odcházejí, zločinci zůstávají i nadále ve sněmovně a ještě jim rostou preference. Je to mu již rok, co zemřel československý hrdina Milan Paumer a nyní zemřel další ze skupiny bratří Mašínů Ctirad (Radek) Mašín. Český velvyslanec v USA i ministr obrany budou účastni na jeho pohřbu. Komunistická a socialistická opozice nesouhlasí, ale nejen ona. Společnost je rozdělena. A neměli bychom se stydět, že náš hrdina na vlastní přání nebude pohřben v naší zemi?

Ano, účastníci třetího odboje, odvážní chlapci ze skupiny bratří Mašínů jsou hrdinové! Můžete prskat, můžete manipulovat, můžete nesouhlasit, ale to je tak všechno, co na tomto faktu změníte.

Dokonce demokratická strana – ČSSD – má problém s tím, že vláda chce této skupině – jedněm z mála našich hrdinů – udělit vyznamenání. Tuto odvahu již před časem projevil bývalý premiér Topolánek. Naopak zbabělost v této věci projevili oba čeští prezidenti Václav Havel i Václav Klaus. Ale není to jen česká komunisty zmanipulovaná nebo věc jinak nechápající levice, která nesouhlasí s tím, že se jedná o hrdiny. Někteří sice nemají tu drzost nazývat je vrahy, ale poměrně často se setkáme i s tím, že příznivci pravice jejich odboji nerozumí a nedokážou jej ocenit.

A teď se zeptám těch, kteří jste o jejich činnosti něco četli – např. Odkaz od Barbary Masin, kteří jste na toto téma mnohokrát diskutovali a četli různá fakta a různé názory, kteří jste jejich čin pochopili, kteří si uvědomujete, že svoboda je důležitější než život – nestydíte se – tak jako já – za český národ, že jeden z mála našich hrdinů nebude pohřben v jeho rodné zemi, bývalé vlasti – a to na vlastní přání?

Za to americká společnost si svých hrdinů vážit umí – a jedním z amerických hrdinů byl i Ctirad Mašín – protože bojoval v americké armádě a bude tak pohřben jako válečný veterán se všemi poctami.

Divíte se, proč se vlastně Mašíni odmítají vrátit zpátky do České republiky? I za cenu, že už svou vlast nikdy neuvidí? Pojďme se třeba zamyslet nad tím, proč je v české justici 70 % soudců s komunistickou minulostí – včetně předsedy soudu ústavního, proč komunistům neustále stoupají preference, proč vládnou v několika krajích, proč slušnost je v naší zemi slabostí a malost a podfukářství naopak ctností, proč se ohledně činů skupiny bratří Mašínů odvíjejí hysterické diskuze?

Řeknu to tedy znovu – a věřím, že se všemi svobodnými lidmi – sním o zemi, kde hrdinové nebudou nazýváni vrahy.