Reakce na Zemanův projev

Za to, že jsme neslyšeli tak dobrý projev, jaký bychom slyšet mohli, nemůže pouze Zeman. Taky jsme nemuseli zavádět přímou volbu nebo kdysi dávno rušit království.

To dobré z výročního projevu hlavy státu:

- zdůraznil, že máme 2. nejnižší nezaměstnanost a 2. nejvyšší ekonomický růst v EU a našim zaměstnancům a zaměstnavatelům za to poděkoval

- řekl, že ne všechny sociální dávky jsou dobré, že např. příspěvek na bydlení je nesmysl

- představil svou vizi pro ČR - směřovat směrem ke skandinávským zemím - modelu na dvou pilířích - vysokých (a progresivních) daních + to, že se jejich výnos nerozkrade, ale investuje do lidí - do zdravotnictví, vzdělání, vědy, výzkumu atp.

- zkritizoval velkou část blízkovýchodních uprchlíků za to, že jsou to většinou zdraví mladí muži, kteří místo toho, aby se zbraní v ruce bojovali za svou zem, tak jen odlévají schopné lidi, a tím islámskému státu pouze pomáhají

- připomněl taky důležitou věc - že tahle země je naše a nemůže patřit všem (jinými slovy - o imigrační a integrační politice si máme rozhodovat v Praze)

To horší:

- jeho projev trošku působil i jako snaha přesvědčit Babiše, aby získal jeho podporu v příštích prezidentských volbách

- naše nynější (a dočasné) ekonomické úspěchy přisoudil mj. současné vládě, která se o ně ale asi nijak nezasloužila, spíše dělá vše pro to, abychom zase začali rapidně klesat

- zároveň s tím kritizoval předchozí pravicové vlády, nicméně je dost pravděpodobné, že jsou to právě ony a jejich nepopulární (sice ne vždy ideální) politika, jimž za současný stav vděčíme

- jeho vychvalování skandinávského modelu je problematické, protože nelze ignorovat to, že se od jeho přehnané verze v posledních letech spíše ustupuje, a zároveň s tím i to, že třeba takové Švýcarsko se svými nízkými daněmi je na tom patrně daleko lépe

- kritizovat masovou imigraci je sice na místě, ale bylo by vhodné, aby hlava státu říkala i to B - tedy, že naše země je sice naše a nemůže patřit všem, ale kvůli tomu nemusíme a nesmíme být primitivními rasisty

- ostatně ta generalizace, že uprchlíci utíkají do Evropy za sociálními dávkami a konspirace o tom, že je to řízená invaze, zní z úst hlavy státu poněkud přehnaně

- zábavné bylo ovšem i to, že když začal mluvit o letošním 17. listopadu, tak jsem čekal, že se v souvislosti s tím za něco omluví, ale místo toho nám řekl, že jej zpravodajské služby sice informovaly o tom, co bude na transparentech, ale zapomněl se zmínit, jak je možné, že už mu neřekly, kdo že to je ten Konvička

Obecně byla jeho řeč spíše výběrem osobních politických názorů, a nikoliv státnickým projevem hlavy státu. Chyběla tam inspirace v tom, v čem všem bychom mohli být lepší společností, a jak toho může každý z nás svou mravenčí prací dosáhnout.

Ale nenechme se otrávit, za pár dní máme ještě slovenského prezidenta a jeho projev.

Odkaz na ten Zemanův je zde.

Zelení Piráti všech krajů, spojte se!

zdroj: www.fb.com/iniciativa.zeleni.pirati

Zelení a Piráti, mám na vás prosbu. Věřím, že i vám záleží na tom, aby naše země byla jedním z nejlepších míst k životu. A abyste to mohli prosazovat, tak se musíte někam dostat. Proč je klíčové, abyste se nyní spojili?

V krajských volbách to máte snadnější, protože vám stačí 5 % na to, abyste se jako koalice do zastupitelstva dostali. V Jihomoravském kraji jste si to už naštěstí uvědomili. Ale opravdu si myslíte, že se vám podaří nezůstat mimo i v každém z těch dalších krajů, pokud budete kandidovat samostatně? Jak, že se jmenuje ten váš společný europoslanec, který naposledy získal 8,55 % hlasů?

Jistě, nejste úplně tytéž strany a stejně tak jsou mírně odlišní i vaši voliči. Jenže ve složité době, v jaké se naše země, Evropa, svět i jednotlivé kraje nacházejí, jsou vaše odlišnosti natolik marginální, že byste se měli soustředit na ty klíčové věci, které vás spojují, a využít to ve prospěch vašich voličů a nás všech. Nikomu nepomůžete, když budete mít sice 100% čistý program a své kandidátky, ale nikam se nedostanete, a nebudete tak mít možnost nic z toho prosadit.

Kdybyste se spojili

Nejde jen o negativní témata, na nichž se můžete shodnout, a na nichž by bylo možné získat hlas liberálně-demokratických voličů okolo politického středu. V krajích je třeba bojovat nejen proti jejich ovládnutí komunisty, (polo)fašisty, kmotry, oligarchy či populisty. Je tam k tomu všemu navíc i řada pozitivních témat, na které byste se mohli zaměřit.

Můžete zařídit, aby správa našich krajů byla skutečně transparentní, aby občan věděl, na jaké veřejné služby své těžce vydělané peníze skrze daňový systém do krajů posílá. Mohli byste dohlížet na to, aby se neutrácelo za nesystémové nesmysly, a aby rozpočty zůstávaly vyrovnané a kraje nebyly zadlužené.

Zároveň s tím můžete prosazovat, aby krajská vzdělávací politika byla v souladu s tím, že žijeme ve 21., a nikoliv v 18. století. Mohli byste bojovat za kvalitní a dostupnou zdravotní péči, za vhodnou sociální politiku, za pěstování kultury, vyváženého místního rozvoje, za různorodou dopravu, čisté ovzduší, elektronizaci a debyrokratizaci. A je toho daleko víc a vy to víte.

V některých krajích byste se ale měli spojit i s dalšími subjekty. Například v tom Ústeckém, Karlovarském, Libereckém či Středočeském by byla vhodná předvolební koalice i s lidovci. Chápu, že jako spíše společensko-kulturně liberální/progresivní strany můžete mít obavy, že by to v těchto detailech skřípalo. To se u řady jednotlivců asi stát může, ale není to natolik podstatné, abychom kvůli tomu museli mít rudé nebo hnědé kraje.

A kromě lidovců byste se v řadě regionů mohli spojit i s dalšími stranami. Mám na mysli především Starosty a nezávislé, kteří si taktéž z nějakého zvláštního důvodu myslí, že v řadě krajů uspějí samostatně. Spojení zelených a Pirátů se Starosty by mohlo mít smysl třeba v mém Moravskoslezském kraji. A tam by bylo ideální, kdybyste rektora VŠB-TUO přesvědčili, ať se vykašle na Babiše a postaví se do čela vaší společné kandidátky.

Kde už byste mohli být?

Přiznejme si to otevřeně. Kdybyste se spojili už dávno, tak jste dneska mohli mít nejenom někoho v Senátu, ale i svého zástupce v Evropském parlamentu, několik poslanců, možná i ministrů a krajské zastupitele ve Středočeském, Jihomoravském a málem i v Moravskoslezském kraji. Není to sice jisté, ale pokud byste netříštili síly, tak si myslím, že i v těch dalších.

Myslete na to, že pokud v krajích, v Evropském parlamentu a následně i ve Sněmovně nebudete, tak nikomu nepomůžete, ani sobě. Vaše programy a mentalita vašich voličů není natolik odlišná, abyste nemohli pragmatické předvolební spojenectví uzavřít.

Taky myslete na voliče, jako jsem já, kteří minule volili Piráty, protože skoro jako jediní měli kvalitní krajský program, ale kteří je nyní volit nebudou, pokud nebude velká šance, že překročí 5 %. Naše země nyní není v situaci, kdy by si mohla dovolit jen tak vyhazovat hlasy svobodně a demokraticky smýšlejících voličů. A to nejen v našich krajích.

Celostátně je vaše budoucí spojenectví ještě důležitější. Nutno říct, že vzhledem k nevýraznosti současných lídrů obou vašich stran a naopak dobré zapamatovatelnosti předchozího pirátského předsedy byste Ivana Bartoše měli přesvědčit, ať se do čela Zelených Pirátů postaví i pro nadcházející sněmovní volby.

Asi kvůli dredům jsem k němu měl vždycky předsudky, že je to jen pomatený zhulenec, ale v nedávném rozhovoru mě přesvědčil, že má na to, aby byl jedním z nejlepší opozičních lídrů současnosti. Možná i v něčem lepší než Kalousek s Fialou dohromady. Jo a nekandidujte pak jako koalice, ale vytvořte novou stranu jen pro volební účely, aby vám i do sněmovny stačilo mít pouze 5 %. Ale to asi víte.

Související články:

• Český sen
• TOP 09 jako naděje občanské společnosti 
• Svobodní - klub pro bohaté, nebo strana budoucnosti? 
• Měl by pravicový volič podporovat Babišovo ANO?

TOP 09 jako naděje občanské společnosti

zdroj: wikipedia (cc)

ISIS, Putin, Babiš, Zeman, kmotři. Naše svoboda, bezpečnost a demokracie jsou ohroženy jako téměř nikdy předtím. Někdo se tomu musí postavit. Jaký má nyní úkol TOP 09?

Kalousek je symbol. Nejenom Babiš se jej snaží vykreslit jako ikonu korupce a rozkrádání naší země. Problém je v tom, že zatímco Kalouskovi nikdy nikdo nic neprokázal a všechno to mohou být pouze pomluvy, tak u Babiše je řada věcí zcela jasných a je jen otázkou času, kdy si toho všimnou i jeho dosud slepí voliči.

Upřímně, nelíbí se mi, že lídrem občanské, středopravicové a parlamentní opozice se o víkendu stane právě Kalousek. Bez ohledu na to, zda je čistý či nikoliv, jeho pověst je z mediálního hlediska velice špatná. Jen to, co se o něm píše na Wikipedii, by ve vyzrálé západní demokracii zřejmě dávno znamenalo konec politické kariéry.

Bohužel, to je luxus, který si teď naše země, česká opozice a pravice nemohou dovolit. Kalousek je nejlepší rétor a nebojí se Babišovi a Zemanovi postavit. Navíc u toho dokáže být i vtipný. Jeho vedení může být ale i zárukou toho, že TOP 09 po příštích volbách nezradí své voliče, a neskočí kvůli silně pro-unijní politice do vládní koalice s Babišem a ČSSD.

Tedy pokud tehdejší Kalouskovo spojenectví s komunisty bylo skutečně jen strategickým tahem, jak zabránit velké koalici, a nikoliv bezbřehý pragmatismus. Zároveň ale bude pod jeho vedením bohužel asi komplikovaná i spolupráce se Starosty či lidovci.

Nedá se nic dělat, lepší náhradu za Karla se zatím najít nepodařilo, trvám ale na tom, že pro ty další volby nám TOP 09 musí najít jiného kandidáta na premiéra, než je Kalousek. Není přece možné, aby více než čtvrt století po Listopadu nedokázala česká veřejnost vygenerovat schopného a sympatického kandidáta na premiéra. Někoho formátu Davida Camerona, Marca Rubia, Mauricia Macriho nebo třeba Larse Rasmussena.

Jaká by TOP 09 měla být?

To nás přivádí k tomu, zda má smysl, aby na české politické scéně TOPka vůbec byla. K čemu potřebujeme čtyři až šest (středo)pravicových stran? Čím se liší od eurorealistické ODS, čím od pseudopravicových xenofobních populistů okolo Okamury a Konvičky, čím od euroskepticko-libertariánských Svobodných, čím od ekonomicky středo-levicových lidovců a čím od pseudoliberálně populistických babišovců?

TOPka a ANO toho mají bohužel společného víc, než si myslíme. První z nich se sice pasuje do role tradiční strany a postupně se k tomu začíná přibližovat, ale její začátky byly jiné. Jen si vzpomeňme na složitost přijímání nových členů, na podobnou rétoriku, že TOPka je tou očistnou stranou oproti špinavé ODS, že její předseda jakožto bohatý a zajištěný člověk je zárukou toho, že nebude mít potřebu krást. Nemluvě o podpoře velkých peněz a profesionálním marketingu.

Většina současných i tehdejších podporovatelů TOPky ji viděla jinak než já. Tehdy jí mainstreamová média fandila a vyzdvihovala převážně to dobré. A skutečně, spojení oblíbeného a charismatického knížete reprezentujícího "pravdu a lásku" se schopným pragmatikem a reformním fiskálně konzervativním ministrem financí byl velice úspěšný marketingový tah. Takovému by tehdy středopravicový volič znechucený narůstajícími a neřešenými skandály ODS a posunem tehdejších lidovců Cyrila Svobody doleva, mohl jen těžce odolat.

Jenže z mého pohledu to bylo trošku jinak. Byl jsem tehdy jen krátce členem KDU, vybral jsem si ji oproti ODS, protože na té druhé mi vadili kmotři a lidi, co by ve vyspělé zemi neměli v politice šanci ani minutu. Ale podobná věc mi z části vadila i u lidovců. A právě takový dojem jsem měl z řady lidí, kteří patřili do tehdejšího Kalouskova křídla. Ostatně stále působící generální sekretář TOP 09 je jeden z nich.

Opravdu konzervativní?

Ale dost personální kritiky. Na tohle musí tlačit poctiví a svobodomyslní politici a členové strany. A nebát se, aby při odporu skončili jako nejmenovaný bývalý primátor jedné metropole. V každém případě, důležitější teď je, jak je na tom TOPka ideově a programově.

Hrdě se hlásí k (umírněnému) konzervatismu, občas nalezneme i zmínku o křesťanské demokracii. Všichni ale víme, že TOP 09 má většinou voliče, kteří by se sami označili spíše za liberály, případně za konzervativní liberály nebo liberální konzervativce. V těch pojmech je dneska zmatek a širokou veřejnost ostatně asi nezajímají tolik jako třeba nás studenty politologie.

Proto je zajímavější řešit to, jak by své ideje měla TOPka promítnout do programu a následně do své politiky, pokud bude mít příště nebo spíš přespříště zase jednou vládní odpovědnost. Na rozdíl od jiných stran nám připravila přehled toho, co pro naši zemi za svého minulého vládního působení dokázala prosadit.

Z nedávných rozhovorů dokonce plyne, že si její čelní politici uvědomují i některé z těch zbytečných chyb, které při svých reformách napáchali. Náš národ je spíše středolevicový a domnívám se, že tam, kde je to rozumné a efektivní, si i většina (středo)pravicových voličů přeje, abychom měli systémovou solidaritu.

Není proto možné, aby své reformy příští středopravicová vláda zase začínala tupými škrty u těch, u nichž by se mělo škrtat až naposledy, a kteří solidární systém potřebují nejvíce, když by zároveň s tím vůbec neomezovala státní výhody pro bohatší část společnosti. Pak to navozuje dojem, že česká pravice nezastupuje pravicové hodnoty, ale pouze privilegia pro vyšší střední třídu, tedy jen pro své voliče. A z toho se musí TOPka poučit.

To, že dneska máme druhou nejnižší nezaměstnanost a druhý nejvyšší ekonomický růst v EU, je zřejmě jedna z věcí, za kterou taky může Kalousek. Snižování rozpočtového deficitu je důležitá věc, ale dle mého to v žádném případě nestačí. Smutná čísla jsou bohužel i v tom, o kolik dalších stovek miliard za těch sedm let Kalousek naši zemi zadlužil.

Jak je možné, že po těch sedmi letech středopravicových vlád nejsme aspoň v první patnáctce, ale až na děsivém 122. místě v tom, kolik hodin musí u nás firmy strávit nad daňovým přiznáním? Navozuje to otázku, zda je to u nás skutečně jen levice a Babiš, kdo je na straně spřízněných byrokratů a velkých firem, které si na to mohou dovolit najmout lidi, a nikoliv na straně začínajících, malých a středních podnikatelů a svobodné tržní konkurence.

Proč jsme se za tu dobu výrazně nikam nepohnuli v oblasti digitalizace státní správy? Proč nejsou dosud všechny veřejné výdaje dostupné online na internetu? Proč Kalouskovi vadí boj s hazardem a proč dělá nesmyslné kroky proti plné transparentnosti veřejných smluv?

A daří se TOPce vůbec veřejnost přesvědčit, že je na straně lidí? Je sice vybudovaná jako antipopulistická strana, ale i já s ní mám občas problém, že působí až moc elitářsky. Nejde jen o to, v jakém prostředí většinou pořádá svůj sněm, ale třeba i o symboliku pořadí struktury strany ve stanovách. U takové, která se hlásí k osobní odpovědnosti jednotlivce a důležitosti subsidiarity, bych čekal, že pořadí bude opačné - tedy od místních organizací k té celostátní.

Poučit se z chyb a najít příštího premiéra

Smyslem mé kritiky není poškozovat stranu, která se zdá být hlavní a možná i jedinou nadějí příštích voleb. Zvlášť po fotkách u plotu, členství různých Nováků, spojování se s Valentou či prosazování Babišových nebo levicových nesmyslů těmi jinými. To, o co mi jde, je, aby se TOP 09 z těchto chyb poučila. Aby si je přiznala, aby pochopila, proč jsou to chyby, a aby je příště nedělala.

V dalších dvou letech půjde o to, aby Babišovi dokázala vzít zpět zklamané středopravicové voliče. Aby byla skutečně stranou, v níž mohou urmírnění konzervativci a liberálové najít své místo. A kromě cíle dostat nás ve všech důležitých mezinárodních žebříčcích alespoň do první patnáctky by si měla uvědomit ještě další dvě věci.

Zaprvé, potřebujeme řadu pravicových reforem, ale některé pravicové recepty nemusí být správným řešením, pokud chceme zůstat solidární společností s vysokou sociální mobilitou. A zadruhé, strategickým a bezpečnostním zájmem naší země je sice stále zůstat v Evropské unii, ale TOPka k ní musí začít přistupovat o mnoho realističtěji. Nelze kritizovat zbytečné utrácení, byrokracii, centralizaci, etatizaci a úbytek demokracie u nás doma, a zároveň s tím ignorovat, když se to děje na unijní úrovni.

Jak už bylo napsáno, TOP 09 se teď stává volbou negativní. Z Kalouska v čele není příliš nadšený nikdo, ale pro další dva roky se s tím musíme smířit.

Klíčovým úkolem této strany bude nejen přesvědčivá kritika Babiše, Zemana a (polo)fašistů, ale i nalezení nového premiéra, který za pár let, až se Agrofert společně s levicí v naší zemi vyřádí, bude schopen s týmem zkušených lidí prosadit zásadní a důležité reformy, které z naší země udělají ve všech oblastech jedno z nejlepších míst k životu. Snad si to kromě jejích členů uvědomuje i Kalousek.

Související články:

• Svobodní - klub pro bohaté, nebo strana budoucnosti?
• Problematická role KDU-ČSL v Babišově vládě 
• Komu chce ČSSD vlastně pomáhat? 
• Může mít hnutí ANO nějaké ideje?
• Český sen

Paříž 2015 - co s tím?

zdroj: wikipedia (cc)

Všichni jsme čekali, že to přijde. Báli jsme se, že to bude na více místech najednou, dnes můžeme být rádi, že tentokrát to bylo pouze v Paříži. Je to strašné, nemělo se to stát, a všichni teď cítíme solidaritu s Francií a blízkými obětí. Je to blízko a mohli jsme to být my nebo někdo z našich známých.

Taktéž má skoro každý potřebu se k tomu vyjádřit, a neubráním se jí ani já a to, co napíšu, se asi mnoha lidem nebude líbit:

1) Není to pouze útok na Francii, na Evropu nebo na Západ, je to útok na celé lidstvo.

2) Svět si už nadále nemůže dovolit mít v Bílém domě slabé vůdce typu Obamy, Clintonové či Kerryho.

3) Všechny země světa, především ty západní, ale i naši spojenci na Blízkém východě, i Rusko, ostatně mohla by se zapojit i Čína a Indie, se musí spojit a konečně zničit IS jednou provždy.

4) Evropa si musí začít chránit vnější hranice i vnitřní bezpečnost (nesmíme dopustit, aby nám tu nadále volně běhali lidé, které bezpečnostní složky důvodně podezřívají z napojení na teroristy); pokud nebudeme schopni dělat to jednotně, tak si to budou muset začít dělat jednotlivé státy samy, bohužel.

5) Evropa ale musí zůstat Evropou, nesmíme dopustit, abychom na jeden radikální extremismus reagovali druhým radikálním extremismem - musíme se vyvarovat kolektivní viny, musíme rozlišovat.

6) Muslimy, které v Evropě již máme, nesmíme házet do jednoho pytle, ale naopak musíme ty, kteří chtějí žít s námi a v souladu s našimi zákony a hodnotami, přesvědčit, že jsou s námi na jedné lodi, že je neobětujeme honu na čarodějnice.

7) Ostatně, kdybychom to dopustili, tak bychom je pouze nahnali do náruče extrémistů, a to skutečně není v našem zájmu. Raději sledujme hashtag #‎NotInMyName‬.

8) Země, kde zatím výrazná muslimská menšina není (Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Pobaltí atp.), nesmí opomíjet ani fakt, že pravděpodobnost teroristických útoků extrémních islamistů je menší v zemi, kde je méně muslimů, a proto se nemůžeme divit, pokud v těchto zemích budeme preferovat imigraci ne-muslimů, a pokud budeme přednostně přijímat uprchlíky spíše z řad křesťanů atp., nebo že lidé u nás budou chtít návrat hraničních kontrol se severozápadními zeměmi Evropy, bohužel.

9) Zároveň ale nesmíme zapomínat na to, že máme internet, a že první islamistický extrémista může být klidně nějaký naštvaný rodilý Čech, protože našim nepřítelem není náboženství nebo etnikum, ale zvrácená ideologie, která to náboženství zneužívá, aby mohla vraždit a ničit naši civilizaci.

10) Co se týká uprchlíků, tak je ostudné, jak se k této situaci staví náš prezident a velká část veřejnosti, naše země může a měla by přijmout daleko více lidí; ale jak už jsem psal, musíme mít právo si vybírat a česká vláda má zodpovědnost ty lidi prověřovat.

11) Není na místě zesměšňovat obavy místních lidí, že mezi uprchlíky mohou být skrytí bojovníci islámského státu; ale tito lidé si musí uvědomit i to, že právě před takovými psychopaty většina uprchlíků utíká, a je naší morální povinností jim pomoci.

12) Zároveň s tím je nepřijatelné, abychom v Evropě dopustili nesmyslné mechanismy typu přerozdělovacích kvót, které může chtít vynucovat jen někdo, kdo si přeje rozpad Evropské unie nebo nástup fašistických extrémistů do vedení členských států; je to nejen politicky naprosto neprozíravé, nejen porušení suverenity členských států, ale je to nesmysl i vůči uprchlíkům a i z hlediska praktického vynucení toho, aby zůstávali tam, kde je někdo pošle.

13) Taktéž musíme důsledně rozlišovat mezi uprchlíky a ekonomickými imigranty; uvědomit si, že ti první se do svých zemí budou moci vrátit, např. až v Bílém domě bude sedět někdo schopný a dokáže společně s ostatními zlo v jejich zemích porazit.

14) Naše země se nemohou uzavírat ani vůči ekonomické imigraci, ale musíme trvat na tom, aby integrace nově příchozích do našich společností proběhla skutečně tak, že se ti lidé budou chtít stát jedněmi z nás, že přijmou naši kulturu, náš jazyk, že budou respektovat naše zákony.

15) Nesmíme dopustit, aby se integrace nepovedla, aby vznikla ghetta a chudí a kulturně vykořenění lidé, které pak snadno rekrutují teroristé; to ale znamená, že i my se k těm imigrantům, kteří u nás chtějí poklidně žít (ale mají třeba jinou barvu kůže nebo vyznání) budeme chovat tak, abychom je do náruče teroristů nenahnali.

16) Na západě bychom se taky měli zamyslet nad tím, jak dneska fungujeme, že i my sami často nemáme pevné hodnoty, že naše společnosti jsou rozbité, že v našich myslích a představách (ať už ve filmech, seriálech, knihách či počítačových hrách) často žijeme v tom, co pak vídáme v Paříži, New Yorku, Londýně, Madridu či v Norsku.

17) Řešením islamistického teroru nebo chudoby méně rozvinutých zemí není ani to, že celý blízký východ a Afriku nastěhujeme do Evropy, Ruska či Ameriky; řešení musíme hledat především tam - poskytovat skutečnou rozvojovou nebo i vojenskou pomoc, a taky přestat chránit bohaté ekonomiky pomocí dovozních cel, dotací a podobných nesmyslů, které jen brání tomu, aby se lidé po celém světě mohli vymanit ze systémové chudoby.

18) Kromě hrozby terorismu islámského státu a dalších extrémistů a kromě hrozby narůstajícího hnědého fašisticko-náckovského extremismu u nás se musíme mít na pozoru i před těmi, kteří první hrozbu podceňují, ale i před tím, abychom se ve jménu boje proti teroru nevzdali našich svobod a soukromí tam, kde to není nutné.

Jsme ve válce, kterou musíme vyhrát, a našim nepřítelem nejsou jen teroristé, ale i náš vlastní strach.

Svobodní - klub pro bohaté, nebo strana budoucnosti?

zdroj. www.svobodni.cz

Hlavní hodnotou Svobodných je svoboda. Jenže jaká a pro koho? Mají šanci dostat se příště do sněmovny? Co pro to musí udělat? A komu by pomohlo prosazení jejich programu?

Téměř všichni chtějí více svobody. A naše země by skutečně mohla být svobodnější, pokud bychom změnili některé zákony, daně, veřejné výdaje či regulace. Jenže jsou to Svobodní, kdo nabízí ten správný recept?

Ještě, než se dostanu ke kritice některých programových bodů, je třeba zmínit dvě věci. Byla chvíle, kdy jsem si myslel, že prosazování (klasicky) liberálních idejí, je pro Svobodné téma číslo jedna. Že to není nacionalistický boj proti Evropské unii. Ale dnes?

Vím, je to teď cool a spousta kritiky našeho společného evropského projektu je na místě. Jenže absurdní situace, kdy na předsedu kandiduje zároveň i člověk, který od pravicové sociologické kritiky velmi rychle přešel k něčemu, co si snad ani nezaslouží nazvat pravicovým populismem, přináší otázku, zda je to skutečně svoboda, co je pro tuto stranu nejdůležitější.

Liberalismus u nás byl sice i v době před první republikou spojen s emancipačním národoveckým hnutím, ale nevím, zda je šťastné, že Svobodní dnes působí dojmem, jako by Brusel považovali za něco, čím pro tehdejší politiky z českých zemí byla Vídeň.

Český pravicový volič by možná ocenil, kdybyste kromě boje proti EU či snad snahy o naše vystoupení z ní, akcentovali důležitější témata. Mimochodem, neměli byste bojovat na dvou frontách, a prát se za liberální ideje i na unijní úrovni? Jak například bojujete proti clům a zemědělským dotacím?

Vykašlat se na krajské volby by byla zbytečná chyba

Druhou věcí jsou volby do krajských zastupitelstev. Asi se shodneme na tom, že dlouhodobým problémem našich krajů jsou kromě regionálních mafií i oranžovo-rudé koalice a dnešní hrozba ovládnutí krajů těmi lidmi z ANO, kteří by jen prosazovali šéfův byznys. Proč mám tedy pocit, že vám na krajských volbách příliš nezáleží?

Jsem zvědavý, v kolika krajích uzavřete předvolební koalici napříč všemi pravicovými stranami - s ODS, TOP 09 i těmi malými. Myslíte si, že v krajích není prostor pro prosazování klasicky liberálních idejí? Proč už teď neiniciujete celospolečenskou diskuzi o tom, jak změnit jejich fungování? Zda by nebylo lepší, aby se (z části) kraje financovaly z vlastních daní? Zda by pro ČR nebyly vhodnější samosprávné okresy? Proč v parlamentu nehledáte podporu pro možnost lidového veta, které navrhujete?

Opravdu mají všechny kraje vyrovnaný rozpočet? Skutečně nejsou žádné z nich zadlužené? Má každý kraj naprosto transparentní online přehled o všech výdajích, smlouvách či veřejných zakázkách? Proč si neuděláte podrobnou analýzu toho, za co se v každém kraji za posledních několik let zbytečně utrácelo? A nedalo by se skrze kraje prosadit, aby děti na školách konečně získaly kvalitní ekonomické a finanční vzdělání?

Máte šanci?

Ale zpět k celostátní politice. Dneska bych na vás nevsadil. Sice máte velice dobře napsaný program, ale problém je, že ten je psán pro situaci, kdy byste vyhráli volby, a mohli zemi spravovat sami. A to se nestane. Bylo by proto vhodné, kdybyste měli i takový program, který by realisticky nabízel to, co můžete prosadit buď jako jedna z koaličních stran nějaké budoucí pravicové vlády. Nebo - a to je teď pravděpodobnější - co se budete snažit prosazovat, když budete v parlamentní opozici.

Můj názor je ten, že pokud byste své reformy prosazovali podobně amatérsky jako předchozí pravicové vlády u nás, tak těžko pomůžete zvýšit svobodu těch voličů, o nichž říkáte, že je vaše politika v jejich zájmu. Tedy třeba těch malých a poctivých, co se snaží skrze tvrdou práci zlepšit životní podmínky pro sebe a své rodiny.

Taky je důležité, v jakém pořadí byste své reformy začali prosazovat. Pokud začnete s těmi, které nejdříve rapidně sníží životní úroveň nízkopříjmových občanů a zároveň s tím ji zvýší těm bohatším, tak způsobíte maximálně to, že se k moci hezky rychle dostane radikální levice.

Proto je podstatné, abyste začali s těmi reformami, které uškodí maximálně těm, kteří na současném systému skutečně parazitují. Zároveň, abyste začali s tím, pro co dokážete nalézt podporu i u jiných stran a ideálně i napříč spektrem.

Levici přece nemusí vadit, že výběr daní bude přehledný, jednoduchý a možný online, protože z jejího pohledu se alespoň vybere víc peněz třeba na sociální politiku. A vám to vadit taky nemusí, protože by to snížilo zátěž pro podnikatele, zaměstnance, občany, byli bychom bohatší a mohli bychom snižovat výdaje, rychleji splácet dluh a snižovat daně.

Komu pomůže vaše svoboda?

Tak a teď k tomu, co ze středo-pravicového pohledu považuju ve vašem programu za problematické. Nejen z hlediska toho, že se obávám, že by to nízkopříjmovým tvrdě pracujícím rodinám nepomohlo (krátkodobě ani systémově), ale i proto, že si myslím, že s takovými věcmi většina české (a ani středové či pravicové) veřejnosti nebude souhlasit.

V programu máte řadu dobrých věcí, ať už se to týká fiskální politiky, rušení těch regulací, které jsou zbytečné, větší transparentnosti a lepšího hospodaření státní správy, reformy základního a středního vzdělávání atd. Navíc je jasné, že v naší zemi rapidně potřebujeme posílit v lidech osobní odpovědnost, finanční vzdělanost, že potřebujeme omezit veřejné výdaje, snížit daně, přestat se zadlužovat, přehodnotit sociální systém, zvýšit bohatství společnosti a kvalitu našich životů.

Jenže dle mého potřebujeme i to, aby naše společnost zůstala i nadále systémově solidární, abychom zároveň neodstranili ty regulace, které vytvářejí určitý standard pro všechny (např. zaměstnance či spotřebitele). Abychom měli sociálně inkluzivní společnost s vysokou mírou sociální mobility směrem vzhůru. Aby lepší kvalita života nebyla jen privilegiem pro tržně nejúspěšnější, ale reálná možnost pro všechny, kteří se snaží a žijí poctivě.

Není mi příliš jasné, jak by kvalitě života u nízkopříjmových občanů pomohlo, kdybychom ukončili své členství v Mezinárodní organizaci práce, a kdybychom pracovně-právní legislativu "liberalizovali" i v těch věcech, které pro zaměstnavatele nejsou zbytečnou zátěží, ale které mohou být pro kvalitní život zaměstnanců klíčové. Ony "svobodné" pracovní smlouvy by taky mohly znamenat návrat námezdní práce, šíleně dlouhé pracovní doby atp.

Další věc je váš návrh na zrušení daně z příjmu fyzických osob. To zní krásně, problém je v tom, že v jiné části svého programu navrhujete tzv. negativní/zápornou daň jako náhradu za téměř všechny sociální dávky. Mám samozřejmě pochybnosti i o údajném motivačním efektu takovéto sociální politiky, ale jde o to, že když DPFO zrušíte, tak jak to teda bude fungovat?

U osobní daně z příjmu ale mluvíte i o tom, že řadu výjimek považujete za nespravedlivé a nesystémové. A podobně jako ODS už se nezmiňujete o tom, které z nich to konkrétně podle vás jsou. Skutečně je např. zvýhodnění spořádaných rodin s dětmi nespravedlivé a nesystémové? Nebo snad administrativně náročné?

Příliš nerozumím ani tomu, proč chcete rušit daň z nemovitých věcí. Argumentujete, jak už je napravo zvykem, že je nepřijatelné, aby stát danil majetek, protože je to v podstatě legalizovaná krádež. To jistě je a skrze parlament s ní souhlasíme, ale nějak se nemůžu zbavit dojmu, že z hlediska svobody jednotlivce je například daň z jeho práce ještě horší. Zvlášť pro liberála. Nemluvě o tom, že asi víte, že daň z nemovitosti je z hlediska výběru asi nejjednodušší a nejstabilnější (pokud se tedy nepočítá skrze odhadní cenu, ale skrze rozměry a účel).

Bohužel se v této věci ale dopouštíte ještě větší hlouposti. Navrhujete totiž nahradit daň z nemovitých věcí obecní daní z hlavy. Bez ohledu na to, že asi víte, že zrovna tato věc nebyla jedna z nejšťastnějších věcí, které premiérka Thatcherová tehdy prosazovala. Jak si jako myslíte, že by taková politika přispěla k větší svobodě jednotlivců, zvlášť těch s nižšími příjmy? Jak chcete středolevicový národ, který přece taky máte tak rádi, přesvědčit, že vám skrze podobné návrhy nejde o to prosadit sice větší svobodu, ale pouze pro některé?

Zdravotní péče jen pro bohaté?

Dnešní zdravotní systém není ideální. Jistě je v něm spousta příležitostí pro plýtvání, brzdění inovací, zbytečnou byrokracii i černé pasažéry. Vše by šlo zlepšit. Ale pochybuju, že by váš návrh byl žádoucí. Mít základní povinné pojištění, které by se vztahovalo jen na první pomoc a záchranu života, zní sice pěkně, ale má dvě základní chyby. Tou první je, že chcete, aby se do něj přispívalo bez ohledu na výši příjmu jednotlivce, a prosazujete tudíž již druhou daň z hlavy.

A druhý problém je v onom individuálním, doplňkovém pojištění u soukromých pojišťoven, které by opět znamenalo, že lidé s nižšími příjmy by si třeba nemohli dovolit mít kvalitní a dostatečné pojištění. A to bych se ještě bál, že váš ideologický boj proti všemožným regulacím, by způsobil, že by ty důležité v tomto chyběly. Taky mi není jasné, kdo by to pojištění platil dětem nebo práce neschopným občanům.

Do budoucna je navíc otázka, zda je vhodné, abychom něco tak citlivého, jako je zdravotní péče, nechali na neviditelné ruce trhu, prozřetelnosti či přirozeném výběru. Co když pokročilé a drahé technologie v oblasti zdravotnictví způsobí, že si velký rozsah zdravotní péče nebudou moct dovolit všichni, a ve společnosti vzniknou obrovské, třeba i geneticky modifikované nerovnosti?

Pak je tu ještě jedna věc, a to je vaše zmínka o tom, že pojišťovny by si měly určit výši pojištění i na základě toho, jestli člověk užívá návykové a psychotropní látky. Jenže je otázkou, jak to ty pojišťovny budou zjišťovat, aby to bylo v souladu s ideou svobodné společnosti. To se nebojíte, že by naše soukromí neohrožovala jen všemocná vláda, ale i velké korporace?

Taky by mě zajímalo, zda by ve vámi prosazeném systému lidé, kteří mají vrozené nebo jiné dispozice k tomu, že budou více potřebovat zdravotní péči, museli platit daleko vyšší pojištění? Neobáváte se, že by takový systém vedl k tomu, že by to často byli lidé s nižšími příjmy, a tudíž bychom ve společnosti vytvářeli ještě větší nerovnosti? A mimochodem - dosud jsem nepochopil, proč jste proti regulačním poplatkům, a proč je považujete za levicové?

Máte recept na důchodovou reformu?

Fráze, že stát má ponechat občanům prostředky po hledání individuálního řešení v oblasti zajištění se na stáří, zní sice krásně, ale nezohledňuje moji obavu, že pro lidi s nižšími příjmy by to mohlo znamenat méně příjmů nebo skoro žádný důchod. Do toho zase navrhujete, pokud to správně chápu, už třetí daň z hlavy - tedy předem pevně určenou (paušální) platbu poplatníka do státního průběžného systému - tedy opět bez ohledu na výši příjmu.

Na výstupu pak chcete zavedení paušálního státního důchodu z tohoto systému, a aby byl stanoven tak, aby zajišťoval přiměřený životní standard poplatníkům s podprůměrnými příjmy. To má podle mě zase dvě zásadní chyby. Proč by tu stejnou částku měli dostávat i lidé s průměrnými a nadprůměrnými příjmy?

A druhá věc je - jak vlastně stát pod vaší správou zjistí, jaké má kdo příjmy, když přece zrušíte daň z příjmu fyzických osob - a když ani do zdravotního a důchodového systému nebudou lidé odvádět částky na základě svého příjmu (a tedy své schopnosti platit)? Taky bych se mohl zeptat, z jakých daní byste to celé zaplatili, když navrhujete pro současné důchodce stávající systém ponechat, a zároveň nebudou skoro žádné daně (tedy např. sociální pojištění)?

Taktéž kritizujete, že v současném systému jsou důchody degresivně odvozené od výše příjmu, a že tedy lidé s vyššími příjmy dostávají nižší důchody. Mám ale dojem, že jeden z důvodů, proč je současný systém neudržitelný, je to, že důchody neposkytujeme pouze těm potřebným, ale všem - a čím více si člověk vydělával (a do systému odváděl), tím vyšší má (do určité hranice) nyní důchod, ne?

Budeme se Svobodnými svobodnější?

Byl bych rád, kdybyste některé věci ve svém programu ještě specifikovali. Taky mi není úplně jasné, jak se stavíte k antimonopolní politice a detailům v konstrukci firemní daně. Celkově je škoda, že u nás nemáme nějaký kvalitní think tank, který by návrhy našich stran dokázal ekonomicky propočítat, jako tak činí např. Tax Foundation v Americe.

Potom bychom se mohli bavit o tom, zda by náhodou i ti nízkopříjmoví lidé neměli dostatek peněz na své vlastní zdravotní, důchodové či nemocenské pojištění, pokud by platili rapidně nižší daně. Třeba ano. Mohli bychom se bavit, k čemu všemu by vaše politika mohla vést - zda by lidi motivovala zakládat rodiny a vytvářet skutečné hodnoty, nebo naopak. I když dle mého si naivně myslíte, že klasicky-liberální stát by byl z hlediska motivace lidí neutrální.

A dejte nám vědět, jaká je vaše vize pro Českou republiku. Chcete, abychom zaměstnance uvrhli do šíleností z 19. století a zadělali si na další komunistickou diktaturu? Chcete riskovat, že Češi jsou podobně vyspělí a politicky uvědomělí lidé jako Švýcaři, a předstírat, že u nás žádné ruské a čínské nebezpečí v případě odpoutání se od Ameriky a Evropy nehrozí?

Je ve vašich představách budoucnost naší země podobná Švýcarsku, Singapuru, Hong Kongu, Nevadě nebo snad dnešní Číně? Jste si jistí, že by vaše politika vedla k tomu, že bychom byli zemí svobodných a dobře zajištěných lidí, poctivých podnikatelů, spokojených zaměstnanců a rodin s kvalitně vzdělanými dětmi s otevřenými příležitostmi?

A jste si jistí, že by vaše politika nevedla spíše ke koncentraci mocných a bohatých korporací, k extrémním sociálním a ekonomickým nerovnostem, ke zvýšení svobody jen pro některé, a snížení kvality života pro méně bohaté? A že i těmto budete moct říct, že i jim vaše politika snížila daně a rozšířila jejich svobodu? Já si tím tak úplně jistý nejsem a budu rád, když nás všechny přesvědčíte o opaku.

Související články:

• Český sen
• Chtěl bych volit Svobodné, ale...
• „Socialista“ Bernie Sanders – co vlastně chce?
• Komu chce ČSSD vlastně pomáhat? 
• Problematická role KDU-ČSL v Babišově vládě

„Socialista“ Bernie Sanders – co vlastně chce?

wikipedia (cc)

Když jste v Americe hodně nalevo, tak není cool nazývat se socialistou. Říkáte si liberál. To dobře věděl Obama. Jenže Bernie je jiný a Amerika s ním. Zdá se, jako by už nebyla tou zemí liberalismu a demokracie, ale spíše oligarchií, v níž si lidé napojení na politiky prosazují svá privilegia na úkor ostatních.

Obrovské výdaje na zbrojení, zadlužení studenti, vysoká nezaměstnanost, nízký ekonomický růst, velké nerovnosti, stěhování pracovních míst do chudších zemí, převládající rasismus, nízká sociální mobilita, zneužívání veřejných prostředků, divoké finanční spekulace a legislativa nakloněná spíše na stranu zaměstnavatelů a korporací. I to jsou důvody Bernieho rostoucí popularity.

A do toho vidina protikladu – severozápadní Evropa či Kanada, v nichž lze mít ekonomický růst, ale zároveň takový, kde mohou růst všichni bez ohledu na svůj sociální původ. A především Skandinávie, kde lze mít sociální stát, a zároveň prosperovat. Tohle vidí část Američanů. A těmto asi nestačí jen to, že Hillary je žena. Možná vědí něco o jejích luxusních a drahých domech, o jejím odtržení od života obyčejných lidí, o jejích drahých projevech, o jejích sponzorech z minulé kampaně atd.

Těm dost možná nevadí, že se Bernie prohlašuje za demokratického socialistu vzývajícího sociální demokracii skandinávského typu. Tito možná považují Hillary za pokryteckou neoliberálku, která je nedůvěryhodná, která se pro své zvolení jen výrazně posunula doleva, a které nelze věřit. Elizabeth Warrenová odmítla kandidovat, a tak je progresivní alternativou právě 73letý Bernie.

Jaký má program?

Nejdříve k jeho rétorice. Tvrdí, že už 40 let v Americe upadá střední třída a zvyšují se nerovnosti mezi velmi bohatými a všemi ostatními. Chtěl by vytvářet pracovní místa, zvyšovat mzdy, chránit životní prostředí a poskytnout zdravotní péči pro všechny. Rád by vzal ekonomickou a politickou moc z rukou “třídy miliardářů” a zařídil, aby Amerika přestala být zemí ekonomické a politické oligarchie. Až na detaily se jeho kritika příliš neliší od Tea Party nebo z jiného pohledu od rétoriky evropské pravice. Ale o tom později. Jak to Bernie navrhuje řešit?

Vytváření slušně placených pracovních míst

• investovat během 5 let 1 bilion dolarů do modernizace infrastruktury, a tím vytvořit alespoň 13 milionů dobře placených pracovních míst, a učinit tak zemi produktivnější, efektivnější a bezpečnější

• být proti NAFTA, TPP a dalším dohodám o volném obchodu, které podle něj likvidují americká pracovní místa a odvádějí práci do zámoří, do zemí, které selhávají v poskytování ochrany zaměstnancům a platí jim extrémně nízké platy

• poskytnout 5,5 miliardy dolarů na zaměstnání 1 milionů mladých Američanů a stovkám a tisícovkám dalších poskytnout pracovní výcvik

Rasová spravedlnost

• je potřebná společenská transformace – vyjasnění si, že i na černošských životech záleží a rasismus nesmí být v civilizované zemi tolerován

• demilitarizovat policii

• investovat do komunitní policie a zvýšit civilní dohled nad policejními odděleními

• mít nový model policejního tréninku na federální úrovni

• federálně financovat a vyžadovat, aby policisté nosili na svých tělech kamery

• nová pravidla na použití síly, např. pro humánní interakci s mentálně nemocnými

• státy a oblasti, které v tom dělají pokrok, více federálních peněz – ty, které ne, naopak

• používání federálních zdrojů na rázné zakročení proti ilegálním aktivitám a nenávistným skupinám

• zajistit, aby i menšiny mohly svobodně volit

• učinit ze dne voleb federální svátek, a tím zvýšit možnost participovat

• každý nad 18 let musí získat automatickou registraci k volbám

• zajistit, aby byl všude dostatek volebních místností

• skončit s praxí soukromých věznic

• investovat do drogových soudů a také do zdravotní pomoci závislým – aby nekončili ve vězení, ale dostali potřebnou léčbu

• skoncovat s válkou proti drogám, která dle něj selhala

• investovat do programů, které pomáhají lidem, kteří se dostali do vězení, přeměnit své životy skrze vzdělání a pracovní výcvik

• dát dětem bez ohledu na rasu nebo příjem férovou možnost chodit na vysokou – proto by měly být veřejné univerzity zdarma

• prosadit federální legislativu na stanovení platové rovnosti pro ženy

• zabránit zaměstnavatelům, aby uchazeče diskriminovali na základě jejich kriminální historie

• zajistit přístup pracujících rodin k dostupné kvalitní péči o děti

Životní minimum (a living wage)

• federální minimální mzda 15 dolarů na hodinu do roku 2020 (dnes je 7,25)

• posílit roli odborů

• placené přesčasy

Skutečné rodinné hodnoty

• garantovat každému zaměstnanci 20 týdnů rodinné a zdravotní dovolené skrze pojistný program podobný dnešní Social Security – kde by lidé týdně platili z každého platu částku přibližně v ceně jednoho šálku kávy

• vyžadovat po zaměstnavatelích, aby poskytli alespoň 10 dní placené dovolené ročně zaměstnancům, kteří u nich pracovali více než rok – tak jako to činí téměř každá vyspělá země na světě

• garantovat zaměstnancům 7 dní placené nemocenské

Klimatická změna a životní prostředí

• Amerika má být lídr v boji proti změnám klimatu

• daň z uhlíku a z emisí metanu

• odpor vůči plynovodu Keystone XL

• ekonomický stimulační balíček za 3,2 miliardy dolarů na granty na snížení emisí skleníkových plynů, modernizaci budov a instalaci solárních panelů

Reforma Wall Street

• rozpustit velké banky a zakázat jim přístup ke slevám od centrální banky (Federal Reserve’s discount facilities) a zakázat jim používání pojištěných vkladů pro rizikové aktivity

• zákon zakazující (převážně velkým – “too big to fail”) bankám používat peníze svých zákazníků pro gambling (navržený spolu s Warrenovou a McCainem)

• daň z finančních transakcí na snížení rizikového a neproduktivního vysokorychlostního obchodování a další formy spekulací – a výtěžek z toho použít na poskytnutí veřejného vysokého vzdělání bez dluhů

• zákon, který by skončil s vyplácením obrovských bonusů bankovním manažerům, kteří pak získávají vládní pracovní místa

• stropy na úroky na kreditních kartách na 15 %

• omezit možnost bankéřů bohatnout ze záchranných balíčků poskytnutých jejich instituci z peněz daňových poplatníků

Velké peníze mimo politiku

• změnit rozhodnutí Nejvyššího soudu, který tehdy řekl, že korporace mají stejná práva jako lidé – a že jimi neomezené financování kampaní je svobodou projevu

• slibuje, že do něj bude nominovat jen takové soudce, kteří se zavážou ke zvrácení tohoto rozhodnutí

Ekonomika

Tolik z jeho programu. To pochopitelně není všechno a důležité je zmínit i další věci. Je proti těm daňovým odpočtům, z nichž profitují hedgeové fondy a korporace. Zvýšil by daně z kapitálových zisků a pro 2 % nejbohatších Američanů. Zároveň s tím by snížil daně pro střední a nižší třídu. Taktéž je kritikem daňových rájů a investice do infrastruktury by financoval mj. ukončením mezer (loopholes) v korporátním a mezinárodním daňovém systému.

Podporuje družstva ve vlastnictví zaměstnanců a podpořil zákon, který by státům poskytl financování center na podporu a trénink programů propagujících zaměstnanecké vlastnictví. V minulosti prohlásil, že jednou by měly být klíčové podniky ve veřejném vlastnictví a měly by být kontrolovány zaměstnanci.

Místo škrtů v Social Security, Medicare, Medicaid a nutričních programech volá po jejich rozšíření. Zároveň je dle něj potřeba mít progresivní daňový systém, který bude založen na schopnosti platit. Považuje za nepřijatelné, že velké ziskové korporace neplatí nic na federální dani z příjmu. I to, že jejich vedení má efektivní sazbu daně nižší než jejich sekretářky.

Zahraničně-bezpečnostní politika

Ve věci izraelsko-palestinského konfliktu kritizuje obě strany za bombardování obydlených civilních oblastí. Březnového vystoupení izraelského premiéra v Kongresu se nezúčastnil a zároveň jej kritizoval a podporuje Obamovu dohodu s Iránem. Na rozdíl třeba od Clintonové byl proti válce v Iráku. Válka podle něj musí být posledním, nikoliv prvním nástrojem v mezinárodních vztazích. ISIS považuje za barbarskou organizaci a sílící hrozbu, ale je přesvědčen, že by USA neměly být lídrem v boji proti němu. Měly by ale stát po boku zemím, které ten boj povedou, a největší úsilí musejí vést právě muslimské země.

Je také kritikem vládního sledování, hlasoval proti Patriot Actu a NSA se podle něj ocitla mimo kontrolu a působí protiústavním způsobem. Kritizuje i neoprávněné odposlechy a sledování telefonů, e-mailů či prohlížečů amerických občanů bez řádného procesu. Podpořil taktéž zákony na podporu veteránů a jejich rodin.

Vzdělávání, zdravotní péče, životní prostředí a volební reforma

Představil zákon, který by dětem starým již šest týdnů poskytl péči a ranou výchovu. Již zmíněné zdanění finančních transakcí by zahrnovalo 0,5 % spekulační poplatek účtovaný na investiční domy, hedgeové fondy a další obchody s akciemi, 1% poplatek účtovaný na dluhopisech a 0,005 % na derivátech.

Sanders podporuje univerzální zdravotní péči a zasazuje se o tzv. single-payer systém, v němž by vláda platila zdravotní náklady a služby by mohly poskytovat např. soukromé organizace jako v Kanadě. Zároveň se zasazuje o snížení cen léků, které jsou vysoké, protože podléhají patentům po mnoho let. Taktéž volá po lepším zabezpečení jaderných elektráren a je proti jejich vládnímu financování. Ve Vermontu podporoval přechod na volební systém alternativního hlasování.

Společenská témata a imigrace

Podpořil také zavedení 12 týdnů placené rodičovské. Ve věci umělých potratů je přesvědčen, že to jsou ženy, kdo má kontrolovat své tělo, ne vláda. Podporuje zákaz semi-automatických zbraní a ověření uživatelů zbraní. Zároveň je ale kritikem obou extrémů v oblasti regulací zbraní a prohlásil, že 99,9 % z těch milionů lidí, kteří v Americe vlastní zbraně, dodržují zákony.

Již na začátku 70. let jako kandidát na guvernéra Vermontu volal pro zrušení všech zákonů proti homosexualitě. Zároveň hlasoval proti zákonu na ochranu manželství podepsaný tehdy prezidentem Clintonem. Taktéž vyjádřil podporu letošnímu rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci rovnosti homosexuálních manželství napříč celými státy.

Společně s Warrenovou, McCainem ale třeba i Rubiem hlasoval pro imigrační reformu, která by ilegálním imigrantům po provedení opatření na hranicích, umožnila cestu k občanství. Zároveň je ale skeptický k tomu, aby tisíce zahraničních imigrantů pracujících za minimální mzdu soutěžily s americkými dětmi a otevřené hranice by podle něj snížily mzdy a byly hrozbou pro americká pracovní místa.

Socialista jen pro vyvolené?

Všechno je to sice hezké a s velkou částí jeho kritiky současného amerického sytému se dá souhlasit. Zejména tam, kde poukazuje na fakta a statistiky. Jenže z mého pohledu jsou problémem často jeho řešení a zároveň to, že mu jde o zlepšení životní úrovně pouze těch chudých a středně-příjmových lidí, kteří žijí v Americe.

Ostatně, řekl bych, že to je obecně problém západní levice. Tím, že je v opozici vůči dohodám o volném obchodu (nemyslím teď ty jejich části, které by snížily sociální, ekologické či spotřebitelské standardy nebo umožnily rozsáhlejší arbitráže, ale ty umožňující globální soutěž pracovních míst), a tím, že jsou pro vysoké minimální mzdy (navíc ještě naprosto nelogicky požadující stejnou pro drahý New York a chudou Alabamu), tak jdou dle mého ve skutečnosti proti chudým celého světa.

Argument, který používá Sanders, že je třeba vzít si zpět pracovní místa z rozvíjejících se zemí, protože mají slabou pracovně-právní ochranu a extrémně nízké mzdy, zní z levicových úst docela neuvěřitelně. Logičtější by asi bylo požadovat, aby se to zlepšilo, a aby ty země mohly bohatnout, ne jim sebrat práci a učinit je ještě chudšími, aby tak americké děti měly na lepší iPhony.

Ostatně v tomto protekcionismu se od některých republikánů s win-lose mentalitou, např. typu Trumpa příliš neliší. Možná v tom, že někteří z nich by ty lepší podmínky pro zaměstnance nechtěli ani v Americe. Ale s Donaldem má Bernie společné i další věci. Ten je taky proti škrtům v sociálních programech, pro single-payer zdravotní systém, proti TPP a TTIP atd.

Otázkou zůstává, zda je Sanders socialista. Jeho názory z mládí naznačují, že jím možná býval. Ostatně část života strávil v izraelském kibucu, ale naopak je zase kritikem totalitní komunistické Číny. Lepší označení pro něj by tedy asi bylo, že je na Ameriku velmi levicový protekcionistický sociální liberál, maximálně sociální demokrat skandinávského typu a zcela určitě levicový intelektuál. Ve své kampani ale nevolá po znárodňování, nemluví o tom, že je třeba svrhnout kapitalismus, že je třeba socialisticky plánovat ekonomiku ani nic podobného.

Jen s populistickou rétorikou proti neúměrně bohatým upozorňuje na to, že současný americký systém zvýhodňuje právě nejvyšší vrstvy společnosti, a že by Ameriku asi nezničilo, kdyby v umírněné podobě zavedla některé sociální prvky, které jsou v Evropě a jinde na Západě dávno standardem. Ostatně v rámci evropské pravice (mezi lidovci a liberály) bychom asi našli jen málo těch, kteří by ve svých zemích byli výrazně proti věcem, které Sanders pro Ameriku navrhuje.

Může vyhrát?

Jsou dvě nevýhody, které má oproti Obamovi. První je to, že se sám označuje za socialistu, a to už by v Americe spíše zvolili ateistu. Je to zkrátka velký handicap. A druhou je to, že – a snad to nebude znít příliš nekorektně – na rozdíl od Baracka není Afroameričan. A řekl bych, že když už zrušení otroctví tehdy prosadili republikáni, tak mají demokrati nyní potřebu dokazovat si, že historicky to jsou oni, kdo je tou progresivní silou. Proto je teď na řadě žena a tipuju, že příště to bude homosexuál nebo ten ateista.

Jsou tady ale i náznaky, které naopak ukazují, že tak jako se zdálo neuvěřitelné, že se prezidentem stane mladý a neznámý afroamerický senátor, tak by se to mohlo podařit i Berniemu. Na začátku července totiž ve své kampani nasbíral 15 milionů od 250 tisíců dárců, zatímco Obama toho času před 8 lety pouze od 180 tisíců.

Zároveň je zajímavé se podívat i na volební průzkumy z této doby, kdy Obama měl se suverénní Clintonovou na začátku července podobná čísla, jako měl letos Sanders. Tedy 21–26 %, zatímco ona měla 37–42 %. Nyní to bylo pro Sanderse 21–24 % a pro ni 52–55 % a čísla za srpen a začátek září kopírují podobný trend. Nemluvě o tom, že v důležitých státech New Hampshire či Iowa ji už v průzkumech předstihl. Jeho veřejná vystoupení zároveň lákají daleko větší pozornost než ta od Hillary. Na plné stadiony chodí tisíce lidí. Nyní se chlubí dokonce tím, že v Portlandu jich bylo až 28 000. A tím, že se svým jměním 330 000 dolarů patří mezi nejméně bohaté senátory, je lidem asi blíže než Hillary se svými drahými domy a jměním za desítky milionů dolarů. Nemluvě o tom, že většina peněz v jeho kampani je od drobných dárců.

Bernieho popularitu ale podtrhují i jeho chytlavé citáty – jako například: “Nikdo v této zemi, kdo pracuje 40 hodin týdně, by neměl žít v chudobě.” Nebo: “Zdravotní péče je právo všech, ne privilegium.” Případně: “Američtí lidé obecně chtějí změnu – chtějí lepší dohodu. Férovější dohodu. Novou dohodu (A new deal). Chtějí Ameriku se zákony a politikami, které skutečně odměňují tvrdou práci společně s ekonomickou mobilitou. Chtějí Ameriku, která umožňuje všem svým občanům s ekonomickým zabezpečením podstupovat rizika a mít možnost plně realizovat svůj potenciál.” Ostatně i to dokazuje, že mu jde spíše o sociálně-liberální rovnost šancí, než o socialistickou rovnost výsledků.

Další informace:

• Program – https://berniesanders.com/issues/
• 12 bodů jeho ekonomického programu – http://www.huffingtonpost.com/rep-bernie-sanders/an-economic-agenda-for-am_b_6249022.html
• Bernieho článek o tom, co se může Amerika naučit od Dánska – http://www.huffingtonpost.com/rep-bernie-sanders/what-can-we-learn-from-de_b_3339736.html
• Více o něm – https://en.wikipedia.org/wiki/Bernie_Sanders

Psáno pro Evropský rozhled. 

Dále čtěte:

• Amerika 2016: První republikánské fórum
• Kdo je Marco Rubio a co prosazuje?
• Marco Rubio - druhý Reagan - o velikosti a úloze Ameriky 
• Komu chce ČSSD vlastně pomáhat?

Amerika 2016: První republikánské fórum

wikipedia (cc)

První a možná i poslední takhle věcná debata. I když to ani nebyla debata, spíše forum, kde na sebe kandidáti neměli reagovat, a pokud tak činili, tak pozitivně. Zúčastnit se odmítl Trump, na pozvánku nereagoval Huckabee, zaregistrovat se nestihl Gilmore. Tři ze senátorů (Cruz, Paul a Rubio) se kvůli hlasování nemohli zúčastnit osobně. Nejvíce jinak neutrální publikum rozesmál Graham. 

Pořadí, v jakém kandidáti mluvili, bylo náhodně vylosované. V první části pořadu každý z nich zhruba 5 minut odpovídal na otázky moderátora. Seděli na vysoké židličce na pódiu. V druhé části byl jejich čas ještě kratší a následně měli 30 sekund pro své poselství voličům. Když hovořil jeden kandidát, ostatní vedle sebe seděli v publiku. Kamery televize C-SPAN občas snímaly i jejich tváře. Těžko říct, do jaké míry náhodně, kdy třeba Graham zrovna rozesmával Fiorinu, Pataki něco dělal na mobilu a Bush se zrovna smál, když Carson říkal, že po dnešku už ho (Carsona) snad budou lidi znát.

Rick Perry

Jako první byl na řadě tento texaský guvernér, který má zjevně rád teatrální projevy, takže ještě předtím při představování kandidátů zasalutoval. Místy působil nudně a chvílemi jako by si hrál na drsného prezidenta z hollywoodského filmu, nicméně i on dokázal publikum a své soupeře rozesmát.

Hlasatelé u něj připomněli, že v Texasu za jeho vlády vznikla spousta pracovních míst. Zdůrazňoval, že k růstu je potřeba učinit škrty v rozpočtu, a i tím jít lidem příkladem a ukázat, jak je nutné žít. Zdůrazňoval, že regulace mají být férové a předvídatelné, že nejlepší dny má Amerika před sebou. A připomínal také, že je potřeba používat domácí energetické zdroje a mít na paměti i modré límečky - tedy manuálně pracující. Vychvaloval Reagana i to, že na výsledky dobré politiky je nutné si pár let počkat. Své vystoupení ukončil větou, že když se Američané dostali přes Cartera, tak se dostanou i přes Obamu.

Rick Santorum

Další Rick a další kandidát z roku 2012. I on se snažil působit jako drsňák a i on byl místy nudný. Při záběru na publikum to vypadalo, jako by se snažil někoho zesměšňovat. Mimo jiné se opřel do letošního rozhodnutí Nejvyššího soudu o rovnosti manželství homosexuálních párů, kdy podle něj v ústavě neexistuje žádný základ pro toto rozhodnutí. Připomněl taky, že i Lincoln pro zrušení otroctví použil parlament, nikoliv Nejvyšší soud.

Postavil se proti návrhu na zdaňování internetu, za zjednodušení daňového systému, rovné daně, proti pobídkám. Prohlásil, že těch pár věcí, které za 8 let prosadil Obama, by šlo během chvíle zrušit, a že on tak učiní a zruší všechny věci, které podle něj stály za ztrátou amerických pracovních míst. Chce také prostředí, které bude přátelštější pro podnikání a pro americké pracovníky. Kritizoval republikány, že často zdůrazňují hlavně malé podnikání, ale že 90 % lidí nevlastní žádnou firmu.

John Kasich

V mnoha směrech umírněný guvernér Ohia nezapomínal zmiňovat fráze typu God-fearing people, Lord atd. Rozpočet má být vyrovnaný především proto, že je to hodnotová otázka. On sám jej dostal do přebytku, snížil řadu daní. Připomněl, že ekonomický růst nemá být ta jediná věc, ale že je důležité myslet i na mentálně nemocné, pracující chudé atd. Zmínil i to, že on volby vyhrál s podporou žen či Afroameričanů. I to, jak kdysi jako kongresman pomáhal reformovat Pentagon. Mluvil i o tom, že během svého života sice krátkou dobu působil v soukromém sektoru, ale že většinou bylo jeho posláním být služebníkem ve vládních službách (no česky to zní blbě - servant in government service).

Často z jeho vystoupení byl cítit důraz na to, aby lidé znovu pocítili ideu amerického snu, že všichni mohou růst vzhůru a každého do to toho snu musíme zahrnout. Moderátor jej vyzval, že může kritizovat ostatní republikány, ale to odmítl a spíše se zaměřil na všeobecnou kritiku strany ve smyslu, že se musí změnit to, že lidé mají často pocit, jako by republikánům o ně nešlo.

Lindsey Graham

Jižanský senátor, který je znám tím, že se nikdy neoženil a nikdy v životě neposlal e-mail, se většinu času zaměřil na zahraniční a bezpečnostní politiku. V té druhé působí jako antiteze Randa Paula, kdy se vyslovil za posílení NSA, FBI či armádního rozpočtu. Také kritizoval současného slabého prezidenta i to, že byl mezi těmi, kteří mu tehdy říkali, že stahovat z Iráku vojáky předčasně je velká chyba. Dle něj je třeba mít na Blízkém východě více vojáků, a že to myslí vážně, že tam byl atd. A také je nutné něco dělat se Sýrií, z níž nás teď mohou radikálové atakovat.

Jeho vystoupení ale bylo především vtipné v pozitivním slova smyslu. Zaujal i tím, že se pochlubil, že on sám má nárok na nějaký typ sociálních dávek, ale že jej odmítl využívat, aby tak mohli činit ti potřebnější. Připomněl i svou senátní podporu pro zákony, které snižují vládní utrácení, reformují sociální systém a federální minimální mzda by se podle něj především neměla zvyšovat. Zdůrazňoval i to, že vyrovnaný rozpočet se republikánům těžko podaří prosadit bez demokratů, stejně jako řada dalších rozumných řešení.

Chris Christie

Guvernér při těle z New Jersey navázal na Grahama v tom, že je nutné požádat lidi, kteří se mají dobře, aby nevyužívali sociálních výhod, na které mají nárok. Na republikána poněkud překvapil, když prohlásil, že válka proti drogám byla chyba, a že lidé, kteří jsou na drogách závislí, nejsou ani tak zločinci, jako spíše nemocní, kteří potřebují léčbu, a ne vězení.

Zmínil i to, proč nekandidoval už před 4 lety, kdy se ještě necítil připravený, ale teď už je, a proto se rozhodl. Připomněl i své úspěchy, kdy dokáže vyhrávat a dělat důležité reformy v modrém státě, vyrovnávat rozpočty, snižovat daně, vytvářet nová pracovní místa v soukromém sektoru a prý, že když říká, že něco udělá, tak to taky udělá, a pokud ne, tak to neříká.

Ben Carson

Jeden ze tří republikánských kandidátů, kteří nejsou jako oni - politici. Přijde mi, že tento respektovaný lékař, který je jediným afroamerickým kandidátem, mluví málo srozumitelně, jako by se sekal, a když přestal nosit brýle, tak vypadá jako náš bývalý prezident trošku divně. Nicméně jeho silnou stránkou je, že působí autenticky a inteligentně. I on dokázal rozesmát publikum.

Daně by se mu líbily jako biblické desátky, ideálně bez odpočtů a různých úlev. Soudce Nejvyššího soudu by vybíral podle toho, zda znají historii a rozumí ústavě. Vyslovil se proti socialismu - tedy myšlence, že když někdo vydělal miliony, že mu to musíme vzít. Naopak by rád vytvářel prostředí, kde budou moci všichni investovat a růst. Oceňoval i různorodé prostředí, talent a schopnosti lidí. Dle něj je také nutné skončit s válkou proti ženám, příjmovou válkou, věkovou, náboženskou či rasovou. Je nutné přestat být takto rozdělenou společností, přestat řešit republikánské nebo demokratické problémy, ale soustředit se na řešení amerických problémů.

Jeb Bush

Syn a bratr bývalých prezidentů působil místy roztržitě, jindy zase jako suverénní lídr. Připomínal své úspěchy ve funkci floridského guvernéra. Kolik malého podnikání bylo vytvořeno, jaké udělal reformy, že jeho cílem je stejně jako tehdejší - 4% ekonomický růst. Upozorňoval na to, že spojenci dnes Americe moc nevěří, protože si nemohou být jistí, za čím USA stojí.

Vyvracel tradiční pověru, která se s ním pojí, a sice - že podporuje tzv. common core (tedy to, aby federální vláda rozhodovala o tom, jaké budou školní osnovy v celé Americe). Dle něj by osnovy měly být řízeny jednotlivými státy a implementovány lokálně, tedy ne federální vládou. Ta by tomu měla pouze poskytovat podporu. I jemu se podařilo ostatní kandidáty a publikum rozesmát a na závěr řekl, že toto fórum ukázalo, že každý z těchto republikánských kandidátů je o mnoho lepší než kdokoliv z těch u demokratů.

Carly Fiorina

Jediná žena a zároveň jedna ze tří ne-politiků působila místy nesympaticky, až povýšeně. Často se vymezovala proti profesionální politické třídě, mluvila o tom, jak Hillary lhala v řadě věcí. Finanční krizi v roce 2007 podle ní způsobily vládou sponzorované hypoteční společnosti (Fannie Mae a Freddie Mac) a vláda by se dle ní neměla účastnit hypotéčního byznysu. Stejně tak připomněla, že Obamou prosazená regulace finančního sektoru, tzv. Dodd-Frank ničemu nepomohl, že po něm jsou akorát velké banky ještě větší a ty malé zkrachovaly a snížil se jejich počet.

Kritizovala i tzv. crony capitalism a vyjádřila potřebu reformovat byrokracii. Její první telefonní hovor ve funkci by byl izraelskému premiérovi - na podporu - a druhý vůdci Iránu, pro kterého by měla jasné poselství. Taky jmenovala americké spojence na blízkém východě, naše přátele proti ISIS. Připomněla, že začínala jako sekretářka a vypracovala se na jednu z nejvýše postavených manažerek na světě. Dle ní je to možné pouze v Americe. Mimo jiné také citovala Margaret Thatcherovou.

Bobby Jindal

Lousiánský guvernér indického původu zdůrazňoval, že "jsme všichni Američané", že by se mělo přestat s rasovým a dalším rozlišováním. Dle něj je třeba zabránit tomu, aby se americký sen přeměnil v evropskou noční můru. Kritizoval Sanderse, že je socialista, a Hillary je podle něj to samé co on. Jmenoval nějaké úspěchy ze svého státu, poukazoval na to, že skutečný svět a vládní pracovní místa jsou dvě rozdílné věci. Často mluvil proti lobbistům, proti Washingtonu, proti gun-free zónám, proti dohodě s Iránem.

První věc, kterou by ve funkci udělal, je zrušení Obamovy amnestie pro nelegální imigranty. Stál by za Izraelem, i za a Evropou proti Rusku. Chce rovnější daně, zrušit regulace environmentální agentury (EPA) a podle něj by se nemělo omezovat financování kampaní, které považuje za součást svobody projevu, a věří, že vyhrát nemusí ten s nejvíce dolary. Celkově zněl hodně jako Tea Party a jeho hlavní poselství je, že je třeba zabránit cestě k socialismu.

Scott Walker

Dle mého bylo vystoupení guvernéra Wisconsinu na tomto fóru nejlepší, ale možná to bylo jen proto, že mluvil velice srozumitelně. Připomněl to, že je skaut, že je přátelský životnímu prostředí, ale že všechno zelené musí jít ruku v ruce s udržitelnou ekonomikou. Zdůrazňoval své reformy, že vyrovnal rozpočet, snížil daně, reformoval školství, které se podle něj musí vrátit zpět z Washingtonu do jednotlivých států, podobně jako ochrana životního prostředí, zdravotnictví atd.

Označoval se za pro-worker a pro-tax-payer reformátora. Zdůrazňoval odměňování na základě zásluhy a výkonu. Sám by ponechal social security pro ty, co už tam jsou, tak jak je, ale pro jeho a další generace by už udělal reformy a taky by to nechal více na státech. Zdůraznil, že on dokázal 3x ve 4 letech vyhrát v modrém státě s děláním velkých činů, které mají výsledky. Dle něj se musí moc vrátit zpět do rukou lidí.

George Pataki

Bývalý guvernér New Yorku v době útoků z 11. září. Působil na mě neautenticky. Je znám tím, že je v řadě věcí dost umírněný, ale důrazně se vyslovoval proti Obamacare, proti common core, proti Planned Parenthood atd. Nejhůře současný daňový systém dle něj dopadá na veterány a manuálně pracující.

Zdůrazňoval ale, že je nutné mít hlasy demokratů pro rozumné konzervativní reformy, že je třeba sjednocovat, ne polarizovat. Také prý udělá vše, aby zničil ISIS a radikální džihádisty a i dle něj se vláda musí vrátit zpět lidem.

Rand Paul

První země, které by ve funkci navštívil, by byli dle něj američtí partneři Čína a Rusko. Problém velkých dluhů vysokoškoláků by řešil většími odpočty z daní. Dle něj neexistuje žádný oběd zdarma, stejně jako není žádné vzdělání zdarma. Výrazně se opřel do sbírání záznamů telefonních hovorů běžných a nevinných Američanů. To se má zaměřit jen na teroristy a má se lépe pracovat s informacemi, které o nich máme - což prý selhalo např. tehdy v Bostonu. Taky kritizoval vyšetřování, které svého času vedla Obamova vláda vůči skupinám Tea Party.

On sám by se definoval jako konstitucionalistický konzervativec. Do války by šel jen výjimečně - jako poslední, ne jako první možnost. Dle něj je nutné mít novou GOP, prosazovat svobodu, nízké a rovné daně, zbavit se regulací, reformovat kriminální spravedlnost tak, aby všichni byli bráni pod stejnými pravidly. A zdůraznil i to, že v klíčových státech je to on, kdo má nejlepší výsledky v průzkumech proti Hillary.

Ted Cruz

Senátor z Texasu by se podle mě dobře uživil v nějaké islámské zemi - jako kazatel. Jeho projevy jsou často strašně patetické. Má to něco do sebe, ale u nás by to znělo strašně směšně. Naštěstí je ale maximálně na straně Tea Party, takže často kritizoval tzv. washingtonský kartel, kariéristické politiky v obou stranách, lobbisty - a že když se proti nim postaví, tak ho atakují všichni - demokrati, establishmentová média i někteří republikáni a připomíná, že naposledy to byla Reagan revolution, která se tomu kartelu dokázala postavit.

Dohoda s Iránem je podle něj katastrofou, on sám by sankce naopak ještě zpřísnil. Zdravotní reforma se musí dělat na základě zdravého rozumu - dát více moci pacientům, ne byrokratům a volit volno-tržní řešení a vytvořit jeden velký trh napříč celými státy a mít zdravotní péči personalizovanou a dostupnou. Volby v roce 2016 považuje za referendum o Obamacare. Opět připomínal příběh svého otce, který považuje za základ DNA Ameriky - její svobody a příslibu. Důležité jsou pro něj ústavní svobody a principy svobodného trhu.

Marco Rubio

Oproti předchozím dvěma na telemostu, šel foridský senátor přímo k věci. Vyslovil se proti legalizaci marihuany a dalších drog, zdůrazňoval i problém s alkoholem, a že různé opiáty na předpis prý pak vedou k přechodu na tvrdší drogy. V imigrační reformě je třeba učinit 3 kroky - zajistit, aby vše bylo pod kontrolou; taky je potřeba elektronický systém na rozpoznání lidí - na letištích, u zaměstnavatelů atd.; a zároveň modernizovat systém pro legální imigranty - aby Amerika nepřijímala většinou jen příbuzné imigrantů, ale na základě zásluh (merit), a ty, kteří se chtějí stát Američany, ne v USA jen žít. Pokud splní různé podmínky, tak by měla být postupná cesta k občanství možná i pro ilegální imigranty.

Dle něj si Amerika musí rozhodnout, jakou zemí chce ve 21. století v měnícím se světě být. Vyjmenoval také její největší hrozby - Čínu, Rusko, džihásty - a není to jen ISIS, ale stále i Al-Kajda a další. Amerika taky musí hrát roli lídra a být vojenskou mocností. Vláda dle něj musí sbírat klíčová data, a pokud toho bude zneužívat, tak musí padat tresty a zodpovědní lidé jít do vězení. Ke konci připomněl i své klíčové sdělení - o svých rodičích, jak byli obyčejní, a že on je teď kandidát na amerického prezidenta. Že je to cesta, která je podstatou amerického snu, a že Amerika musí být i nadále tou zemí, kde mohou rodiče pro své děti udělat to, co ti jeho udělali pro něj.

Závěr

Republikánských kandidátů je fakt hodně, a to tam 3 z nich ještě chyběli. Snad u každého z nich existuje důvod, proč jim fandit, a bude hodně těžké říct, kdo z nich vypadne a kdo koho podpoří. Je už ale jasnější, do jakých ideových škatulek by se dali jednotliví kandidáti zařadit. Viděl bych to asi takto:

Tea Party, radikálové a populisti:
- Trump, Cruz, Jindal, Carson a pak libertariánský Paul

Sociální konzervativci a náboženská pravice:
- Huckabee, Santorum

Republikáni ideově mezi Tea Party a umírněnými:
- Walker, Perry, Fiorina, Rubio, Kasich

Umírnění a establishment:
- Bush, Pataki, Gilmore, jestřáb Graham, Christie

Určitě by to šlo rozlišit a pojmenovat ještě lépe, a taky je možné, že mi některé další zajímavé nebo důležité věci z tohoto fóra unikly. Kdybyste našli nějaké nepřesnosti, tak klidně dejte vědět. Ve čtvrtek se koná první regulérní debata s 10 kandidáty, kteří vedou v průzkumech vybraných televizí Fox News. Ti ostatní, kteří dosahují alespoň 1 %, budou mít možnost debatovat ještě pár hodin předtím. Účastníky první debaty už známe. Odkaz na záznam pondělního fóra najdete zde a více informací o kandidátech pak na tomto odkazu.

Dále čtěte:

• Kdo je Marco Rubio a co prosazuje?
• Amerika 2016: Přehled kandidátů a užitečných odkazů
• „Socialista“ Bernie Sanders – co vlastně chce?

Má stát právo zakázat kouření v restauracích?

zdroj: wikipedia (cc)

Není pochyb o tom, že kuřáci omezují svobodu, poškozují zdraví a znehodnocují majetek nekuřáků. Proč je přesto neliberální plošně zakazovat kouření ve všech restauracích?

Základem liberální filozofie, k níž se většina lidí na Západě i naše země hlásí, je to, že člověk může dělat cokoliv, co neomezuje nebo nepoškozuje druhého, jeho práva a svobody. Je evidentní, že kuřáci je svou činností omezují a může se zdát nesmyslné se jich de facto zastávat.

Jenže rozhodujícím argumentem, proč nemůže být liberál pro plošný zákaz kouření, je to, že restaurace je sice v podstatě veřejně přístupný prostor, ale v žádném případě není prostorem veřejným. Je to soukromý podnik, v němž si může majitel o regulaci kouření u svých hostů rozhodovat sám. Není to ale tak jednoduché, protože i pro zákaz se nabízí celá řada kvalitních argumentů.

Proč být pro zákaz?

Osobně jsem nekuřák. Kdybych neřešil i ideový a filozofický rozměr politiky a jen slepě hájil své zájmy, byl bych okamžitě pro. Člověk má sice volbu, ale primárním faktorem pro výběr restaurace, baru či hospody není to, zda je kuřácká či nekuřácká. Navíc ze sociálně-psychologického hlediska, jde-li člověk v rámci skupiny svých známých či kolegů do nějakého podniku, tak nemusí být vždy snadné prosazovat ten nekuřácký. Zvlášť, jsou-li v dané skupině i kuřáci. A zvlášť, je-li to nový kolektiv, kde je v českém prostředí úvodní strategií spíše zapadnout, než být potížistou. Ale toto za nás pochopitelně nemusí řešit stát.

Daleko důležitější argumenty pro plošný zákaz jsou ty zdravotní. Tvrdí se, že v zemích, kde k zákazu přistoupili, došlo ke snížení počtu kuřáků, ale i počtu infarktů, poklesu nemocnosti či pracovní neschopnosti atp. První argument nemůže být pro liberála přijatelný, protože stát tady není od toho, aby vychovával dospělé občany a ani od toho, aby prosazoval svůj morální pohled na svět. Navíc se zdá, že pokles kuřáků v důsledku zákazu nemusí být automatický. Argument zdravotní by přijatelný být mohl, pokud by neexistovaly nekuřácké podniky, jenže ty existují.

Kvalitní je taktéž sociálně-demokratický argument, že stát by zákazem chránil zaměstnance těchto podniků. Jenže ten padá ve chvíli, kdy si přiznáme, že i zaměstnanec je svobodný člověk, který si své pracoviště může vybírat. Jistě to nemusí být zvlášť v chudých krajích jednoduché, ale i tam existuje možnost své povolání změnit nebo se přestěhovat. Zní to tvrdě, ale je to tak. I když na druhou stranu je tento argument silný, pokud se shodujeme na tom, že stát má zakazovat kouření na pracovištích, a zde by byla evidentní nerovnost.

Kdo preferuje demokracii a vůli lidu před svobodou a právy jednotlivce, by mohl argumentovat tím, že je ospravedlnitelné být pro plošný zákaz, protože podle několika výzkumů je většina občanů naší země pro. Nicméně taková argumentace je pro liberála opět nepřijatelná. Demokracie nestojí nad svobodou. A nekuřák nemusí kuřácký podnik navštěvovat.

Pak je ale i celá řada dalších spíše úsměvných argumentů typu, že všechny vyspělé země to tak mají, proto bychom to měli mít taky. To skutečně nemůže být klíčový argument. Navíc to asi není tak úplně pravda. A zaznamenal jsem i názor, že podnik je sice v soukromém vlastnictví majitele, ale už ne vzduch, který se tam nachází, protože ten je volným statkem. Takový argument mi přijde absurdní. A nepřesný je i argument, že stát dnes vynucuje různé hygienické normy, a tím omezuje svobodu podnikání. Jenže je rozdíl, zda by zákazník musel kontrolovat zázemí kuchyně, nebo si všimnout cedulky, o jaký typ ne/kuřáckého podniku se jedná.

Proč být proti zákazu?

Pojďme si nicméně připomenout pár úsměvných i vážných argumentů proti. Není možné argumentovat tím, že to některé podniky zruinuje, jako se tomu údajně v některých zemích stalo. Je sice nepříjemné, že stát svým opatřením může způsobit krach některých firem, ale ten by mohl přivodit třeba i tím, že by zavedl základní hygienické normy atp., a přesto by to mohlo být ospravedlnitelné. Podobné je to i s argumentem o případném zvýšení nezaměstnanosti. Ten není v zemi se svobodným trhem na místě.

Za úsměvné, byť do jisté míry za relevantní, považuji i argumenty, že stát by zákazem ostrakizoval určitou skupinu obyvatel, že by z kuřáků dělal občany druhé kategorie. To by skutečně dělal. Jenže především je ze sebe dělají kuřáci samotní. Neexistuje důvod, proč by museli kouřit. Jak fyzicky, tak psychologicky se lze této drahé a kuřákovi i druhým škodící závislosti zbavit. Domnívám se, že není normální kouřit. Na druhé straně stát nemá restriktivními zákony dospělé poučovat o tom, že si nemají ničit svoje zdraví. U cigaret je ale problém, že tím často neškodí pouze sobě.

Slabý je taktéž argument, že zákazem kouření uvnitř budou kuřáci vyhnání na chodníky před restauracemi, a tedy budou dětem ještě víc na očích a pro chodce a obyvatele domů nad podniky ještě víc obtěžující. A to především proto, že stát to může zakázat i tam. Taky je nepříjemné, že by stát opět v krátké době měnil pravidla, ale tady by změna asi byla trvalejší.

Rozesmál mě ale argument, že je třeba zachovat tradiční českou hospodskou kulturu. Nevím, řekl bych, že bez cigaret by byla lepší, snad i kulturnější. K tomu je třeba připomenout argument, že český člověk si najde způsob, jak zákon obejít, a hospody a restaurace se třeba přejmenují na různé kluby a spolky. I s tím by si ale zákon mohl poradit.

Podstatné jsou ale argumenty, že trh postupně tento problém dokáže řešit sám. Po nekuřáckých podnicích je prostě poptávka a v poslední době již nebývá takový problém na ně narazit, nebo je jednoduše vyhledat. Komplikace ale může být v nutnosti platit další úředníky a kontrolory, kteří by dodržování zákazu museli hlídat. To by ale asi mohl vyřešit i strach z tvrdých trestů.

Dobrý argument proti zákazu je ten, že by mohl poškodit ty podniky, které lidé navštěvují právě proto, že nabízejí přidanou hodnotu tím, že jsou nekuřácké. Nicméně liberální stát tu (v drtivé většině případů) nemá být od toho, aby své zákony šil na míru zájmům vybraných skupin.

Nezbývá, než připomenout onen klíčový liberální argument proti zákazu, který je skutečně relevantní. A sice, že restaurace, hospody, bary atp. nejsou veřejným prostorem, ale soukromým podnikem, v němž si o regulaci kouření může rozhodovat majitel, a do něhož hosta nikdo nenutí vstupovat. Navíc pokud by i zákon chtěl označit soukromý podnik za veřejný prostor, tak je otázkou, na kolik by byl v souladu s ústavou.

Co bychom měli dělat především?

Pro mě osobně z toho vychází, že nelze být pro. Nicméně řada argumentů, které plošný zákaz obhajují, je natolik silná, že nemohu být ani proti. Pokud bych o tom hlasoval, a byla by ta možnost, tak bych se po přednesení těchto argumentů zdržel. Měl-li bych říct pouze ano nebo ne, pak bohužel převažuje síla argumentů proti.

Sice bych radši žil v zemi, kde plošný zákaz platí, a kde bych po příchodu ze setkání s přáteli, známými či kolegy nemusel trpět nasmrádlé oblečení ani se obávat, že se zase o nějakou dobu zkrátil můj život v důsledku pasivního kouření, ale ještě raději bych žil spíše v takové zemi, kde je většina podniků nekuřáckých i bez státního zákazu.

Je-li tedy pro liberála nepřijatelné (protože ne nutné) zakazovat kouření v soukromých (byť veřejně přístupných) podnicích, je na místě se ptát, kde by onen zákaz přijatelný být mohl. A to dle mého na skutečně veřejných místech a tam, kde se pasivnímu kouření druzí nemohou bránit. V prvním případě jde o chodníky, venkovní posezení před podniky, zastávky, parky atp. V druhém například o balkóny v poschoďových domech a na zvážení je i ochrana dětí před kuřáky-rodiči v jejich bytech, autech atp.

Jenže, pak si řekněme, že to by kuřáci už nemohli kouřit skoro nikde. I když nějaká místa by se pořád ještě našla. Třeba střechy, speciální klimatizované kuřárny jako v Japonsku nebo právě ty soukromé kuřácké podniky. Vím, že je to vůči kuřákům tvrdé, ale je nutné si uvědomit, že to nejsou oni, kdo tady trpí kvůli jejich kouření. A to prostě proto, že oni kouřit nemusejí, ale nekuřáci se tomu často vyhnout nemohou.

Bylo by tedy ideální, aby lidé sami postupně kouřit přestali, a to zejména na místech, kde tím obtěžují druhé. Restaurace a podobné podniky by si zase mohly vzít příklad z nápadu jednoho majitele, který v Máte slovo vysvětloval svůj důvod, proč u nich kouření dobrovolně zakázali. Udělali si mezi hosty průzkum podle toho, jakou měli útratu, a spočítali si, co se jim vyplatí více. Možná je na čase začít neviditelné ruce trhu a lidské svobodě zase trochu více důvěřovat.

Odkazy k tématu:

- Máte slovo z 2008, 2013 a 2015
- názory poslanců - 78 % zákaz vítá; názory zde a zde
- analýza Liberálního institutu
- stránky odpůrců zákazu
- univerzitní výzkum k postojům ohledně kouření

- články k tématu - Ladislav Jakl, Petr Čunderlík, Ivan Brezina, Daniel Morávek, Jan Němec, Jan Lipold, David Horák, Petr Hampl, Adam Kurzok, Miloš Bohoněk

- zákazy kouření v Evropě, přehled zákazů ve světě
- průzkumy veřejného mínění - 78 % občanů pro, 40 % rozhodně pro a 38 spíše pro, 28 % občanů pro; 60 % provozovatelů proti,

- zákaz kouření na Wikipedii

- kuřáci jsou dobrodinci národa - video


Dále čtěte:

• Český sen
• Může mít hnutí ANO nějaké ideje?  
• Komu chce ČSSD vlastně pomáhat?  
• Problematická role KDU-ČSL v Babišově vládě