Odpovědi na důležitá témata: Tomáš Vandas

Jako čtvrtý na důležitá témata týkající se pravomocí prezidenta České republiky odpověděl předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomáš Vandas. 

Jaký je Váš postoj k Evropské unii? Měli bychom jít cestou větší integrace a federalizace, nebo naopak? A jak? Jste spíše eurofederalistou, eurorealistou, euroskeptikem či přímo euronihilistou?

Jsem jednoznačně euroskeptikem a odmítám další prohlubování Evropské integrace.

Jaký je Váš postoj ke zřízení globální vlády? Byli byste ochotni v zájmu údajné záchrany planety přistoupit i na zeleně-socialistickou totalitu? Jak by měla vůbec globální spolupráce probíhat? Mělo by být spíše globální vládnutí, nebo naopak pouze globální spolupráce nezávislých a suverénních států?

Takovou vizi - globální vládu - odmítám. Jsem pro spolupráci samostatných a nezávislých států.

Co Vy a ESM (Evropský stabilizační mechanismus)? Vetovali byste jej? Jak se vůbec stavíte k řešení evropské dluhové krize?

K tomuto tématu odkazuji na můj článek: http://www.dsss.cz/evropska-stabilizacni-past

Koho byste jmenovali do rady České národní banky? (Pokud ne jména, pak alespoň typově či ideově - ekonomy jaké ekonomické školy?)

Takové kandidáty, kteří by podporovali zachování koruny jako národní měny a prosazovali by politiku ekonomické reality, nikoliv závislosti na Bruselu.

Koho byste jmenovali do čela Ústavního soudu? Nejvyššího soudu? Nejvyššího kontrolního úřadu? Byl by Váš výběr lidí do čela veřejných univerzit ovlivněn ideově?

Tyto personální otázky zatím nebudu zveřejňovat.

Jak často se chystáte udělovat milosti? Souhlasíte vůbec s tímto institutem? Budete jej brát jako obchod pro své kamarády, sponzory?

Institut milosti je výlučnou prezidnetksou pravomocí, a ta by se neměla stát nikdy protekcí pro kamarády či známé a dokonce být jakýmsi obchodem.

Jak často budete vetovat zákony? Budete se snažit prosadit tímto způsobem i svůj pohled na jednotlivá témata schvalována parlamentem?

To je samozřejmě odvislé od kvality jednotlivého zákona.

Jaký je Váš postoj k USA, Číně, Rusku? Jak by měla vypadat česká zahraniční politika ve vztahu k těmto zemím?

Politika rovnovážná, suverénní a nikoliv poddajná a ohebná.

Jakým směrem by se měla orientovat česká ekonomika? Co proto ve své funkci hodláte podniknout?

Orientovat se na všechny zajímavé trhy a partnery, nikoliv jen jedním směrem, jako tomu bylo po roce 1989. Prezident moc pravomocí v tomto směru nemá, spíše tedy apelovat prohlášeními a celkovým postojem.

Jak by se podle Vás měla řešit demografická krize? Měli bychom nedostatek obyvatel řešit imigrací? Pokud ano, měli bychom si vybírat, tedy např. diskriminovat imigranty z islámských zemí, kteří nemají blízko k naší kultuře?

Jednoznačně podporu kvality života našich občanů a vytvoření podmínek pro rozvoj rodiny. Imigrací tento problém řešit nelze, ten kdo to tvrdí, jedná proti zájmům naší země.

Nakolik si myslíte, že by měly mezinárodní organizace (OSN, NATO, jednotlivé vlády) zasahovat do záležitostí cizích států? Kdy to podle Vás je, a kdy není přijatelné?

Pro žádnou suverénní zemi není jakékoliv zasahování velmocí či mezinárodních institucí přijatelné.

Jako reprezentant České republiky, jaká je podle Vás optimální míra politické korektnosti?

Míra politické korektnosti je snaha v našich podmínkách určit, co se smí říkat a co ne. Je to jakýsi nástroj na umlčení nepohodlných názorů.

Jak se postavíte k pronásledování křesťanů ve světě, zj. v islámských zemích? Je to podle Vás dobře, nebo budete v této věci podnikat nějaké kroky?

To můžeme pouze odsoudit prohlášením, jakékoliv jiné pravomoce zde nejsou.

Uvědomujete si, že nejste pouhými kladeči věnců, že máte reálné pravomoci a za svá rozhodnutí a vyjádření ponesete reálnou politickou odpovědnost?

Já si především uvědomuji odpovědnost za tuto zemi a její budoucnost.

Publikováno také na: AC24.

Teď už je to na nás. Král ani Klaus nás nespasí!

Přestože mě šokovaly již záběry Václava Havla s Dalajlámou, kde jsem jej téměř nepoznal, ve skutečnosti jsem si nepřipouštěl, jaká bude Česká republika, až nás opustí. Pro dnešek bych zanechal sporů havlistů a klausistů, a raději se zeptal svého národa na to, jak si to představuje dál? Zkusíme ještě jednou ten komunismus – vždyť by nás zdevastoval jen ještě více než ten předchozí s jeho současnými mafiány, ne? Nebo nějakou formu fašismu? Bárta nebo Vandas? A co tak si zkusit vážit té mladé svobody, té mladé demokracie, toho volného trhu, který nám opět přinesl prosperitu, co tak začít konečně naplno využívat vládu práva? Co vy na to?

Jsem velice zvědav, jak tento národ bude na smrt prvního prezidenta své mladé republiky reagovat. Budou reakce hodny vyjádření amerického prezidenta? Nebo o něčem svědčí zrušení diskuzí pod články médií, v nichž se objevují největší zvratky? (Ten dvojsmysl může zůstat). Uvědomíme si už konečně, že Listopad 1989 byl pouze jedním krokem, jen jednou avšak velice významnou stopou na cestě za demokracií a svobodou? Pochopíme už konečně, že nebudeme-li si své volené zástupce hlídat a v případě jejich neschopnosti nebo všehoschopnosti je odvolávat, že se budeme neustále navzájem okrádat, tak se nic nezmění?

Začne nám už konečně vadit, že dáváme většinu svých těžce vydělaných peněz (teda já ještě tak moc ne) do rukou těch, kteří je buď rozkradou, promrhají nebo dají těm, kteří je nepotřebují, neváží si jich a ještě vám budou nadávat, že jim dáváte málo? (Teď zdaleka nemyslím jenom Romy). A bude nám to vadit i jinak než u piva? Stěžujete si, že tam ti nahoře jsou zloději, mafiáni, prospěcháři (pominu-li, že by se většina z nás mohla chovat podobně), ale jak se tam dostali? Kdo je zvolil? Vy? Tak trošku. Strany! A kdo volil ty strany? Vy! A kdo volí v těch stranách? Ti, kteří v nich jsou? A kde jste vy?

Vážení, tato země má problém. Už nejen vnitřní, ale vzhledem k problémům EU a mocenským ambicím nedemokratického Ruska (jehož část společnosti je dneska možná svobodnější a odvážnější než ta naše), ale především ten vnitřní. Začněte si prosím uvědomovat svoji odpovědnost, své občanské povinnosti a začněte něco dělat! Neděláte to konec konců pro sebe, vy si můžete večer zapnout Ordinaci v růžové zahradě a před tím si užít zvířátko nakonec nebo palec nahoru, ale ty vaše a naše děti, které ten večírek budou platit a uklízet po něm, už na takové věci nebudou mít vůbec čas!

A jestli se někdo zamýšlí nad tím, jak ty věci teda měnit, možná vás zkusím inspirovat. Je mi 20, jsem členem politické strany i jejího mládežnického sdružení. Sleduju aktuální dění. Nejen u nás, ale i ve světě. Čtu i média, která píší věci, které se od zaplacených a zkorumpovaných novinářů nedozvíte. Hlasuju v anketách na internetu. Když si myslím, že ten politik stojí za to, jdu mu pomoct s kampaní – rozdat letáčky a tak, přesvědčovat lidi na náměstí, rozeslat maily známým, sdílet něco na facebooku. No a taky ho jdu volit a ještě při tom dohlédnu na regulérnost voleb ve volební komisi (je to i placené, pokud vám nestačí pocit občanského jednání). Co ještě? Pomáhám matkám s kočárkem v tramvajích, pouštím sednout staré lidi, nekradu, snažím se nelhát. Ještě vlastně píšu tyto články, ono to vyjde nejen tady, přečtou si to známí na facebooku, někdo to sdílí, třeba to někoho osloví a zamyslí se. Ještě je super chodit na demonstrace a pochody. No však máte vlastní fantazii a plno dalších příkladů.

A jestli si stále myslíte, že jedinec stejně nic nezmění, tak ano, ten, který nic neudělá, ten nic nezmění. A myslete na Hitlera, takový jednotlivec jeden malinký zakomplexovaný, chudák taky nic nezměnil…