Sociolog Univerzity Palackého v Olomouci
Martin Fafejta, který svou kandidaturu na funkci prezidenta ohlásil na počátku
srpna na svém profilu na Facebooku, je sedmým uchazečem, který odpověděl na
níže položené otázky.
Jaký je Váš postoj k Evropské
unii? Měli bychom jít cestou větší integrace a federalizace, nebo naopak? A
jak? Jste spíše eurofederalistou, eurorealistou, euroskeptikem či přímo
euronihilistou?
Osobně se domnívám, že z geopolitického hlediska se Evropa musí
sjednocovat, nemá-li se její role ve světě naprosto marginalizovat. Jsem
příznivcem, takového federálního modelu, kde mají silnou roli jednotlivé národy
a státy – modelem zastoupení by mohl být americký kongres, kde je v senátu
zastoupen každý americký stát dvěma zástupci bez ohledu na velikost státu. Zároveň
je nutno vytvořit centrální vládu s jasnými pravomocemi.
Jaký je Váš postoj ke zřízení
globální vlády? Byli byste ochotni v zájmu údajné záchrany planety přistoupit i
na zeleně-socialistickou totalitu? Jak by měla vůbec globální spolupráce
probíhat? Mělo by být spíše globální vládnutí, nebo naopak pouze globální
spolupráce nezávislých a suverénních států?
V současné geopolitické situaci je zřízení globální vlády nemožné,
ať by byla totalitní nebo jakákoli jiná. Ať chceme či nechceme (a já chci), tak
nám nezbývá než spoléhat na globální spolupráci nezávislých a suverénních
států.
Co Vy a ESM (Evropský stabilizační
mechanismus)? Vetovali byste jej? Jak se vůbec stavíte k řešení evropské dluhové
krize?
Vzhledem ke svému vzdělání bych pro hledání odpovědi na tuto otázku
vytvořil grémium odborníků ze všech stran názorového spektra.
Koho byste jmenovali do rady
České národní banky? (Pokud ne jména, pak alespoň typově či ideově - ekonomy
jaké ekonomické školy?)
V ČNB by měli být zastoupeni odborníci z různých ekonomických
škol. I když já sám se považuji za ekonomického liberála, takže bych patrně
(možná i nevědomky) dával přednost odborníkům s pravicovějšími názory.
Koho byste jmenovali do čela
Ústavního soudu? Nejvyššího soudu? Nejvyššího kontrolního úřadu? Byl by Váš
výběr lidí do čela veřejných univerzit ovlivněn ideově?
V čele těchto institucí by měli být lidé schopní nezávislého
rozhodování na mocenských a politických tlacích. Nemá smysl teď mluvit o
konkrétních jménech, ale sám za sebe mohu říci, že jsem nikdy nesouhlasil
s tím, jak k soudním institucím přistupoval Václav Klaus. Kupříkladu
do Ústavního soudu bych navrhoval soudce, o kterých bych byl přesvědčen, že
jsou schopni rozhodovat bez ohledu na vůli mocných a dalším kritériem by pro mě
byl pevný a jasně prokazatelný postoj k lidským právům. Na druhou stranu jsem
si vědom, že prezident ČR sice jmenuje prezidenta NKÚ, ale až poté, co jej
navrhne Poslanecká sněmovna, takže pravomoci prezidenta ČR jsou v tomto
ohledu omezené. V případě veřejných vysokých škol jsem pro vysokou míru
jejich autonomie. Vzhledem k tomu, že nový návrh vysokoškolského zákona,
který dával prezidentovi nové pravomoci vůči vysokým školám, nebyl schválen,
jsou pravomoci prezidenta v tomto ohledu poměrně nízké a já myslím, že to
je dobře.
Jak často se chystáte udělovat
milosti? Souhlasíte vůbec s tímto institutem? Budete jej brát jako obchod pro
své kamarády, sponzory?
Institut milosti je v českém prostředí tradiční, a proto bych jej
neměnil. Milosti bych uděloval především z humanitárních důvodů a to pouze
u těch jedinců, kteří projevili dostatečnou míru lítosti nad svými činy a
nehrozí u nich, že je zopakují. Doufám, že moji kamarádi a sponzoři nebudou
páchat trestné činy (tak jako je nepáchali dosud), ale pokud už něco spáchají,
myslím, že budou vědět, že si trest zaslouží a o milost ani nepožádají. Tímto
je o to i žádám.
Jak často budete vetovat zákony? Budete se
snažit prosadit tímto způsobem i svůj pohled na jednotlivá témata schvalována
parlamentem?
Prezident má využívat veto jen v krajních případech, kdy je
přesvědčen, že litera či duch schváleného zákona by vedla ke zhoršení kvality
života v ČR především s ohledem na lidská práva a svobodu slova.
Jaký je Váš postoj k USA, Číně,
Rusku? Jak by měla vypadat česká zahraniční politika ve vztahu k těmto zemím?
K Číně a Rusku mám jakožto k autoritativním režimům velmi skeptický
postoj. Rozhodně by ve vztahu k nim neměly převažovat ekonomické zájmy nad
kritikou jejich postoje k lidským právům a svobodě slova. USA považuji
coby kolébku liberální demokracie za přirozeného spojence ČR.
Jakým směrem by se měla orientovat česká
ekonomika? Co proto ve své funkci hodláte podniknout?
Možnosti prezidenta přímo ovlivňovat českou ekonomiku nejsou příliš
vysoké. Jak jsem již řekl, osobně se považuji za ekonomického liberála a takto
bych se i stavěl k ekonomickým otázkám.
Jak by se podle Vás měla řešit
demografická krize? Měli bychom nedostatek obyvatel řešit imigrací? Pokud ano,
měli bychom si vybírat, tedy např. diskriminovat imigranty z islámských zemí,
kteří nemají blízko k naší kultuře?
Jedním z řešení demografické krize je zvýšení odchodu do důchodu.
Při současném stavu veřejného zdraví dnes odcházejí do důchodu lidé zdraví,
schopní pracovat, velmi zkušení, jejichž schopnosti přicházejí odchodem do
důchodu vniveč. Nemá smysl provádět nějaké
finanční pobídky pro zvýšení porodnosti, pouze se tím vytvářejí populační vlny,
kdy v pár letech porodnost stoupne, aby zase klesla na původní úroveň. Tyto
vlny pak způsobují problémy např. ve školství. Imigrace se nijak nebojím, je-li
to imigrace za prací. Výzkumy všude ve světě ukazují, že pracující imigranti
jsou pro ekonomiku cílové země přínosem. Plošně diskriminovat imigranty na
základě toho, ze které kultury přicházejí, je nespravedlivé. Takto bychom mohli
docílit stavu, kdy budeme odmítat jedince, kteří byli ve svých zemích diskriminováni
právě proto, že se s tamější kulturou nesouhlasili a kupříkladu bychom
odmítali i ty muslimy, kteří se k oficiálnímu Islámu staví kriticky.
Nakolik si myslíte, že by měly mezinárodní
organizace (OSN, NATO, jednotlivé vlády) zasahovat do záležitostí cizích států?
Kdy to podle Vás je, a kdy není přijatelné?
Současný stav je podle mého názoru nastaven realisticky. I když
nastávají situace, kdy se nezasahuje tam, kde to třeba je, a ne tam, kde to
třeba není, těžko lze za stávající situace vytvořit lepší systém. Kritériem pro zásah je dle mého názoru
situace, kdy skupiny, které jsou u moci, ohrožují na životě část populace své
vlastní země.
Jako reprezentant České
republiky, jaká je podle Vás optimální míra politické korektnosti?
S politickou korektností souhlasím v její původní podobě, kdy
v ní šlo o odstranění výrazů, které měli pejorativní nádech (např.
americké negro nebo české cikán) – to je podle mého názoru otázka slušného
chování vůči druhým lidem. Pokud politická korektnost znemožňuje jakoukoli
kritiku druhých lidí, jsem jejím odpůrcem.
Jak se postavíte k pronásledování křesťanů ve
světě, zj. v islámských zemích? Je to podle Vás dobře, nebo budete v této věci
podnikat nějaké kroky?
Nechápu, proč bych si měl myslet, že je dobré pronásledovat křesťany
v muslimských zemích. Je nutno kritizovat pronásledování jakýchkoliv
menšin. ČR se tradičně angažuje při kritice porušování lidských práv v
(post)totalitních zemích jako je Kuba a Bělorusko. V případě Kuby jde
někdy i proti míněné valné části EU. Ač ČR patří mezi státy s nejnižší
mírou religiozity, rozhodně by se měla zasazovat i proti diskriminaci křesťanů.
Uvědomujete si, že nejste pouhými
kladeči věnců, že máte reálné pravomoci a za svá rozhodnutí a vyjádření
ponesete reálnou politickou odpovědnost?
Uvědomuji, i když se domnívám, že role prezidenta se v české společnosti
dlouhodobě přeceňuje.
